„Učitel řekl: ‚Běžte domů.’ Vrátili jsme se za rok,“ říká pamětník bitvy o Ardeny

Osvobozená Belgie se koncem roku 1944 chystala na první poválečné Vánoce. Nacistická vojska ale 16. prosince tvrdě zaútočila. Využila tehdy počasí, kdy kvůli mlze zpočátku nemohlo zasáhnout spojenecké letectvo. „Bylo mi devět. Šli jsme do školy, učitel byl venku a říkal: ‚Nebojte se, běžte domů, vrátíte se později.’ Přišli jsme až za rok. Byly to nejdelší prázdniny v mém životě,“ říká pamětník Henri Mignon z Bastogne.

Město je dodnes symbolem bitvy. Němci tam obklíčili asi osmnáct tisíc amerických vojáků. Drama se odehrávalo v chodbách pod bývalými kasárnami, kde sídlilo velitelství americké 101. výsadkové divize. Teď v místě stojí unikátní expozice. „Výraz ‚nuts‘ (americký generál Anthony Clement) McAuliffe zjevně používal velmi často. Německý důstojník si ho přečetl a nechápal, co znamená. A další důstojník mu to přeložil jako: táhněte k čertu,“ popisuje ředitel muzea Mathieu Billa.

Američané pod vedením McAuliffa dokázali Bastogne udržet až do ledna, než s posilami dorazil generál George S. Patton. „Naší povinností je samozřejmě poděkovat osvoboditelům. Ale ta nejhezčí pocta je naše mobilizace vzhledem k tomu, co se děje na Ukrajině, tedy schopnost podporovat a pomoci,“ konstatoval nyní starosta Bastogne Benoit Lutgen.

Živý odkaz

I osmdesát let poté je odkaz amerického odporu v Bastogne velmi silný. Na budovách stále visí americké vlajky, ve výlohách obchodů jsou fotografie anebo samolepky, které bitvu v Ardenách připomínají.

V bojích zemřely i tři tisíce civilistů. Henriho otce zasáhl před domem dělostřelecký granát. „Ještě dokázal doběhnout do domu, každého z nás políbil a mrtvý padl k zemi,“ vzpomíná Mignon.

Boje v Ardenách utichly až koncem ledna 1945. Američané a Britové zaplatili za vítězství desetitisíci padlých, raněných a nezvěstných.