V Německu přibývá politicky motivovaných útoků. Vyplývá to ze statistik tamní kontrarozvědky, která tuto kriminalitu sleduje. Úřady zaznamenaly víc než 60 tisíc případů. To je nejvíc od roku 2001. Sílí pravicový i levicový extremismus a také antisemitské útoky.
Hned několik útoků na politiky se odehrálo v poslední době. Během kampaně před eurovolbami se cílem staly strany všech zaměření. Sociální demokrat Mathias Ecke z Drážďan skončil v nemocnici. Německou veřejnost to překvapilo, ne ale úřady. Trend je totiž zřejmý.
„Spolková policie i zemské policejní úřady zaznamenaly v loňském roce 60 028 politicky motivovaných trestných činů. To je o necelá dvě procenta více než v roce 2022, což je bohužel nové maximum,“ řekla spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová.
V průběhu let narůstá pravicový extremismus, na svědomí má téměř 1300 násilných činů za loňský rok. Ale roste i extremismus levicový, za stejné období je s ním spojeno necelých tisíc případů násilí. Antisemitské útoky se v loňském roce oproti tomu předchozímu zdvojnásobily. Je to reakce na probíhající konflikt v Pásmu Gazy.
„Útoky s politickým motivem a také útoky na komunální politiky si Německo pamatuje i z doby před necelými deseti lety, kdy vypukla migrační krize. Ta posílila zejména krajní pravici,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT Pavel Polák.
Říšští občané
Ve Frankfurtu nad Mohanem začal soud s hlavními strůjci plánovaného státního převratu. V čele skupiny takzvaných Říšských občanů, kteří neuznávají existenci spolkové republiky, stojí aristokrat Heinrich Reuss. Jeho a další zatkla policie během rozsáhlé razie v prosinci roku 2022. Do soudní síně se účastníci řízení nevejdou. Proto si musel frankfurtský soud nechat na okraji města postavit provizorní větší síň.
„Jedná se o proces takového rozsahu, jaký Vrchní zemský soud ještě nikdy nevedl. Vedeme řízení s devíti obžalovanými, kteří mají v současné době 25 obhájců,“ řekla Gundula Fehns-Böerová z Vrchního zemského soudu ve Frankfurtu.
Stát se chce politickému násilí bránit. Útoky na politiky vnímá jako útok na demokratický pořádek v zemi. Ministerstvo vnitra proto navrhuje za politicky motivované násilí přísnější tresty.
