V Kataru se jedná o příměří v Gaze a propuštění izraelských rukojmí

V katarské metropoli Dauhá začaly ve čtvrtek rozhovory, jejichž cílem je dosáhnout příměří v Gaze a dohody o propuštění rukojmí, řekl agentuře Reuters jeden z představitelů informovaných o tomto jednání. Z místa přicházejí rozporuplné zprávy o průběhu.

Palestinské teroristické hnutí Hamás již avizovalo, že se nového kola rozhovorů o příměří nezúčastní. Jeden z představitelů obeznámených s jednáním nicméně Reuters řekl, že zprostředkovatelé očekávají, že budou s Hamásem konzultovat výsledky jednání bezprostředně po jeho ukončení.

Na jednáních, která svolal katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, zastupují Spojené státy ředitel CIA Bill Burns a vyslanec USA pro Blízký východ Brett McGurk, v Dauhá je například také šéf egyptské rozvědky Abbas Kamel, uvedla agentura Reuters. Za izraelskou stranu se očekávala účast šéfa izraelské zpravodajské služby Mosad Davida Barnea, ředitele domácí tajné služby Šin Bet Ronena Bara, zástupce armády pro rukojmí z řad vojáků Nicana Alona a také zahraničněpolitického poradce premiéra Ofira Falka.

Cílem rozhovorů je zastavit válku a zajistit propuštění desítek izraelských rukojmí. Možná dohoda je podle agentury AP považována za největší naději na odvrácení ještě většího regionálního konfliktu.

„Tím zásadním, na čem se obě strany nemohou při jednáních shodnout, je to, že Hamás požaduje okamžité zastavení bojů, což izraelská strana odmítá,“ uvedl v pořadu Události, komentáře s odkazem na diplomatické zdroje ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.

Ředitel ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj považuje za hlavní třecí plochu pokračování další operace v Gaze. „To je něco, co Izraelci chtějí dokončit. Aspoň tak dlouho, jak budou moci,“ uvedl s tím, že případná dohoda by tuto operaci zastavila buď úplně, nebo na nějakou dobu. Za další bod svárů považuje vrácení rukojmí, protože to je hrací karta Hamásu, která rozděluje izraelskou společnost a tlačí na vedení židovského státu.

„Pracujeme nepřetržitě na tom, abychom to dojednali. Abychom dosáhli dohody,“ řekla mluvčí amerického prezidenta Karine Jean-Pierrová. „Dnes je slibný začátek,“ řekl novinářům mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby. Podle serveru listu The Times of Israel ale také podotkl, že k dosažení dohody mezi Izraelem a Hamásem je potřeba ještě vykonat mnoho práce.

Egyptská televize al-Káhira uvedla, že názorové rozdíly při vyjednávání zůstávají velké. Televize s odvoláním na svůj „vysoce postavený egyptský zdroj“ také uvedla, že egyptská delegace zintenzivňuje úsilí o dosažení dohody o příměří.

O co která strana hraje

Hamás za rukojmí požaduje propuštění mnoha palestinských teroristů. Izraeli se to už jednou vymstilo. Roku 2011 výměnou za své rukojmí propustil Jahju Sinwára, který nově nabytou svobodu využil právě k naplánování loňských masakrů.

Spor se vede i o to, jak dlouhé bude příměří a jak zamezit islamistům v pašování zbraní skrz tunely pod egyptskou hranicí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je pod dvojím tlakem: část společnosti chce vše podřídit návratu rukojmí, jiná naopak odmítá ustoupit vydírání od Hamásu.

Válka podle ministerstva zdravotnictví v Gaze ovládaného Hamásem z domovů vyhnala přes 85 procent obyvatel Pásma Gazy. V úzkém pobřežním pásmu, které bylo z velké části zničeno, přežívají ve velmi těžkých podmínkách, které opakovaně a tvrdě kritizují mezinárodní organizace.

Současný konflikt začal v reakci na překvapivý teroristický útok Hamásu v říjnu loňského roku na Izrael, při kterém zemřelo dvanáct set lidí. Od začátku odvetné izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy zemřelo přes 40 tisíc lidí, uvedla ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na úřady pod kontrolou Hamásu. Podobné údaje však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Hladík z ministerstva zahraničí pochybuje o tom, že by se Izraeli podařil dosáhnout hlavního cíle jeho odvetné vojenské operace v Gaze, tedy zničit Hamás. A to přesto, že údajně zničil jeho nejpodstatnější vojenské kapacity a zabil na patnáct tisíc jeho ozbrojenců.

Také bezpečnostní expert Kutěj si myslí, že není možné vykořenit Hamás z palestinské společnosti. „Je to hnutí, které má sociální kořeny, je postaveno nejen na militantní složce, budují ho dlouho a má tam dobré postavení.“ Zmínil i různé „garážové teroristické skupiny“, které jsou v Gaze také přítomny.

Kalhousová: Situace na Blízkém východě se komplikuje

Snem Hamásu bylo už od útoku ze 7. října 2023 to, aby Izrael čelil frontám ze všech světových stran, uvedla v pořadu Interview ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií FSV Univerzity Karlovy v Praze Irena Kalhousová. Teď je tomu situace nejblíž, protože nedávno došlo k atentátu na vůdce Hamásu Ismáíla Haníju v Íránu a na vojenského velitele libanonského šíitského hnutí Hizballáh Fuáda Šukra v Bejrútu. Odpovědnost se obecně přisuzuje Izraeli, přestože u Haníji se k tomu nevyjádřil.

„Situace na Blízkém východě se komplikuje, protože od konfliktu Izrael–Hamás jsme blíže ke konfliktu, do kterého bude zapojeno mnohem více zemí a mnohem více nestátních aktérů. To je něco, čeho jsme se báli už od 7. října,“ řekla Kalhousová.

Nahrávám video

Evropské i arabské státy nyní vyvíjejí tlak na Írán, aby svou odvetu za zabití Haníji v Teheránu – k čemuž došlo v hotelu střeženém íránskými revolučními gardami a navíc v době inaugurace nového prezidenta Masúda Pezeškjána – nepřehnal a nezpůsobil eskalaci konfliktu v regionu. Spojené státy pak podle Kalhousové tlačí na Izrael, aby ukončil svou vojensku operaci v Pásmu Gazy a mohla začít obnova Gazy. A aby tak došlo k deeskalaci současného napětí v oblasti. Navíc situace v regionu částečně zasahuje i do blížících se amerických prezidentských voleb.

„Pokud by se jednání v Dauhá povedlo dovést k nějakému pro obě strany přijatelnému konci a došlo by k deeskalaci v Gaze, tak by to ostatním frontám pomohlo,“ soudí. Samotnému Íránu, který už dal najevo, že by případné příměří respektoval, by to pak podle ní umožnilo svou dosavadní zdrženlivost vůči Izraeli prezentovat jako něco, co vedlo ke zklidnění situace v regionu.

Kalhousová také upozornila, že íránská reprezentace je ve vztahu k odvetě rozdělena. Nový prezident ji nechce přehnat a nechce eskalaci. Naopak představitelé revolučních gard jsou velmi ostří ve vyjádřeních. Dodala však, že na Blízkém východě se poškozená reputace napravuje silou. Kompromis je naopak vnímán jako slabost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 3 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 6 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 8 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.