Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.

„Prezident to myslí vážně. Domnívám se, že vymezil jasné mantinely. Řekl Dánsku, co požaduje, a teď jde o to, aby ministr zahraničí Marco Rubio a viceprezident JD Vance uzavřeli dohodu,“ prohlásil Landry. Má naději, že dohoda bude možná, „až se věc vyvine“.

V Dánsku je na návštěvě delegace amerických kongresmanů z řad republikánů i demokratů. Jednat budou s dánskými a grónskými představiteli. Trump mezitím na akci Bílého domu věnované zdraví pohrozil, že na země, které nepodpoří jeho plán převzít Grónsko, uvalí cla.

Hlavy dánské a grónské diplomacie Lars Lökke Rasmussen a Vivian Motzfeldtová se naopak tento týden vypravily do Washingtonu na jednání s Rubiem. Ke schůzce se připojil také Vance, což podle pozorovatelů znamenalo zvýšení napětí při jednáních. Rasmussen po schůzce konstatoval, že „zásadní neshoda“ přetrvává.

Jednání se v pondělí uskuteční také v Bruselu, a to mezi Ruttem, Motzfeldtovou a dánským ministrem obrany Troelsem Lundem Poulsenem, oznámila Severoatlantická aliance s tím, že se obejde bez výstupu pro média.

Podle Rutteho se pracuje v zákulisí

Rutte se dosud k Trumpovým opakovaně vznášeným požadavkům na Grónsko vyjadřoval zdrženlivě. Agentura AFP v pátek poznamenala, že je to pro něj situace krajně nepříjemná a prozatím „raději říká co nejméně“.

USA svými požadavky rozpoutávají spor uvnitř NATO, protože obě země jsou členy. Ohrožují tak samotnou existenci paktu 77 let po jeho vzniku v roce 1949.

„Jako generální tajemník, to je zcela jasné, se nikdy nevyjadřuji k diskusi uvnitř Aliance,“ řekl nedávno podle AFP šéf NATO. „Pracujeme v zákulisí,“ dodal.

AP: Gróňané Trumpovy výroky odmítají

Arktický ostrov bohatý na nerostné suroviny byl do 50. let minulého století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.

Agentura AP napsala, že Trump svými požadavky Grónsko proměnil v geopolitické ohnisko. Navíc pohrozil, že by ho Washington mohl dobýt silou. Podle grónské ministryně obchodu Naaji Nathanielsenové nyní krize dominuje životům Gróňanů a „lidé nespí, děti se bojí“. „My tomu vlastně nerozumíme,“ řekla tento týden na setkání s poslanci v britském parlamentu.

Podle obyvatelky ostrova a studentky práv Mari Laursenové, s níž AP hovořila, Trumpovy výroky podkopávají identitu národa. Narážela na náznaky šéfa Bílého domu, že dánskou obranu Grónska tvoří „dvě psí spřežení“.

Trump také opakovaně tvrdil, že moře kolem Grónska se hemží ruskými a čínskými loďmi. Mnoho Gróňanů, kteří s AP hovořili, toto tvrzení odmítlo, mezi nimi i tací, kteří na lodě na moře vyjíždějí.

V přístavu v Nuuku s agenturou hovořil Gerth Josefsen, když na své udice připevňoval rybičky jako návnadu. „Nevidím je (lodě),“ řekl a dodal, že spatřil pouze jednu ruskou rybářskou loď před deseti lety.

Dvaadvacetiletá prodavačka Maya Martinsenová sdělila, že nevěří, že Trump chce ostrov kvůli posílení bezpečnosti Ameriky. „Vím, že tu nejde o národní bezpečnost. Myslím, že je to kvůli ropě a nerostům, které máme a které jsou nedotčené.“ Američané podle ní k její domovině přistupují jako k obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 7 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 8 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...