Venezuelská krize začala v plné síle dusit Kubu. Země spouští přídělový systém

Kuba se potýká s vážnou ekonomickou krizí. Komunistický režim kvůli tomu zavedl přídělový systém na kuřata, vejce, rýži, fazole, ale i mýdlo a další zboží. Píše o tom agentura AP s odvoláním na kubánskou státní tiskovou agenturu. Havana ze zhoršení situace obvinila Trumpovu administrativu, která zpřísnila obchodní embargo. Podle ekonomů je ale problém i v tom, že Kuba je závislá na dovozu z Venezuely, která se sama zmítá v hluboké krizi.

Kuba dováží zhruba dvě třetiny potravin za asi dvě miliardy dolarů ročně (46 miliard korun). Krátké výpadky v dostupnosti jednotlivých položek jsou běžné již roky, v posledních měsících však chybí stále větší množství výrobků.

Na nedostatkové zboží, jako jsou kuřata nebo mouka, se tvoří fronty do několika minut, a v mnoha částech země je tak zboží na příděl už nyní. Obchody omezují množství, jaké si jedinec může zakoupit. To se týká třeba kuchyňského oleje. Nové opatření se podle AP patrně dotkne celé země, kde žije 11 milionů lidí.

Obchody s potravinami jsou na Kubě státní a každý Kubánec má k dispozici potravinové lístky. Položky jako kuřata, mýdlo, rýži, fazole, vejce a podobně si nově Kubánci budou moci zakoupit jen v omezeném množství.

„Jsme závislí na dovozu ze Spojených států. A to znamenalo, že jsme museli hledat alternativy, abychom mohli produkty na trhu zajistit. Naším cílem je prolomit všechna opatření, která vláda Spojených států zavádí, určujeme priority, hledáme alternativní produkty,“ prohlásila kubánská ministryně obchodu Betsy Diazová.

Kubánci dostávají z Venezuely výrazně méně ropy

Situaci zhoršuje krize ve spřátelené socialistické Venezuele, která ostrovní zemi navzdory zoufalé situaci vlastní ekonomiky stále poskytuje surovou ropu. Dodávky této suroviny, kterou Kuba využívá v energetice a pro získávání tvrdé měny na otevřených trzích, však klesly o dvě třetiny.

Kubánský parlament nedávno vyhlásil novou ústavu, která má vládě pomoci modernizovat tamní zaostalou centrálně plánovanou ekonomiku. Země strádá i kvůli finanční krizi, která ji zasáhla v posledních třech letech a která vedla k řadě úsporných opatření.  Kvůli nedostatku papíru se musel omezit i tisk státních novin.

Trump hrozí Havaně tvrdými sankcemi

Krizi na Kubě prohlubuje také přístup šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který po svém nástupu nechal zpřísnit některé obchodní a turistické sankce. Americký prezident koncem dubna pohrozil Kubě embargem a tvrdými restrikcemi, pokud „kubánské vojenské jednotky ve Venezuele neskončí se zabíjením lidí a protiústavními činy“.

Americká vláda podle AP uvádí, že ve Venezuele Madurův režim podporuje asi dvacet tisíc kubánských vojáků a agentů. „Doufejme, že všichni kubánští vojáci se rychle a spořádaně vrátí na svůj ostrov,“ zdůraznil Trump. Havana takto vysoký počet svých vojáků v zemi zpochybňuje.

Embargo trvá od 60. let minulého století

Kuba již americkému embargu čelí. Zákaz vývozu amerického zboží na Kubu, vyjma léků a některých potravin, zavedla v říjnu 1960 vláda prezidenta Dwighta Eisenhowera rok a půl po vítězství kubánské revoluce a poté, co kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato uvalily embargo na veškerý obchod s Kubou.

Ke zrušení embarga opakovaně vyzývá Valné shromáždění OSN. Podle většiny zemí restrikce jen zhoršuje ekonomickou situaci Kubánců. Svůj hlavní cíl, pád komunistické vlády na Kubě, embargo zatím nesplnilo.

Embargo může zrušit pouze Kongres USA, který se k tomu ani přes obnovení diplomatických vztahů s Kubou za někdejšího amerického demokratického prezidenta Baracka Obamy nechystá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 39 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.