V Bejrútu se po explozi stále pohřešuje 21 lidí. Účastníci dárcovské konference slíbili na pomoc přes 250 milionů eur

Nahrávám video

V prohlášení po mezinárodní dárcovské konferenci pro výbuchem zasažený Bejrút, kterou narychlo zorganizoval francouzský prezident Emmanuel Macron, se účastníci zavázali zemi rychle poskytnout významnou pomoc, uvádí Reuters. Zemi údajně přislíbili přes 250 milionů eur (asi 6,6 miliardy korun). Po úterní explozi je stále pohřešováno 21 lidí a naděje, že se podaří najít další přeživší, se zmenšuje. Čeští záchranáři v Bejrútu se v neděli vrátili do práce, později se ale opět museli stáhnout, protože ve městě pokračují protesty. Svou rezignaci také v tento den oznámila jako první člen libanonské vlády ministryně informací Manál Abdas Samádová. K ní se v neděli večer přidal ministr životního prostředí Fadi Jreissati, ve svém zdůvodnění kritizoval nedostatek reforem.

Francie poskytuje Libanonu logistickou podporu a vyslala do dějiště exploze policejní a průzkumné týmy. Na pomoc Libanoncům ve městě, jehož některé čtvrti výbuch zcela zdevastoval, vyslala Paříž také zdravotníky, napsala agentura AFP.  Exploze po sobě zanechala kráter hluboký 43 metrů, sdělil v neděli libanonský bezpečnostní zdroj s odvoláním na posudek francouzských pyrotechniků vyslaných na místo. 

Naděje, že se podaří najít další lidi, kteří přežili úterní explozi v Bejrútu, se podle libanonské armády zmenšuje. Pohřešováno je stále 21 lidí. „Po několika dnech pátracích a záchranných prací můžeme oznámit, že jsme dokončili první fázi, tedy tu, ve které existovala možnost nalezení živých lidí“, dodala armáda. „Stále je tu naděje a stále máme lidi v terénu, nicméně tato naděje, že nalezneme další přeživší, uvadá,“ citovala z prohlášení armády agentura AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na úvod mezinárodní dárcovské videokonference pro Bejrút, kterou pomohl v neděli narychlo zorganizovat, prohlásil, že světové mocnosti mají povinnost Libanonce po mohutném výbuchu podpořit. V následném prohlášení po skončení konference se pak účastníci významnou pomoc zavázali zemi poskytnout, uvádí Reuters.

„Pomoc by měla být včasná, dostačující a v souladu s potřebami libanonského lidu. Měla by být doručena přímo libanonské populaci s co největší efektivitou a transparentností,“ stojí v prohlášení. Dokument uvádí, že partneři Libanonu podporují dlouhodobou ekonomickou obnovu země, což od jejího politického vedení vyžaduje plné zavedení reforem, které Libanonci očekávají. „V této příšerné době Libanon není sám,“ stojí v prohlášení.

Podle agentury AP více než 30 účastníků konference také přislíbilo, že podpoří „věrohodné a nezávislé“ vyšetření příčiny výbuchu.

Výbuch pravděpodobně masivně srazí libanonskou ekonomiku

Obnova Bejrútu bude pravděpodobně stát miliardy dolarů. Podle odhadů ekonomů může výbuch způsobit až 25procentní pokles libanonského HDP.

Libanon se přitom už mnoho měsíců potýká s hlubokou ekonomickou krizí. K dalšímu zhoršení situace přispěla pandemie covidu-19 a nyní ničivá exploze, která připravila o život 158 lidí a šest tisíc zranila. Mnoho států však nechce libanonské vládě, kterou mnozí Libanonci viní z korupce, podepisovat bianko šek.

„Naším úkolem je jednat rychle a efektivně, abychom zkoordinovali naši pomoc na místě a aby tato pomoc šla co nejrychleji libanonskému lidu,“ uvedl Macron ze svého sídla na francouzské Riviéře s tím, že mezinárodní pomoc by měla koordinovat OSN v Libanonu. Dodal, že nabídka pomoci zahrnuje podporu nestranného, ​​důvěryhodného a nezávislého vyšetřování výbuchu ze 4. srpna.

Cílová částka, které chtějí organizátoři konference dosáhnout, podle Reuters zveřejněna nebyla. Peníze jsou zapotřebí k rekonstrukci infrastruktury, na potravinovou pomoc, lékařské vybavení a pomoc školám a nemocnicím, uvedl podle Reuters Macronův poradce.

Izrael a Írán se konference podle Elysejského paláce neúčastní. Americký prezident Donald Trump účast v sobotu potvrdil na Twitteru.

Neštěstí v bejrútském přístavu si vyžádalo životy nejméně 158 lidí a dalších šest tisíc bylo zraněno. Kolem 300 tisíc lidí přišlo o domov. Mnozí Libanonci tvrdí, že výbuch a jeho okolnosti odrážejí neschopnost a rozsáhlou korupci vládnoucích elit.

V sobotu v Bejrútu propukly masivní protivládní protesty, které pokračují i v neděli, kdy demonstranti házeli kameny na členy bezpečnostních složek, kteří zablokovali ulice vedoucí k parlamentu.

Rozhořčení demonstranti už v sobotu tvrdili, že politici by měli být potrestáni za nedbalost, která podle nich byla příčinou mohutného výbuchu, a vyzvali vládu k demisi. V neděli tak učinila ministryně informací Manál Abdas Samádová. Své odstoupení, které podle zahraničních agentur oznámila televize al-Džadíd, zdůvodnila neschopností vlády provádět reformy a reakcí na ničivou úterní explozi v bejrútském přístavu.

Premiér Hasan Dijáb pak v sobotu večer oznámil, že požádá o uspořádání předčasných parlamentních voleb. „Z této krize se bez předčasných parlamentních voleb nemůžeme dostat,“ uvedl. Vláda by se otázkou měla zabývat v pondělí. 

K rezignaci v neděli libanonskou vládu vyzval také maronitský patriarcha Béchara Butrus Rai. Vláda by podle něj měla odstoupit, jestliže „nemůže změnit způsob svého řízení země“ a pomoci jí zotavit se z úterní katastrofické exploze. 

Čeští záchranáři se v Bejrútu znovu vrátili do práce, pak se ale znovu stáhli

Na místě je od středy také český záchranářský tým, který se v neděli díky zlepšení bezpečnostní situace mohl ráno vrátit do práce a začít zjišťovat rozsah poškození domů, uvedl hasičský sbor na svém twitterovém účtu. Během odpoledne však začaly být v centru města znovu hlášené nepokoje, a tak se museli kvůli bezpečnosti do 16:00 místního času stáhnout zpět na hotel a základnu.

Úterní výbuch asi 2750 tun dusičnanu amonného, který byl nedbale uskladněn v místním přístavu a vyžádal si v Bejrútu nejméně 158 obětí na životech a na šest tisíc zraněných, zdemoloval i železobetonové obilné silo, které postavil před 50 lety pardubický podnik Průmstav, a zdevastoval celé čtvrti ve městě.

„Český pětičlenný tým se statikem dnes (v neděli) vyrazil ke kontrole obytných domů,“ uvedl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Pomáhá podle něj s bezpečným návratem lidí do jejich obydlí. Upozornil, že záchranné práce probíhají také v prostoru sila, kde pracují ruský, francouzský a turecký tým. Dodal, že byla nasazena těžká technika k odklízení trosek.

V sobotu čeští záchranáři svou práci v Bejrútu přerušili, protože libanonská armáda kvůli zhoršené bezpečnostní situaci vyzvala veškeré zasahující týmy, aby se vrátily zpět na své základny. 

Hasičský sbor v neděli rovněž uvedl, že čeští záchranáři se z Bejrútu vrátí v úterý. Následně je čeká karanténa spojená s testováním na nemoc covid-19. Záchranáři by měli přiletět armádním letounem Airbus kolem 14:00 SELČ. Jejich vybavení by měl do Česka o několik hodin později dopravit letoun CASA. K přepravě záchranářů do Libanonu bylo využito letadlo soukromých aerolinek Smartwings, což vyvolalo kritiku.

Domů se vrací i tým německých expertů na vyhledávání lidí v troskách. Žádnou osobu v budovách poničených explozí neobjevili. Jak uvedl vedoucí záchranného týmu Jörg Eger, několik jejich specialistů nicméně ještě v Bejrútu zůstane až do čtvrtka a budou pomáhat zjišťovat, podobně jako český tým, jak bezpečné jsou poškozené budovy. 

V článku bylo původně uvedeno, že rezignoval „ministr informací Manál Abdas Samád“. Původní informaci přinesla ČTK, která ji následně opravila na „ministryni informací Manál Abdas Samádovou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 12 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 42 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.