Ve Švýcarsku sílí klimatický fatalismus

Ačkoli Švýcarsko patří k nejrychleji se oteplujícím zemím světa, podle nového mezinárodního průzkumu společnosti Ipsos tam sílí nezájem o klimatickou změnu i přesvědčení, že na řešení jejích dopadů je už pozdě.

„Zjištění z roku 2026 naznačují, že Švýcarsko se dostalo do psychologického bodu obratu,“ uvedl analytik společnosti Ipsos působící ve Švýcarsku Marcus Burke. Přestože je země vůči globálnímu oteplování fyzicky zranitelnější než mnohé jiné, podle něj dochází k „výraznému poklesu vnímané naléhavosti problému a znepokojivému nárůstu klimatického fatalismu“.

Společnost Ipsos analyzovala vnímání rizik spojených s klimatickou změnou a postoje k energetické transformaci. Průzkumu, který byl zveřejněn 21. dubna, se zúčastnilo 23 704 lidí ve 31 zemích světa, z toho pět set ve Švýcarsku. Respondenti byli dotazováni osobně i on-line mezi 23. lednem a 6. únorem 2026. Ipsos považuje průzkum za reprezentativní pro věkovou skupinu 16 až 74 let.

Výsledky ukazují, že obyvatelé Švýcarska se od klimatických témat stále více odvracejí, a to jak obecně, tak ve srovnání s evropským i světovým průměrem. Přestože jsou dopady klimatické změny stále hmatatelnější, pocit osobní odpovědnosti ve Švýcarsku slábne, uvedl Burke pro Swissinfo.

„Rostoucí část obyvatelstva se domnívá, že na jednání je už příliš pozdě. Právě tento postoj odlišuje Švýcarsko od jeho sousedů,“ dodal analytik.

Opatření proti změně klimatu „nejsou na mně“

Ve všech zkoumaných zemích podle Ipsosu klesl podíl lidí, kteří se domnívají, že nečinnost jednotlivců v otázce klimatické změny představuje selhání vůči budoucím generacím: ze 72 procent v roce 2021 na současných 61 procent. Jinými slovy, poměrně méně lidí pociťuje morální povinnost zanechat po sobě planetu s nižšími emisemi skleníkových plynů.

Ve Švýcarsku tento podíl činí padesát procent, což ve srovnání s rokem 2021 představuje výrazný pokles o čtrnáct procentních bodů. Je tak podstatně nižší než v sousedních zemích, například ve Francii (63 procent) a Itálii (62 procent).

Rostoucí nezájem o klimatická témata ve Švýcarsku Burkeho nepřekvapuje, protože podle něj odráží širší globální trend. „Navzdory sérii nových teplotních rekordů ochota lidí jednat proti klimatické změně slábne,“ uvedl.

Uplynulých jedenáct let bylo nejteplejších v moderní éře. Globální průměrná teplota by brzy mohla překročit kritickou hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.

Zpráva Ipsosu ukazuje, že ačkoli je stále rozšířený názor, že svůj díl odpovědnosti musí nést i jednotlivci, pocit naléhavosti a osobní odpovědnosti slábne. Zároveň roste přesvědčení, že hlavními hybateli klimatických opatření by měly být vlády a firmy.

Ceny energií vzbuzují větší obavy

Burke hovoří o „kolektivním vyčerpání“, tedy o rozšířeném pocitu únavy, který pramení z vnímání klimatické krize jako složitého a zdánlivě nekonečného problému.

Podle analytika téma klimatické změny zastiňují jiné, bezprostřednější a hmatatelnější obavy. „Lidé se více obávají inflace, rostoucích životních nákladů a geopolitických konfliktů. Přemýšlejí nad tím, kolik bude stát benzin a jaké budou důsledky války v Íránu.“

V průměru 74 procent respondentů v jednatřiceti zemích uvedlo, že je znepokojuje růst cen energií. Pro přibližně polovinu dotázaných je prioritou udržet ceny nízko, i kdyby to znamenalo zvýšení emisí skleníkových plynů.

Silná důvěra ve švýcarskou klimatickou strategii

Ve srovnání s respondenty ve Francii, Německu a Itálii se švýcarská veřejnost jeví jako odtažitější a méně znepokojená klimatickou změnou, uvedl Burke. Důvodem je podle něj „kombinace většího fatalismu a paradoxně také větší důvěry ve strategii, kterou přijala jejich vláda“.

Konkrétně je podíl obyvatel Švýcarska, kteří tvrdí, že s klimatickou změnou už je „příliš pozdě cokoli dělat“ (29 procent), vyšší než v sousedních zemích. Rozšířenější je také názor, že činy jednotlivců „nic nezmění“.

Vedle tohoto pocitu bezmoci je podle Burkeho ve Švýcarsku nezvykle vysoká důvěra v to, že vláda „má jasný plán“, jak klimatické krizi čelit. Myslí si to 32 procent respondentů. Důvěra v úřady je nižší v Itálii (24 procent), Francii (21 procent) i Německu (19 procent).

„Tato kombinace – přesvědčení, že úsilí jednotlivců je marné, a důvěra v to, že úřady mají situaci pod kontrolou – pravděpodobně přispívá k oslabení pocitu osobní naléhavosti i veřejného tlaku na ambicióznější klimatickou politiku,“ sdělil. Zůstává otázkou, zda je tento emoční odstup dočasný, nebo zda odráží trvalejší proměnu postoje švýcarské veřejnosti ke klimatické krizi.

Článek napsal Luigi Jorio ze swissinfo.ch (SWI_EN), poprvé byl publikován 12. května 2026 v 09:00 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev, metropole hlásí dva mrtvé

Při ruském nočním útoku na Kyjev zahynul jeden člověk a 22 lidí bylo zraněno, uvedla podle agentury Reuters kyjevská vojenská správa. Ve městě Buča u Kyjeva byl zabit jeden člověk a v okolí hlavního města bylo zraněno 21 lidí, připojila agentura AFP s odvoláním na tamní úřady. Ruské úřady naopak tvrdí, že po útoku ukrajinského dronu vypukl požár ve skladu ruského internetového prodejce Wildberries v Tulské oblasti.
00:50Aktualizovánopřed 4 mminutami

USA zrušily vízum brazilské velvyslankyni, reagují prý na kroky Brazílie

Spojené státy zrušily vízum brazilské velvyslankyni ve Washingtonu. Reagují tím na krok Brazílie, která odmítla formálně uznat jmenování amerického velvyslance a nevydala víza dvěma americkým představitelům. Informovaly o tom agentury AP a Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele.
před 48 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 9 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 13 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 13 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 14 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.