Tirana a Skopje o krok blíž EU. Členské země se shodly na zahájení rozhovorů

Státy Evropské unie se shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti o tom informovalo chorvatské předsednictví EU. Rozhodnutí, jehož přijetí loni v říjnu znemožnil nesouhlas několika států v čele s Francií, musí unijní vlády potvrdit písemně.

Obě země už mají splněné podmínky pro zahájení přístupových rozhovorů a většina unijních lídrů se na říjnovém summitu vyslovila pro start jednání, zejména Francie však byla proti. Paříž poté navrhla úpravu přijímacího procesu, kterou v únoru do návrhu nových pravidel rozšíření zapracovala Evropská komise.

„Díky návrhu nové metodologie, která podle nás učiní přijímací proces efektivnějším, a díky dnešnímu politickému rozhodnutí můžeme očekávat, že vyjednávání s těmito dvěma zeměmi budou zahájena,“ prohlásila v úterý po jednání chorvatská státní tajemnice pro EU Andreja Metelková Zgombićová. Záhřeb si stanovil pokrok v rozšíření EU o země svého regionu za jednu z priorit půlročního předsednictví Unie a snaží se tento proces urychlit. 

„Z celého srdce gratuluji oběma zemím. Je to také hlasitá a jasná zpráva pro západní Balkán: vaše budoucnost je v EU!“ reagoval eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi.

Komise v nových pravidlech v souladu s požadavky Francie rozdělila dosud jednolitý přístupový proces do řady postupných kroků. Přijímací řízení rovněž bude moci být v kterémkoli stádiu vráceno na úplný začátek, pokud kandidátský stát přestane nějaké kritérium plnit.

EU míří na Balkán

Brusel chce dlouhodobě rozšířit řady evropského bloku o šestici balkánských států – Srbsko, Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu. S prvními dvěma zmíněnými zeměmi Unie už přístupová jednání vede, Kosovo a Bosna jsou naopak od jejich začátku zatím daleko.

Podle Várhelyiho udělaly Albánie i Severní Makedonie zásadní krok k zahájení rozhovorů tím, že od říjnového neúspěchu urychlily práci na dalších reformách. Tirana mimo jiné přistoupila na to, že před zahájením rozhovorů zreformuje justici, volební systém, posílí boj s korupcí a organizovaným zločinem. Skopje, která již dříve kvůli požadavkům Atén změnila jméno země, zase podle komisaře nově dosáhla například sousedské dohody se Sofií.

Přesná data začátku vyjednávání nebyla podle Várhelyiho stanovena a postup bude záležet zejména na připravenosti obou zemí. Rozhovory budou moci začít poté, co Komise připraví přesný vyjednávací rámec.

Protože prostřednictvím pouhé videokonference nemohou státy Unie přijímat závazná rozhodnutí, musí ještě v příštích dnech dát všechny členské země písemný souhlas. Zahájení rozhovorů by měli ve čtvrtek dát zelenou i prezidenti a premiéři unijních zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...