Joe Biden jen pár hodin po složení přísahy podepsal 15 nových exekutivních příkazů a dvě nařízení pro federální agentury v oblastech zdravotnictví, hospodářství, imigrace, ekologie či rovnosti. Některé z nich ruší vlajkové lodě politiky Donalda Trumpa. Takto rychlý a rozsáhlý start legislativní činnosti je podle CNN v moderních dějinách ojedinělý. Přijal také přísahu členů svého týmu a Senát mu schválil ředitelku tajných služeb.
Nejaktuálnějšími změnami jsou dekrety týkající se pandemie koronaviru. Spojené státy se vrací do Světové zdravotnické organizace (WHO), odkud je vyvedl Donald Trump. Jejich delegaci povede dlouholetý ředitel Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci Anthony Fauci, který se potýkal s tvrdou kritikou od Trumpa.
Biden dále nařídil povinné nošení roušek a dodržování doporučovaných rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněných federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády. Vznikl také post koordinátora, který bude zastřešovat reakci na pandemii a bude odpovídat přímo prezidentovi.
Nový prezident také prodloužil omezení cestování mezi Amerikou a Evropou. Trump přitom před pár dny prohlásil, že 26. ledna tato omezení padnou. S odkazem na vývoj pandemie se ale teď omezení ponechávají v platnosti.
Biden také požádal zdravotnické úřady, aby prodloužily zákaz vyhoštění pro osoby, které kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem nejsou schopny platit nájem nebo splácet hypotéku. Po ministerstvu školství pak chce, aby nadále nevynucovalo splácení studentských dluhů.
Zpět do Paříže
Zásadní změna nastává v přístupu k ochraně životního prostředí. USA se vrací k pařížské klimatické dohodě z roku 2015, která zavazuje signatáře ke snížení emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu. „Budeme bojovat s klimatickými změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali,“ prohlásil Biden v Oválné pracovně Bílého domu.
Trump zemi z ujednání vyvázal. Byl totiž zastáncem využívání fosilních paliv a tvrdil, že pařížská dohoda diktuje Spojeným státům nevýhodné podmínky oproti jiným velmocím, a poškozuje tak americkou ekonomiku. Podle agentury AP bude trvat 30 dní, než se USA k dohodě znovu formálně připojí.
Biden svými příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro výstavbu ropovodu Keystone XL. Ten měl spojit kanadská a americká naleziště ropy, ovšem setkal se s kritikou ekologů i původních obyvatel, jejichž územím vedl. Kanadský premiér Justin Trudeau už vyjádřil nad koncem projektu lítost.
Rozhodnutí zastavit výstavbu ropovodu bude znamenat ztrátu tisíců pracovních míst, zejména ve Spojených státech, píše americký server Politico. Bidenovo rozhodnutí není překvapivé, avizoval to už před nástupem do úřadu. V zásadě se tím vrací k politice demokratického prezidenta Baracka Obamy, který už výstavbu ropovodu pozastavil v roce 2015. Zelenou projekt znovu získal v roce 2017, po nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Ropovod za osm miliard dolarů (172 miliard korun), který je rozšířením již existující sítě dalších ropovodů a produktovodů, staví kanadská společnost TC Energy.
Nový prezident zavedl rovněž požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svých rozhodnutí na klimatické změny.
Všichni jsou si rovni
Řada exekutivních příkazů se týká rovnosti a přistěhovalectví. Prezident již dříve představil návrh nového přistěhovaleckého zákona, který bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství, a jehož by mohlo využít až 11 milionů lidí.
Sérií exekutivních rozhodnutí pak ukončil zákaz cestování do USA z některých převážně muslimských zemí, zastavil výstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy.
Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jež chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebných dokumentů. Trump usiloval o jeho zrušení od roku 2017.
Novou ochranu dostávají lidé diskriminovaní kvůli své sexuální orientaci nebo genderové identitě.
Nový tým
Po podpisu Biden přijal přísahy lidí, které jmenoval do funkcí. „Jsme jeden tým,“ řekl jim a pokračoval: „Máme povinnosti, ale také velké privilegium. Velmi zřídkakdy dostane jednotlivec šanci udělat něco, co může pozitivně ovlivnit základy životů jiných lidí nejen zde, ale po celém světě.“
Připomněl jim, že oni jsou tu pro občany, a nikoliv naopak. Občané si je platí a dali jim svou důvěru. Vzhledem k pandemii se ceremonie odehrála virtuálně.
Senát poté potvrdil ve funkci ředitelky tajných služeb (DNI) Avril Hainesovou. Získala přízeň zastupitelů z obou politických stran a hlasy 84 senátorů ze sta. Jejím úkolem je koordinovat a dohlížet na aktivity Ústřední zpravodajské služby (CIA), Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a dalších 15 zpravodajských služeb.
Hainesová v úterý Senátu sdělila, že by Spojené státy měly zaujmout důrazný postoj vůči hrozbě, kterou představuje dnešní útočná a asertivní Čína.
Předseda výboru pro zpravodajské služby, republikán Marco Rubio, její zvolení přivítal: „Naši nepřátelé nebudou jen přihlížet a čekat, až nová administrativa zaplní významné funkce, a já jsem proto potěšen, že se ke mě moji kolegové v Senátu připojili a rychle jsme potvrdili ředitelku Hainesovou do této důležité pozice.“
Myšlenku důležitosti jednoty vyjádřili také bývalí prezidenti. „Že tu všichni tři stojíme spolu a mluvíme o pokojném předání moci, hovoří jasně o institucionální integritě naší země,“ prohlásil George W. Bush po boku Billa Clintona a Baracka Obamy. Ten vyzval: „Musíme poslouchat ty, s nimiž nesouhlasíme.“
Odsudek čínských sankcí
Bidenova administrativa už vydala i mezinárodněpolitické prohlášení. Týkalo se sankcí na 28 amerických činitelů včetně dosluhujícího ministra zahraničí Mikea Pompea kvůli vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.
„Uvalení těchto sankcí v den inaugurace se zdá jako pokus využít rozporů stran,“ uvedla mluvčí Národní bezpečnostní rady NSC a dodala, že Biden se na spolupráci s představiteli demokratů i republikánů, díky které zlepší pozici USA vůči Číně, těší.
