USA zmírní sankce vůči Kubě, zjednoduší se například cestování

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

Jeden z představitelů Bidenovy vlády stanici CBS News řekl, že bude zpřístupněno více charterových a komerčních letů do Havany, rozšíří se konzulární služby USA na ostrově a budou obnoveny programy pro slučování rodin.

Uvolnění sankcí bude například znamenat zrušení limitu pro rodinné remitence, migranti dříve nesměli příbuzným na Kubu posílat více než tisíc dolarů (přes 23 600 korun) každé tři měsíce, píše BBC.

Změna v politice Spojených států vůči Kubě přichází po revizi, kterou americké úřady zahájily po sérii rozsáhlých protestů na ostrově v červenci loňského roku, poznamenala agentura AP. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější změny v přístupu Washingtonu vůči Havaně od chvíle, co se loni v lednu prezidentského úřadu ujal demokrat Joe Biden.

Trump přerušil oteplování ve vztazích

Republikánský prezident Trump před několika lety přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho demokratickým předchůdcem Barackem Obamou a vůči Havaně zavedl řadu sankcí kvůli zatýkání disidentů a omezování svobody slova a demokracie tamní vládou.

Koncem září 2017 Spojené státy stáhly téměř veškerý personál ze své ambasády v Havaně poté, co si někteří američtí diplomaté stěžovali na zdravotní potíže.

Trumpova administrativa omezila vyřizování víz, převody peněz a zpřísnila pravidla pro občany USA, kteří chtějí cestovat na Kubu z jiného důvodu než za rodinou, připomněla BBC.

Američtí představitelé však nyní podle ní zároveň mimo jiné upozornili, že nevyjmou nikoho ze sezamu, na kterém se nachází společnosti spojené s komunistickou vládou v Havaně, s nimiž mají občané USA zakázáno obchodovat.

Havana: Malý krok správným směrem

Zpráva o zmírnění sankcí bude znamenat úlevu pro tisíce Kubánců, kteří zoufale touží vidět své rodiny na Floridě a dalších místech USA, podotkla BBC.

Kubánský ministr zahraničních věcí Bruno Rodríguez oznámení přivítal, rozhodnutí Washingtonu podle něj znamená „malý krok správným směrem“. Zároveň však prohlásil, že současné kroky americké vlády „nemění embargo“ platné od roku 1962.

Hospodářské sankce vůči Kubě Washington zavedl už v roce 1960 poté, co tam revoluce svrhla proamerického diktátora Fulgencia Batistu a nová kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky, které obnovil až prezident Obama.

Dojde i na Venezuelu

Washington zruší také některé sankce uvalené na Venezuelu, uvedly později v úterý agentury. Cílem rozhodnutí Bidenovy administrativy je podpořit dialog mezi vládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a opozicí. 

Washington umožní americké společnosti Chevron, aby jednala s venezuelskou státní ropnou firmou PDVSA o budoucí spolupráci. „Nedovoluje to ale uzavření jakékoliv dohody s PDVSA ani zapojení do jakékoliv aktivity týkající se PDVSA,“ řekl tisku vysoký představitel americké administrativy. Americká vláda také zruší sankce uvalené na vysokého představitele Madurova režimu a synovce první dámy Carlose Erika Malpicu-Florese. Spojené státy ale ponechají v platnosti zákaz provádět finanční transakce s venezuelskou vládou či státními firmami.

Biden chce podpořit jednání mezi vládou a opozicí, jejíž zástupci loni jednali v Mexiku. Cílem bylo najít dohodu, která by vedla k uspořádání svobodných a férových voleb výměnou za zmírnění amerických sankcí, které tvrdě dopadají na fungování venezuelského ropného sektoru. Maduro jednání pozastavil v říjnu poté, co byl do USA vydán ke stíhání blízký spolupracovník venezuelské vlády Alex Saab.

Podle agentury EFE o zmírnění sankcí požádala opozice vedená předákem Juanem Guaidóem, kterého Washington uznává za prozatímního prezidenta země. Uvolnění sankcí je podle amerického představitele „výsledkem dohody mezi oběma stranami o návratu k rozhovorům, což by mělo být ohlášeno co nejdříve“. Další uvolnění sankcí bude záviset na konkrétních výsledcích jednání.

Venezuela má jedny z největších zásob ropy na světě, v posledních letech ale těžba postupně klesala. Částečně za to mohou i americké sankce. Již zmíněná společnost Chevron spolupracovala s PDVSA na části těžby, což musela v roce 2020 kvůli sankcím přerušit. Špatná kondice klíčového ropného sektoru má dopad na celou venezuelskou ekonomiku, jež má v posledních letech výrazné problémy se zásobováním. Kvůli špatným ekonomickým podmínkám i vládním represím Venezuelu v uplynulých letech opustilo na šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 11 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...