Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.

Massie po porážce vystoupil před rozvášněným davem, který skandoval hesla jako „Žádné další války“ a „Amerika na prvním místě“. „Něco jsme rozhýbali. V této zemi je touha po někom, kdo bude hlasovat podle zásad, ne podle stranické příslušnosti,“ řekl ve svém projevu, v němž také kritizoval „bezvýhradnou věrnost“ republikánů Trumpovi v Kongresu.

Ve Sněmovně reprezentantů zasedal Massie od roku 2012. Trumpovu nelibost si vysloužil mimo jiné tím, že tlačil na zveřejnění spisů ministerstva spravedlnosti k případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Massie se také stal jedním z mála republikánů, kteří se postavili proti Trumpovu návrhu zákona „One Big Beautiful Bill Act“, který kongresman jako zastánce přísné rozpočtové politiky považoval za nezodpovědný. Hlasoval rovněž proti zvýšení cel vůči Kanadě a v poslední době se stal otevřeným odpůrcem války s Íránem.

Před primárkami Massie prezentoval svou kampaň jako důležitý test pro Trumpovu éru. Pokud by dokázal kritizovat prezidenta a přesto vyhrát, tak by to povzbudilo další republikány, aby se ozvali a hlasovali proti Trumpovi – a v důsledku by to mohlo rozvolnit Trumpovu kontrolu nad Republikánskou stranou, napsal portál The Atlantic.

Massie sice neuspěl, ale dosáhl na 46 procent. To dle amerikanisty Jiřího Pondělíčka není špatný výsledek, když „uvážíme, jak silná kampaň proti němu stála“.

Nejdražší primárky do Sněmovny reprezentantů v historii

„Massieho protivníka na setkání s voliči přijel podpořit ministr obrany Pete Hegseth, což není běžné. Do volební kampaně masivně investovali lobby a skupiny spojené s Izraelem, které Massiemu vyčítají jeho kritiku války s Íránem,“ dodal Pondělíček.

Jednalo se o nejdražší primárky do Sněmovny reprezentantů v historii, při nichž výdaje za reklamu dosáhly 32 milionů dolarů (asi 670 milionů korun).

Pondělíček poukázal na to, že je prezident u veřejnosti nepopulární v otázkách ekonomiky, inflace, ale i v řešení imigrace, kde se přitom dlouho podpoře Američanů těšil. „I přes tuto situaci Republikánskou stranu stále ovládá. Zároveň to ukazuje, že jeho pozice není úplně tak pevná, jako byla třeba ještě před rokem 2024,“ míní expert.

Může se proto podle amerikanisty stát, že republikáni v okresech, kde je podpora voličů rozdělena mezi Demokratickou i Republikánskou stranu, budu ochotní se od kroků prezidentské administrativy distancovat. Nepůjde ovšem již o otevřenou kritiku, jakou používal Massie.

„Abych to k něčemu přirovnal: Když v roce 2022 prezident Joe Biden nabízel, že přijede podpořit demokratické kandidáty před volbami, tak v mnoha vyrovnaných okrscích mu údajně předvolební štáby vzkazovaly: ‚Děkujeme za nabídku, ale prosím vás, hlavně nejezděte‘,“ dodal Pondělíček.

Hlasoval pro Trumpův impeachment – v primárkách propadl

Podobně jako zákonodárce z Kentucky dopadl o víkendu i republikánský senátor Bill Casidy z Louisiany, který v primárkách čelil kongresmance Julii Letlowové podpořené Trumpem. Nakonec skončil až na třetím místě, v Kongresu skončí a o jeho křeslo se utkají Letlowová a šéf louisianské státní kasy John Fleming, připomněl server BBC.

Cassidy byl jedním ze sedmi senátorů za Republikánskou stranu, kteří hlasovali pro Trumpův impeachment po útoku na Kapitol 6. ledna 2021. Trump byl zproštěn viny poté, co Senát hlasoval v poměru 57 ku 43, což bylo méně, než potřebná dvoutřetinová většina.

Ze sedmi republikánů, kteří hlasovali pro prezidentovo odsouzení, působí v Senátu už jen tři: Lisa Murkowská z Aljašky, která v roce 2022 zvládla primární volby, Susan Collinsová z Maine – a už zmíněný končící Bill Cassidy.

Skončili i republikáni odmítající gerrymandering v Indianě

Trumpovo tažení napříč primárkami proti jeho oponentům se dotklo i Indiany. Tamní republikáni ve státním senátu odmítli podniknout kroky k gerrymanderingu (překreslení volebních okrsků), jak to po nich vyžadoval šéf Bílého domu, napsal server PBS.

V primárkách tak Trump podpořil skupinu protikandidátů, kteří porazili pět ze sedmi zákonodárců, o jejichž sesazení usiloval. Prezident tak na začátku května dokázal, že je stále schopen potrestat republikány, kteří se odchýlí od jeho politické linie.

Jedním z indianských zákonodárců, kteří odmítli podpořit překreslení hranic volebních obvodů a kteří přišli o svůj mandát, je státní senátorka Linda Rogersová. Podle ní takový výsledek „pravděpodobně odradí ostatní v jiných státech“. „Pokud budete hlasovat o citlivé otázce, tak možná upozadíte svoje svědomí a to, co je nejlepší pro vaši komunitu. Možná místo toho zvážíte, co je nejlepší pro vás a vaši kariéru,“ nechala se slyšet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...