Trump se nesmí účastnit primárek v Maine, rozhodla nejvyšší volební úřednice

Státní tajemnice Maine Shenna Bellowsová diskvalifikovala bývalého prezidenta Donalda Trumpa z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě na severovýchodě USA. Po Coloradu jde o druhý americký stát, co k tomuto kroku přistoupil v souvislosti se zapojením exprezidenta do útoku na sídlo amerického Kongresu z 6. ledna 2021, píše agentura AP.

Úřad státního tajemníka je nejvyšším postem ve státě, co se konání voleb týče. Demokratka Bellowsová je zároveň první volební úřednicí, která jednostranně podobné rozhodnutí přijala. V Coloradu o Trumpově diskvalifikaci rozhodl tamní nejvyšší soud 19. prosince. Naopak nejvyšší soud v americkém státě Michigan tento týden stejný krok odmítl.

Proti rozhodnutí Bellowsové se lze odvolat u mainského soudu a Trumpova kampaň už v reakci oznámila, že tak učiní. Trump slíbil, že se odvolá i proti verdiktu coloradského soudu. Na americký nejvyšší soud se ve čtvrtek obrátila i Republikánská strana v tomto státě.

Bellowsová dospěla k závěru, že Trump, favorit na republikánskou nominaci v roce 2024, podněcoval vzpouru, když šířil neprokázaná tvrzení o podvodech na voličích v hlasování v prezidentských volbách v roce 2020 a poté vyzval své příznivce, aby pochodovali na Kapitol a zabránili zákonodárcům v potvrzení výsledků voleb, v nichž zvítězil nynější americký prezident Joe Biden.

V týdnech a měsících před 6. lednem 2021 bývalý prezident „využil lživého příběhu o volebním podvodu, aby vyburcoval své podporovatele“, uvedla Bellowsová podle listu Financial Times (FT). Trump si podle ní byl vědom toho, že pravděpodobně dojde k násilnostem, „ty však alespoň ze začátku podporoval svou plamennou rétorikou“ a nepodnikl žádné včasné kroky k jejich zastavení.

Pozornost se obrací k nejvyššímu soudu

V jádru sporů o Trumpovu účast ve volbách leží čtrnáctý dodatek americké ústavy, konkrétně jeho třetí paragraf. Podle něho nesmí jakýkoliv úřad, vojenský ani civilní, ve Spojených státech zastávat ten, kdo odpřisáhl věrnost ústavě a následně se dopustil „povstání nebo vzpoury proti ústavě nebo poskytl pomoc a útěchu nepřátelům“ ústavy.

Opatření bylo do zakládajícího dokumentu přidáno po občanské válce a mělo zajistit, aby se o úřad nemohli hlásit zástupci Konfederace. Jeho uplatňování je však podle médií poměrně neprobádanou otázkou, stále více pozornosti se tak upírá k nejvyššímu soudu ve Washingtonu, aby ve věci vynesl konkrétnější verdikt.

Pokud nejvyšší soud rozhodne, že Trumpovo počínání v souvislosti s údajnými pokusy ovlivnit výsledky voleb není porušením čtrnáctého dodatku ústavy, de facto tak smete ze stolu výzvy, které se v jednotlivých amerických státech dožadují exprezidentova vyloučení z voleb, podotýká list The New York Times (NYT).

Pokud však bude rozhodnutí specifičtější a bude se týkat například jen státu Colorado, advokáti protistran budou spíše moci argumentovat, že Trump by se neměl zúčastnit všeobecných prezidentských voleb, získá-li předtím republikánskou nominaci v primárkách.

Útok na Kapitol nebylo povstání, tvrdí Trumpovi advokáti

Trumpovi advokáti mají na podporu svého klienta několik argumentů, píše AP. Zaprvé uvádějí, že čtrnáctý dodatek ústavy nezmiňuje přímo slovo „prezident“, ale pouze „zástupce Spojených států“. I pokud se však dodatek vztahuje k prezidentskému úřadu, jde podle advokátů o politickou záležitost, o níž by měli rozhodnout voliči.

Soudci podle advokátů poruší exprezidentovo právo na spravedlivý soud, pokud rozhodnou mimo trestní řízení bez důkladného procesu dokazování. Závěrem Trumpovi zástupci argumentují, že 6. ledna 2021 se nekonalo žádné povstání, nýbrž pouliční nepokoje, a i kdyby o povstání šlo, Trump se do něj nezapojil, pouze využíval svého práva na svobodu slova.

Právníci, kteří usilují o diskvalifikaci bývalého prezidenta z voleb, naopak uvádějí, že případ je velice snadný. Šestý leden podle nich povstáním byl, Trump jej podnítil a do voleb by se znovu zapojit neměl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...