Ukažte, že zvyšujete výdaje na obranu, vyzval šéf NATO členské země

Nahrávám video

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval ve čtvrtek členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.

Na zvýšení obranných výdajů evropských zemí tlačí americký prezident Donald Trump. Američtí diplomaté nedávno kritizovali Česko, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů.

„Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře ukážou, že jsou na jasné a důvěryhodné cestě k dosažení pětiprocentního cíle,“ napsal Rutte v předmluvě výroční zprávy. Dodal, že „v době globální nejistoty zůstává zásadní pevné transatlantické pouto“. Při následné prezentaci zprávy Rutte před novináři prohlásil, že tématem summitu budou i konkrétní plány na navýšení výroby zbraní, které se podle něho dosud aliančním zemím nedaří naplnit podle představ.

Státy NATO se loni po Trumpově naléhání shodly na tom, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta budou vydávat na nevojenské investice související s obranou.

Zatímco některé evropské země jako Polsko či pobaltské státy, které si nejintenzivněji uvědomují hrozbu z Ruska vedeného Vladimirem Putinem, již podle zprávy úroveň 3,5 procenta HDP dosáhly, další se pohybují okolo dvou procent. České ministerstvo obrany má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta HDP. Všech 32 členů NATO loni za obranu utratilo v průměru 2,77 procenta HDP.

Rozpory mezi USA a ostatními státy NATO kvůli Íránu

Rutte se ve čtvrtek vyjadřoval také k dalšímu tématu vyvolávajícímu rozpory mezi USA a ostatními zeměmi NATO. Trump opakovaně kritizoval spojence, že odmítli jeho zemi podpořit ve válce s Íránem, kterou na konci února zahájily americko-izraelské údery na Teherán.

„Vidím, že je trošku frustrován, co se týče Evropanů, že reagují příliš pomalu na jeho požadavky. To má jasný důvod, USA to nekonzultovaly,“ poznamenal Rutte s odkazem na fakt, že o zahájení úderů na Írán evropští spojenci Washingtonu nevěděli.

Evropští členové NATO se odmítají k útokům připojit a řada z nich vyzývá k ukončení války. Trump, který evropské členy Aliance v minulých dnech označil za zbabělce, ve čtvrtek napsal, že USA pomoc NATO nepotřebují, neochotu pomoci s Íránem však Alianci nikdy nezapomenou. Rutte zdůraznil, že část evropských zemí již přislíbila, že bude hledat možnosti, jak zabezpečit lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Tu svými útoky blokuje Írán, což způsobuje výrazný růst cen ropy a plynu.

Landovský: Bude velký tlak na toho, kdo nebude plnit závazek

Bývalý velvyslanec Česka při NATO, nyní působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Jakub Landovský považuje za nejpodstatnější z Rutteho projevu, že v roce 2025 všichni splnili a že Kanada na poslední chvíli dorovnala do rozpočtu „své peníze“.

„Máme deset zemí, které jsou na hraně a je jasno, že se bude Trumpovi vysvětlovat, že nikdo není pod ní“. Landovský se domnívá, že země, která za letošní rok nesplní ona dvě procenta „bude v pelotonu hodně vidět“ a bude na ni vyvíjen velký tlak. Do oněch deseti zemí patří nyní například Belgie, Itálie, Makedonie, Česko či Lucembursko a také Kanada, dodal.

Summit v Ankaře pak má podle něj důvěryhodně ukázat, že cíl pěti procent do roku 2035, který se skládá ze dvou podpoložek, je velmi důležitý a naplní se.

Smetana: NATO prošlo za poslední rok velkou krizí důvěry

Ředitel Pražského centra pro výzkum míru Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miloš Smetana připomenul to, co v Rutteho projevu nezaznělo a co ho podle něj dělá odtrženým od reality. Tedy to, že za poslední rok si NATO prošlo největší krizí důvěry ve své historii.

„Důvěra, že by USA byly ochotny použít vojenskou sílu k obraně Aliance, se dostává na jedny z nejnižších čísel za velmi dlouhou dobu“. A vidí to prý jak experti, tak politici.

Uznal, že současné zvyšování výdajů je zásluhou americké vlády. Soudí však, že je to také proto, že „evropské státy vnímají americké závazky jako mnohem méně kredibilní a tím pádem berou mnohem vážněji své vlastní závazky. Uvědomují si, že v tomto ohledu je jejich strategická autonomie klíčová,“ podtrhl Smetana.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...