Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Nahrávám video

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.

Jourová uznala, že financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda je „drahý špás“, který ročně vyjde Američany na 140 milionů dolarů (zhruba 3,2 miliardy korun). Přesto ukončit financování této stanice považuje za krátkozrakou politiku. V této souvislosti zmínila, že tak „Amerika vyklízí svoje pole a rezignuje na úžasnou roli garanta objektivních a ověřovaných informací, které by měly jít do zemí, kde je cenzura“.

Vzpomněla, že ve svém dětství tuto stanici sama poslouchala a svobodné informace měly velký význam v době komunistického Československa.

Čas pro Evropu

Připustila, že už se dlouhé roky diskutuje o tom, proč by měli tuto stanici dál financovat právě Američané. Evropa by tak měla zvážit své kapacity a peníze směrem k tomuto projektu, soudí bývalá místopředsedkyně Evropské komise.

„Řekla bych, že nastala doba, že bychom se my jako Evropani, kteří teď držíme, metaforicky řečeno, prapor demokracie a lidských práv, skutečně měli podívat na to, jestli máme možnosti uplatňovat svůj vliv více a lépe v třetích zemích,“ uvedla Jourová.

Na otázku moderátorky Terezy Řezníčkové, zda jsou USA stále spojenci Evropy, Jourová odpověděla, že by si přála, aby našimi spojenci zůstaly. K možné vzájemné celní válce řekla, že v oblasti obchodu Evropa tahá za „výhodný konec lana". V oblasti zahraniční politiky jí pak podráží nohy to, že sedmadvacítka není absolutně jednotná.

EU podcenila Rusko, říká Jourová

Bývalá politička také souhlasí s kritikou na adresu Evropy, že vydávala na obranu a bezpečnost málo peněz. Navíc Unie nereagovala na ruskou politiku vůči Gruzii či Krymu. To se podle Jourové podcenilo. Vinu přičítá Západoevropanům, kteří myšlení západní Evropy aplikovali na Rusko, místo aby se na to podívali jeho očima. Navíc bylo výhodné odebírat od Ruska plyn. „Byla to krátkozraká politika, nyní je čas to napravit.“

V této souvislosti připomněla nedávný plán své bývalé nadřízené a nynější předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové na přezbrojení Evropy.

Součástí plánu nazvaného REARM Europe je mimo jiné návrh na rozvolnění rozpočtových pravidel EU s cílem umožnit členským zemím zvýšit investice do obrany bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu a také nové společné půjčky ve výši 150 miliard eur (3,8 bilionu korun) jištěné společným rozpočtem EU, které mají být poskytovány vládám členských států evropského bloku.

Peníze mají jít na budování celoevropských vojenských kapacit v oblastech, jako jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, drony a obranné systémy proti dronům a na další potřeby od kybernetiky po vojenskou mobilitu, shrnula šéfka Komise.

Směrem k domácí politikům Jourová řekla, že by ráda měla jasné informace, co v oblasti obrany a bezpečnosti plánuje vláda. „A co plánuje vítěz voleb,“ dodala. Myslí si, že tyto informace by českou společnost uklidnily. „Situace si vyžaduje informovanost občanů a odvážné i realistické plány státníků v Evropě,“ zdůraznila Jourová.

Dále uvedla, že „dobře informovaný občan je nejlepší nástroj proti dezinformacím“ a že pokud zodpovědní lidé nevyužijí informační prostor, tak ho využití ti, kteří chtějí zmanipulovat veřejné mínění k tomu, aby občané řekli svým politikům „zastavte to, neinvestujte do obrany, nic se nestane, buďte v klidu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 58 mminutami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 1 hhodinou

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 7 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.