V Německu začalo pracovat nové velitelství NATO pro zbrojní pomoc Ukrajině

Ve Wiesbadenu na západě Německa začalo fungovat nové velitelství NATO pro koordinaci zbrojní pomoci Ukrajině a pro výcvik ukrajinských vojáků, oznámil ve středu šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte. Na jeho pozvání se večer také sejdou vybraní evropští státníci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Velitelství známé jako NSATU (NATO Security Assistance and Training for Ukraine, Bezpečnostní asistence a výcvik pro Ukrajinu), na jehož vzniku se členské státy NATO dohodly letos v létě na summitu ve Washingtonu, nyní přebírá zodpovědnost od amerických a dalších mezinárodních útvarů.

„Dnešek (středa) je dobrým dnem pro Ukrajinu i pro NATO,“ prohlásil americký generál Christopher Cavoli, který je velitelem sil Severoatlantické aliance v Evropě a zároveň šéfem armády USA v Evropě.

Přesun odpovědnosti na alianční struktury média vysvětlují i nejistotou před lednovým nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu, protože panuje nejistota, zda Spojené státy budou nadále pokračovat v rozsáhlé pomoci Ukrajině v její obraně před ruskou invazí.

Chod velitelství bude zajišťovat asi sedm set vojáků, zhruba čtyřicet z nich vyčlenilo Německo. Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v létě v rozhovoru s Radiožurnálem řekl, že několik pozic je ve Wiesbadenu vyčleněno i pro české důstojníky.

Evropští státníci a Zelenský

Generální tajemník NATO Mark Rutte svolal na středeční večer do Bruselu schůzku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zástupci několika dalších evropských zemí, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Tématem jednání má být poskytnutí další pomoci válkou zmítané zemi, zejména pokud jde o protivzdušnou obranu, ale i možné budoucí mírové rozhovory. Zelenskyj v úterý zmínil, že by se debata mohla vést i o rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině.

Schůzky se má podle agentury DPA účastnit rovněž německý kancléř Olaf Scholz, italská premiérka Giorgia Meloniová, britský ministr zahraničí David Lammy a polský prezident Andrzej Duda.

Ukrajinský prezident mezitím už hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který prohlásil, že Francie považuje posílení Ukrajiny za svou absolutní prioritu. Paříž bude nadále Ukrajině dodávat „prostředky k obraně a k tomu, aby Ruská agrese selhala“, uvedla Macronova kancelář.

Ukrajinský prezident k jednání se svým francouzským protějškem později na síti X napsal, že se soustředili na klíčové priority pro posílení pozice Kyjeva vůči ruské vojenské agresi. „Pokračovali jsme v práci na iniciativě prezidenta Macrona ohledně přítomnosti jednotek na Ukrajině, které by mohly přispět ke stabilizaci cesty k míru,“ uvedl dále Zelenskyj. Macron poprvé možnost nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině zmínil v únoru, podotkla agentura Reuters.

Například protivzdušná obrana je jedním z největších problémů, připomněl brigádní generál v záloze František Mičánek, který zároveň působí i na Vysoké škole CEVRO. „Rusko bombarduje Ukrajinu takřka každý den, má obrovské množství prostředků vzdušného napadení – od klouzavých bomb až po balistické rakety středního doletu,“ poznamenal.

Zabezpečit protivzdušnou obranu pro Ukrajinu je kvůli její rozloze „takřka nemožné“, pokračoval. Relativně dobře se však Kyjevu daří chránit alespoň nejdůležitější části kritické infrastruktury a klíčová města, zmínil.

Nahrávám video

Neumí si však představit rozmístění zahraničních mírových jednotek na Ukrajině, o nichž v uplynulých dnech Zelenskyj hovořil. „Pokud se podívám na Evropu, tak myslím, že i Donaldu Trumpovi je jasné, že v Evropě se velmi těžko bude hledat země, která není součástí Severoatlantické aliance. A když náhodou není, tak nemá odpovídající armádu a možnosti, aby byla schopna zabezpečit nějaké demilitarizované pásmo,“ uvedl.

Přítomnost evropských vojsk z NATO na ukrajinském území je tak podle něj něčím, s čím Rusko absolutně nebude souhlasit. „Bylo by to v podstatě předání kontroly Ukrajiny Severoatlantické alianci,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 4 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami
Načítání...