Trump chce, aby Jordánsko a Egypt přijaly Palestince z Pásma Gazy

Americký prezident Donald Trump navrhuje, aby Jordánsko a Egypt přijaly „dočasně či dlouhodobě“ Palestince z Pásma Gazy. Podle amerických médií to řekl na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Návrh odsoudila palestinská teroristická hnutí včetně Hamásu, který v Gaze vládne, i prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás, uvítali jej naopak izraelští nacionalističtí politici. Desetitisíce Palestinců mezitím čekají uprostřed Pásma Gazy, až je Izrael pustí na sever. Trump podle amerických médií dále potvrdil, že pošle Izraeli ničivé bomby blokované jeho předchůdcem Joem Bidenem.

„Mluvíte asi o milionu a půl lidí a my to celé vyčistíme,“ řekl Trump, jehož citovala například stanice CNN. „Nevím, něco se musí stát, ale teď je to doslova místo demolice. Téměř všechno je zdemolované a lidé tam umírají, takže bych raději zapojil některé arabské země a postavil bydlení na jiném místě, kde si myslím, že by pro změnu mohli žít v míru,“ dodal americký prezident. Podle něj by toto bydlení mohlo být „dočasné či dlouhodobé“.

Na úzkém pobřežním pásu žilo před válkou na území menším než Praha zhruba 2,3 milionu lidí. Ve válce, kterou 7. října 2023 rozpoutalo teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci napadením Izraele, zahynulo podle Hamásem ovládaných úřadů přes 47 tisíc Palestinců, další tisíce těl zřejmě zůstávají v sutinách.

Trump řekl, že o přijetí Palestinců z Pásma už telefonicky hovořil s jordánským králem Abdalláhem II. a v neděli o tom chce mluvit také s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím. Podle jordánského ministra zahraničí Ajmána Safádího je nesouhlas jeho země s vysídlováním Palestinců „pevný a neoblomný“, informovala agentura Reuters.

Na dotaz ohledně jeho telefonátu s jordánským králem, který mu v sobotu gratuloval k nástupu do úřadu prezidenta, Trump řekl, že požádal monarchu, aby přijal ve své zemi další Palestince. „Řekl jsem mu, že bych byl rád, aby jich přijal víc, protože když se dívám na celé Pásmo Gazy, tak je to nepořádek, opravdový nepořádek,“ uvedl Trump.

Nahrávám video

Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského jdou Trumpovy výroky proti obecným principům americké blízkovýchodní politiky, tak jak je během svého uvedení do funkce jmenoval. „Jeho zvláštní vyslanec pro tuto oblast Steve Witkoff mimo jiné řekl, že všechny národy mají mít právo samy si rozhodovat o svém osudu bez vnějšího vměšování. O tom, zda to platí, pro koho to platí, bude moct Izraelce i Palestince přesvědčit sám už během své nadcházející návštěvy regionu,“ informoval zpravodaj.

Hamás: Trumpův plán zmaříme

Prezident palestinské samosprávy Abbás důrazně odmítl a odsoudil jakékoli plány na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Jeho úřad podle agentury AFP uvedl, že „je v naléhavém kontaktu s představiteli arabských a evropských zemí a se Spojenými státy“. Úřad dodal, že „palestinský lid neopustí svou zemi a svatá místa.“ Palestinská samospráva sídlí v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu.

Vysoce postavený člen Hamásu Básim Naím řekl, že Palestinci Trumpův návrh na jejich přesídlení do třetích zemí zmaří, stejně jako mařili všechny podobné pokusy v posledních desetiletích. „Potvrzujeme, že náš lid je s veškerou podporou schopen obnovit Gazu,“ řekl agentuře AFP po telefonu Naím, který je členem politbyra Hamásu se sídlem v Kataru.

Umírněný palestinský politik Mustafa Barghútí v reakci na Trumpova slova varoval před snahami o „etnické čistky“ v Gaze a prohlásil, že návrhy odmítá, napsal deník The Guardian. „Palestinský lid je odhodlán zůstat ve své domovině,“ dodal Barghútí.

Teroristické hnutí Palestinský islámský džihád, spojenec Hamásu v Pásmu Gazy, v prohlášení uvedlo, že Trumpovy „politováníhodné“ výroky navádějí k páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti a navazují na politiku popírání existence palestinského národa.

Washington dosud v souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem prosazoval postoj, že Palestinci by měli v budoucnu mít svůj vlastní stát, který by zahrnoval i Gazu. Trump zatím s vlastní představou ohledně správy palestinského území nepřišel a někteří členové jeho týmu dali najevo, že myšlenku palestinského státu nepodporují. Deník The New York Times napsal, že Trumpovo nové vyjádření připomíná představy izraelské krajní pravice o odsunu Palestinců z Gazy.

Izraelští nacionalisté: Vynikající myšlenka

Za „vynikající“ myšlenku naopak označil Trumpův návrh na „vyčištění“ Gazy izraelský ministr financí Becalel Smotrič. „Politici léta navrhovali nepraktická řešení, jako je rozdělení země a vytvoření palestinského státu, což ohrožovalo existenci a bezpečnost jediného židovského státu na světě a vedlo jen ke krveprolití a utrpení mnoha,“ míní Smotrič.

„Pouze neotřelé myšlení a nová řešení povedou k míru a bezpečnosti. S Boží pomocí budu spolupracovat s premiérem a vládou na vypracování operačního plánu, který toto co nejdříve zrealizuje,“ dodal v prohlášení ministr, o jehož krajně pravicovou stranu Náboženský sionismus se opírá koaliční vláda premiéra Benjamina Netanjahua.

Trumpovy výroky uvítal také další krajně pravicový politik, předseda strany Židovská síla Itamar Ben Gvir. „Jedním z našich požadavků vůči premiérovi je podpora dobrovolné emigrace. Když s touto myšlenkou osobně přichází prezident největší světové supervelmoci, Trump, stojí izraelské vládě za to, aby ji realizovala,“ uvedl politik, který však z vlády spolu se dvěma ministry své strany minulou neděli odešel na protest proti uzavření příměří v Pásmu Gazy.

Palestinci v Jordánsku a Egyptě

Jordánsko přijalo v předchozích sedmi desetiletích na dva miliony Palestinců, kteří tam utekli nebo byli vyhnáni po vzniku státu Izrael v roce 1948.

Egypt Palestince ve větším množství přijímat odmítá, podle některých médií proto, že by mohli být pro něj bezpečnostní hrozbou. Káhira ale také tvrdí, že masový odchod Palestinců z Pásma Gazy by umožnil izraelskou okupaci tohoto území a ztížil snahy o vznik samostatného palestinského státu, který Palestinci chtějí mít v Pásmu Gazy a na nyní Izraelem okupovaném Západním břehu, s hlavním městem ve východním Jeruzalémě.

Desetitisíce lidí uvázly uprostřed Pásma Gazy

Desetitisíce vysídlených Palestinců cestujících na sever Pásma Gazy mezitím uvázly ve střední části tohoto úzkého pobřežního území, když je Izrael odmítl pustit přes linii oddělující jižní a severní část Pásma. Podle agentury Reuters začnou být Palestinci na sever pouštěni v pondělí ráno. Prohlášení přišlo poté, co se podle všeho podařilo urovnat spor s Hamásem.

Na základě dohody, kterou mezi Izraelem a Hamásem zprostředkovaly Katar a Egypt s podporou USA, měl Izrael vysídlené Palestince do jejich domovů na severu Pásma začít pouštět v sobotu. Izrael však obvinil Hamás z dvojího porušení dohody: že nepředal Izraeli přehled zbývajících rukojmí, která má ještě propustit v první fázi příměří, doplněný o informaci, zda jsou naživu; a že v sobotu nepropustil spolu se čtyřmi vojačkami také civilistku Arbel Jehudovou.

Představitel Palestinského islámského džihádu agentuře Reuters řekl, že zprostředkovatelé dosáhli ohledně propuštění Jehudové dohody. Žena unesená při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023 bude podle tohoto zdroje propuštěna výměnou za třicet palestinských vězňů z izraelských věznic ještě před dalším kolem propouštění rukojmí plánovaným na sobotu.

Hamás v prohlášení uvedl, že informoval prostředníky, že Jehudová je naživu, a že „poskytl všechny nezbytné záruky, že ji propustí“. Naopak obvinil Izrael z porušení dohody o příměří tím, že nepouští Palestince přes takzvaný Necarimský koridor na sever Pásma Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu prohlásil, že dokud Hamás „nezajistí“ propuštění Jehudové, kterou zřejmě drží v zajetí Palestinský islámský džihád, spojenec Hamásu, cesta na sever se lidem neotevře.

Trump pošle Izraeli dosud blokované bomby

Americký prezident také potvrdil, že zrušil pozastavení americké zásilky velmi silných bomb Izraeli, kterou zablokovala vláda jeho předchůdce Joea Bidena kvůli obavám z velkého počtu civilních obětí při izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy.

„Dnes jsme je pustili a budou je mít. Zaplatili za ně a dlouho na ně čekali,“ řekl Trump stran asi osmnácti set kusů devítisetkilogramových bomb. Jejich zásilku Izraeli zastavila loni v květnu Bidenova administrativa v obavách z „obrovské lidské tragédie“ v případě jejich použití poté, co izraelská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu také na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafáhu, kam utekl přes milion Palestinců před boji na severu.

Za uvolnění „klíčové obranné zásilky“ pro Izrael Trumpovi poděkoval izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. „Region je bezpečnější, když má Izrael to, co potřebuje ke své obraně,“ uvedl Saar na síti X. Za zásilku na síti X poděkoval i premiér Netanjahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Zasažena byla Oboloňská čtvrť, podle původních informací tam měla hořet dvacetipatrová budovat. Při úderech zemřel jeden člověk, dalších dvanáct osob utrpělo zranění. Podle vojenské správy metropole bylo zasaženo celkem sedm míst.
00:50Aktualizovánopřed 47 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 7 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 11 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 11 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 12 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 12 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.