Tibeťané a Ujgurové volají po konci lockdownů, lidé v karanténě jsou nuceni žít ve špíně a trpí hlady

Nahrávám video

Čínský internet zaplavují zprávy o tragédiích, které způsobuje koronavirový lockdown v Sin-ťiangu a Tibetu, tedy v uzavřených západních oblastech, kde žijí menšiny čelící represím pekingské vlády. Lidé tam trpí hlady, chybí jim lékařská péče a v karanténních centrech panují otřesné hygienické podmínky.

Čínská cenzura na internetu nestíhá mazat zoufalé volání Ujgurů a Tibeťanů o pomoc. V půlmilionovém městě Ghulja v severním Sin-ťiangu zemřelo 22 lidí hladem a kvůli nedostatku lékařské péče. Záběry ze sociálních sítí nelze ověřit, ale úřady počet mrtvých potvrzují. Policie mezitím zatkla šest set lidí, kteří se pokusili o klidný protest kvůli nedostatku jídla.

„Prosím, zrušte karantény ve stanech! Je tam špína, hmyz a nepořádek. Strašlivé podmínky. Teď mě vezou do polní nemocnice, kde si aspoň můžu opláchnout obličej,“ píše na sociální sítí Weibo jedna z uživatelek ze Sin-ťiangu.

Drsné karantény odhalují i Tibeťané. Úřady víc než před měsícem bez  přípravy zavřely hlavní město Lhasu.

Chybí jídlo i voda

Na internetu se šíří záběry lidí zápasících o chudé příděly. Karanténní centra jsou v prázdných domech, kde nejsou léky a neuklízí se. Mezi lidmi se šíří covid, ale nikdo je neléčí.  

„Polní nemocnice jsou ve školách a v prázdných budovách na rozestavěných sídlištích. Lidi jsou tam namačkaní. Je devět až deset stupňů Celsia a není tam teplá voda, ani pitná voda, jen voda v záchodech,“ píše na čínské sociální síti další z uživatelek.

Na jiných záběrech je vidět nahánění lidí do karantény nebo sprejování dětí dezinfekcí. Sdílením videí Tibeťané a Ujguři riskují životy. V celé Číně jsou v lockdownu desítky milionů lidí a případy z Tibetu a Sin-ťiangu ukazují, že svět má jen chabou představu, co se děje v nepřístupných oblastech. 

Na síti Weibo cenzoři smazali účet profesorky práva, která zpochybnila zákonnost zatýkání lidí vzpírajících se opatřením. Smazali i video, na němž předseda Světové zdravotnické organizace říká, že konec pandemie je na dohled.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...