Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.

„Prezident to myslí vážně. Domnívám se, že vymezil jasné mantinely. Řekl Dánsku, co požaduje, a teď jde o to, aby ministr zahraničí Marco Rubio a viceprezident JD Vance uzavřeli dohodu,“ prohlásil Landry. Má naději, že dohoda bude možná, „až se věc vyvine“.

V Dánsku je na návštěvě delegace amerických kongresmanů z řad republikánů i demokratů. Jednat budou s dánskými a grónskými představiteli. Trump mezitím na akci Bílého domu věnované zdraví pohrozil, že na země, které nepodpoří jeho plán převzít Grónsko, uvalí cla.

Hlavy dánské a grónské diplomacie Lars Lökke Rasmussen a Vivian Motzfeldtová se naopak tento týden vypravily do Washingtonu na jednání s Rubiem. Ke schůzce se připojil také Vance, což podle pozorovatelů znamenalo zvýšení napětí při jednáních. Rasmussen po schůzce konstatoval, že „zásadní neshoda“ přetrvává.

Jednání se v pondělí uskuteční také v Bruselu, a to mezi Ruttem, Motzfeldtovou a dánským ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem, oznámila Severoatlantická aliance s tím, že se obejde bez výstupu pro média.

Podle Rutteho se pracuje v zákulisí

Rutte se dosud k Trumpovým opakovaně vznášeným požadavkům na Grónsko vyjadřoval zdrženlivě. Agentura AFP v pátek poznamenala, že je to pro něj situace krajně nepříjemná a prozatím „raději říká co nejméně“.

USA svými požadavky rozpoutávají spor uvnitř NATO, protože obě země jsou členy. Ohrožují tak samotnou existenci paktu 77 let po jeho vzniku v roce 1949.

„Jako generální tajemník, to je zcela jasné, se nikdy nevyjadřuji k diskusi uvnitř Aliance,“ řekl nedávno podle AFP šéf NATO. „Pracujeme v zákulisí,“ dodal.

AP: Gróňané Trumpovy výroky odmítají

Arktický ostrov bohatý na nerostné suroviny byl do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Agentura AP napsala, že Trump svými požadavky Grónsko proměnil v geopolitické ohnisko. Navíc pohrozil, že by ho Washington mohl dobýt silou. Podle grónské ministryně obchodu Naaji Nathanielsenové nyní krize dominuje životům Gróňanů a „lidé nespí, děti se bojí“. „My tomu vlastně nerozumíme,“ řekla tento týden na setkání s poslanci v britském parlamentu.

Podle obyvatelky ostrova a studentky práv Mari Laursenové, s níž AP hovořila, Trumpovy výroky podkopávají identitu národa. Narážela na náznaky šéfa Bílého domu, že dánskou obranu Grónska tvoří „dvě psí spřežení“.

Trump také opakovaně tvrdil, že moře kolem Grónska se hemží ruskými a čínskými loďmi. Mnoho Gróňanů, kteří s AP hovořili, toto tvrzení odmítlo, mezi nimi i tací, kteří na lodě na moře vyjíždějí.

V přístavu v Nuuku s agenturou hovořil Gerth Josefsen, když na své udice připevňoval rybičky jako návnadu. „Nevidím je (lodě),“ řekl a dodal, že spatřil pouze jednu ruskou rybářskou loď před deseti lety.

Dvaadvacetiletá prodavačka Maya Martinsenová sdělila, že nevěří, že Trump chce ostrov kvůli posílení bezpečnosti Ameriky. „Vím, že tu nejde o národní bezpečnost. Myslím, že je to kvůli ropě a nerostům, které máme a které jsou nedotčené.“ Američané podle ní k její domovině přistupují jako k obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 1 hhodinou

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 5 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 5 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 6 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 6 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 7 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.