Trump plánuje poslat stovky Evropanů na Guantánamo, píše WP

Nahrávám video

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá poslat do detenčního zařízení na námořní základně Guantánamo na Kubě tisíce lidí včetně stovek Evropanů, kteří v USA pobývají nelegálně. Americká vláda by jejich přesun mohla zahájit už tento týden a neplánuje o něm informovat vlády domovských zemí zadržených, napsal deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké činitele s informacemi o plánech.

Cizinci, jejichž převoz na Guantánamo administrativa zvažuje, pocházejí mimo jiné z řady evropských spojeneckých zemí. Je mezi nimi Británie, Francie, Itálie, Německo, Irsko, Belgie, Nizozemsko, Litva, Polsko, Turecko nebo Ukrajina. Mnoho jich pochází z dalších částí světa, například z Haiti.

Jejich přesun by mohl začít už ve středu, přičemž v rámci příprav mělo devět tisíc osob podstoupit zdravotní prohlídku, aby se určilo, zda jsou pro pobyt na Guantánamu dostatečně zdravé. Tento počet by znamenal výrazný nárůst oproti zhruba pěti stům migrantů, kteří byli na základně krátkodobě zadržováni od února, uvedl server Politico. Byl by to rovněž významný krok směrem k uskutečnění Trumpova plánu zadržovat na Guantánamu až třicet tisíc migrantů, který prezident oznámil v lednu.

Nové stany pro zadržené migranty v Guantánamu
Zdroj: U.S. Navy/AFN Guantanamo Bay Public Affairs via Reuters

Příprava na rozsáhlé deportace

Podle WP by nově přesunutí migranti na Guantánamu byli zadržováni dočasně před jejich deportací do zemí původu.

Představitelé Trumpovy administrativy podle WP tvrdí, že posílat více migrantů na Guantánamo je nutné vzhledem k potřebě uvolnit kapacity v detenčních zařízeních v USA. Ty jsou přeplněné v souvislosti s imigračními raziemi, které Trump zesílil v rámci slibu podniknout největší deportační kampaň v americké historii. Využití nechvalně proslulého zařízení by podle WP mělo za cíl odradit cizince od nelegálního přistěhovalectví do Spojených států.

Vláda zvažuje přesun přibližně osmi set Evropanů, včetně jednoho Rakušana, sta Rumunů a 170 Rusů, píše WP s odvoláním na dokument, který s deníkem sdíleli američtí představitelé. Tento bod plánu vyvolal obavy u některých amerických diplomatů, kteří upozorňují, že většina evropských zemí jsou spojenci USA a obvykle spolupracují při přijímání svých deportovaných občanů. Umisťování těchto osob na Guantánamo proto podle nich není nutné.

Americké vězeňské zařízení známé jako Guantánamo na pobřeží Kuby bylo zřízeno v roce 2002 za administrativy tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe v rámci války proti terorismu po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. USA Guantánamo využívají k zadržování cizinců, které podezřívají z terorismu.

V září loňského roku získal deník New York Times (NYT) vládní dokumenty, z nichž vyplývá, že USA vojenskou základnu po desetiletí využívaly také k zadržování migrantů zastavených na moři. Byli však drženi jinde než ti, kteří čelí obvinění z terorismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 7 mminutami

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 36 mminutami

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 5 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 8 hhodinami
Načítání...