Trump už splnil přes polovinu tezí projektu, od kterého se distancoval

V úterý americký prezident Donald Trump pronese projev o stavu unie, ve kterém bude mluvit o úspěších své vlády. Jeho dosavadní kroky formoval i Projekt 2025, který je podle jednoho z jeho tvůrců „svatým písmem konzervativců“. Text mimo jiné vyzývá ke zvýšení výdajů na protiimigrační opatření, což Trump již udělal, nebo další snížení počtu amerických vojáků v Evropě, na což se Bílý dům teprve chystá.

Projekt 2025 v roce 2023 vydal konzervativní think-tank Heritage Foundation jako osnovu pro funkční období budoucího republikánského prezidenta.

Jen několik měsíců před volbami v roce 2024 se Trump od devítisetstránkového Projektu 2025 veřejně distancoval. „Nemám tušení, kdo za tím stojí,“ řekl tehdy. „S některými věcmi, které říkají, nesouhlasím, a některé z nich jsou naprosto směšné a příšerné,“ dodal.

Trumpova administrativa ale za první rok vládnutí dle analýzy levicové organizace Center for Progressive Reform již zahájila nebo dokončila 53 procent opatření uvedených v tomto dokumentu, napsal server BBC.

Mezi návrhy, které již Trumpova administrativa přijala, patří zastavení zahraniční pomoci v hodnotě miliard dolarů, kroky k ukončení federálních programů diverzity, rovnosti a inkluze (DEI), rozšíření rozsahu a míry prosazování protiimigračních zákonů nebo ukončení federálního financování veřejnoprávních vysílatelů NPR a PBS.

V části věnované imigraci dokument navrhoval povolit vojenským jednotkám uzavřít hranice země, zrušit chráněné zóny – jako jsou školy či kostely –, provádět razie na pracovištích s cílem najít migranty bez dokladů a zvýšit počet detenčních zařízení pro potenciálně deportované osoby. Což jsou rovněž opatření, která Trumpova administrativa zavedla.

Kroky proti Venezuele

V oblasti zahraniční politiky Projekt 2025 nabádá k podniknutí kroků proti „venezuelským komunistickým tyranům“ a vstříc podpoře venezuelského lidu. Nicméně o únosu tamního vůdce Nicolase Madura, jak to provedla armáda Spojených států na začátku roku 2026, se tam nepíše.

Dokument zmiňuje také tři další jihoamerické země – Kolumbii, Guyanu a Ekvádor –, které podle něj „buď představují rostoucí bezpečnostní hrozbu pro region, nebo jsou zranitelné vůči nepřátelským mimoamerickým mocnostem“, jako jsou Čína a Rusko.

„USA mají příležitost vést tyto demokratické sousedy v boji proti vnějšímu tlaku hrozeb ze zahraničí a řešit místní bezpečnostní problémy v regionu,“ napsali autoři dokumentu.

Národní bezpečnostní strategie USA pro rok 2026 zdůrazňuje zajištění strategického vlivu na západní polokouli, včetně Grónska, Panamského průplavu a klíčových námořních tras. A znovu potvrzuje Monroeovu doktrínu, která je založena na myšlence, že USA uplatňují svůj vliv nad Severní a Jižní Amerikou bez zásahů jiných velmocí.

Čínu však již národní bezpečnostní strategie neidentifikuje jako hlavního soupeře. Ačkoli modernizace čínské armády a regionální vliv Pekingu jsou stále popisovány jako vážné výzvy, tak se strategie vyhýbá formulování politiky USA na základě toho, že by v krátkodobém horizontu měl vypuknout konflikt s Čínou.

Nedokončené „písmo svaté“

Paul Dans, který řídil Projekt 2025 předtím, než v srpnu 2024 odešel z Heritage Foundation, aby se mohl soustředit na podporu Trumpovy volební kampaně, řekl BBC, že Projekt 2025 je „v současné době konzervativním písmem svatým“.

„Každý nezainteresovaný pozorovatel snadno pozná, jak velká část tohoto prvního roku byla určena Projektem 2025,“ míní. „Nebýt prezidenta Trumpa, byla by to jen zpráva psaná do šuplíku,“ dodal. „Démonizace Projektu 2025 ze strany Demokratické strany, namísto toho, aby lidem jednoduše sdělila svou vizi na příští čtyři roky, bylo jednou z jejich největších volebních chyb v historii,“ prohlásil Dans.

„Skutečným měřítkem celé této věci bude to, jak ji budeme nadále realizovat,“ řekl Dans. Z návrhů Projektu 2025 dosud Trumpova administrativa neprosadila zákaz potratových pilulek a jejich zasílání poštou, klasifikaci učitelů a knihovníků, kteří s dětmi diskutují o „transgenderové ideologii“, jako sexuálních delikventů, snížení počtu amerických vojsk v Evropě a zmiňovaný přesun pozornosti americké armády směrem k Číně.

Oslabení státní správy a posílení prezidenta

„Je to opravdu velmi podrobný plán,“ řekl Eugene Kiley, který pro nestranický web Factcheck.org napsal komplexní přehled cílů obsažených v Projektu 2025. „Stanovuje, jak a které vládní zaměstnance propustit a jak převzít kontrolu nad nezávislými agenturami,“ dodal.

Washingtonské think-tanky pravidelně připravují návrhy pro nastupující prezidenty. Pravicová Heritage Foundation zveřejnila svůj plán v dubnu 2023, kdy ještě nebylo jasné, kdo bude kandidátem Republikánské strany.

Ústředním bodem projektu 2025 je dokument s názvem Mandate for Leadership (Mandát pro vládnutí). Ten mluví o provedení změn prostřednictvím rozšíření prezidentských pravomocí, rozsáhlých škrtů ve federální státní správě a zavedení ultrakonzervativní společenské vize. Podle BBC dokument nejen poskytuje seznam návrhů, ale také nastiňuje právní a administrativní metody k jejich dosažení.

Tyto metody byly v popředí zájmu během prvních dnů Trumpova druhého funkčního období, kdy úřad pro efektivitu vlády (DOGE) podnikl agresivní kroky ke snížení počtu zaměstnanců a škrtal v klíčových úřadech a agenturách, které se týkaly mimo jiné mezinárodního rozvoje (USAID) nebo vědy a výzkumu (NOAA).

Autoři v administrativě

Několik autorů textu Projektu 2025 nyní působí v Trumpově administrativě, včetně ředitele CIA Johna Ratcliffa nebo Trumpova zmocněnce pro imigraci Toma Homana. Russell Vought, který napsal kapitolu o reformě státní byrokracie, vede oddělení, které spravuje rozsáhlý federální rozpočet USA.

Nadace Heritage Foundation v prohlášení pro BBC uvedla, že „všechna politická a personální rozhodnutí jsou na prezidentu Trumpovi a jeho týmu“, a bagatelizovala tvrzení, že stojí za politickým programem současné administrativy.

V reakci na seznam otázek týkajících se Projektu 2025 mluvčí Bílého domu Davis Ingle uvedl: „Za pouhý rok se prezidentu Trumpovi podařilo učinit z Ameriky nejdynamičtější zemi na světě tím, že zabezpečil její hranice, podepsal největší snížení daní pro střední třídu v historii a přilákal investice v hodnotě bilionů dolarů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...