V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.

Britská policie oznámila, že protiteroristický oddíl zadržel 39letého muže v Londýně a dva další muže ve věku 43 a 68 let ve Walesu. Všichni jsou nyní ve vazbě.

„Vždy se postavíme jakékoli zemi včetně Číny, která se pokusí narušit chod nebo podrývat integritu našich demokratických institucí,“ řekl podle Reuters náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis, který ovšem odmítl k případu sdělit podrobnosti.

Labouristé neoficiální informaci o jejich úzkých vazbách na své političky zatím nekomentovali. Naproti tomu poslanec opozičních konzervativců Kieran Mullan vyzval ke zveřejnění identity dosud aktivní poslankyně, díky němuž by podle něho mohli ostatní poslanci poskytnout informace důležité pro vyšetřování.

Britské tajné služby v posledních letech varují před zvýšenou aktivitou čínských špionů, která je zaměřena mimo jiné právě na parlament. Šéf kontrarozvědky MI5 Ken McCallum loni v říjnu uvedl, že asijská velmoc představuje každodenní hrozbu pro britskou bezpečnost.

Podobný případ, který skončil stažením žaloby

Před třemi lety policie zadržela dvojici Britů s vazbami na parlament, proti nimž později prokuratura vznesla obvinění ze špionáže. Mediálně sledovaný případ byl však krátce před začátkem soudního řízení loni v září zastaven, když státní zastupitelství stáhlo žalobu s odůvodněním, že vláda odmítla označit Peking za hrozbu pro národní bezpečnost. Vláda uvedla, že stažení jejich obvinění lituje.

Čínským zájmům podle prokuratury sloužili také dva muži ve věku 38 a 65 let, kteří ve středu stanuli před londýnským soudem. Držitelé čínského i britského občanství Chi Leung Wai a Chung Biu Yuen čelí obvinění kvůli tomu, že sledovali hongkongského disidenta Nathana Lawa a další aktivisty žijící v Británii.

Záznamy z telefonu jednoho z obviněných podle prokuratury dokládají, že Lawa sledovali od roku 2021. Od hongkongských úřadů, které jsou pod kontrolou Pekingu, dostali podle žalobce úkol shromažďovat informace o něm a dalších disidentech a v roce 2024 násilím pronikli do nespecifikovaného bytu. Hongkongská vláda vypsala odměnu milion hongkongských dolarů (2,7 milionu korun) za informace vedoucí k dopadení zmíněných aktivistů, píše Reuters.

Z textové komunikace obou obviněných podle prokuratury plyne, že kromě aktivistů, které označovali jako „šváby“, se přinejmenším jednou pokoušeli také sledovat britské poslance či členy vlády.

Bývalá britská kolonie Hongkong přešla v roce 1997 pod správu Číny, která se přitom v rámci principu „jedné země, dvou systémů“ zavázala ponechat Hongkongu řadu svobod. Podle Londýna i dalších kritiků ale Peking tyto svobody čím dál víc omezuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...