Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Nahrávám video

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.

Jourová uznala, že financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda je „drahý špás“, který ročně vyjde Američany na 140 milionů dolarů (zhruba 3,2 miliardy korun). Přesto ukončit financování této stanice považuje za krátkozrakou politiku. V této souvislosti zmínila, že tak „Amerika vyklízí svoje pole a rezignuje na úžasnou roli garanta objektivních a ověřovaných informací, které by měly jít do zemí, kde je cenzura“.

Vzpomněla, že ve svém dětství tuto stanici sama poslouchala a svobodné informace měly velký význam v době komunistického Československa.

Čas pro Evropu

Připustila, že už se dlouhé roky diskutuje o tom, proč by měli tuto stanici dál financovat právě Američané. Evropa by tak měla zvážit své kapacity a peníze směrem k tomuto projektu, soudí bývalá místopředsedkyně Evropské komise.

„Řekla bych, že nastala doba, že bychom se my jako Evropani, kteří teď držíme, metaforicky řečeno, prapor demokracie a lidských práv, skutečně měli podívat na to, jestli máme možnosti uplatňovat svůj vliv více a lépe v třetích zemích,“ uvedla Jourová.

Na otázku moderátorky Terezy Řezníčkové, zda jsou USA stále spojenci Evropy, Jourová odpověděla, že by si přála, aby našimi spojenci zůstaly. K možné vzájemné celní válce řekla, že v oblasti obchodu Evropa tahá za „výhodný konec lana". V oblasti zahraniční politiky jí pak podráží nohy to, že sedmadvacítka není absolutně jednotná.

EU podcenila Rusko, říká Jourová

Bývalá politička také souhlasí s kritikou na adresu Evropy, že vydávala na obranu a bezpečnost málo peněz. Navíc Unie nereagovala na ruskou politiku vůči Gruzii či Krymu. To se podle Jourové podcenilo. Vinu přičítá Západoevropanům, kteří myšlení západní Evropy aplikovali na Rusko, místo aby se na to podívali jeho očima. Navíc bylo výhodné odebírat od Ruska plyn. „Byla to krátkozraká politika, nyní je čas to napravit.“

V této souvislosti připomněla nedávný plán své bývalé nadřízené a nynější předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na přezbrojení Evropy.

Součástí plánu nazvaného REARM Europe je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku.

Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, shrnula šéfka Komise.

Směrem k domácí politikům Jourová řekla, že by ráda měla jasné informace, co v oblasti obrany a bezpečnosti plánuje vláda. „A co plánuje vítěz voleb,“ dodala. Myslí si, že tyto informace by českou společnost uklidnily. „Situace si vyžaduje informovanost občanů a odvážné i realistické plány státníků v Evropě,“ zdůraznila Jourová.

Dále uvedla, že „dobře informovaný občan je nejlepší nástroj proti dezinformacím“ a že pokud zodpovědní lidé nevyužijí informační prostor, tak ho využití ti, kteří chtějí zmanipulovat veřejné mínění k tomu, aby občané řekli svým politikům „zastavte to, neinvestujte do obrany, nic se nestane, buďte v klidu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...