Venezuela přijala zákon o privatizaci ropného sektoru. Ten soukromým společnostem mimo jiné slibuje kontrolu nad těžbou a prodejem ropy a umožňuje nezávislé rozhodování sporů. Napsala to agentura AP, podle níž se tím „zvrátil jeden z principů samozvaného socialistického hnutí panujícího v zemi už přes dvě dekády“. Americká administrativa souběžně s tím uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl.
Národní shromáždění schválilo revizi zákona o energetickém průmyslu necelý měsíc poté, co americké jednotky unesly venezuelského autoritáře Nicoláse Madura kvůli obvinění z narkoterorismu do USA. Změny navrhla Madurova nástupkyně Delcy Rodríguezová jen několik dní poté, co prezident USA Donald Trump oznámil, že jeho vláda převezme kontrolu nad venezuelským vývozem ropy a oživí upadající průmysl přilákáním zahraničních investic.
Prozatímní prezidentka Rodríguezová reformu energetického průmyslu podepsala před shromážděním pracovníků ve státním ropném sektoru a stoupenců vlády – krátce po souhlasu parlamentu.
„Tento zákon nám umožňuje učinit skutečně historický a kvalitativní skok a proměnit tyto ropné zásoby, největší na planetě, v největší štěstí, jaké národ může mít,“ prohlásila někdejší Madurova viceprezidentka.
Reuters připomíná, že producenti ropy jako Chevron, Repsol, ENI a Reliance Industries a některé americké společnosti poskytující služby v sektoru v posledních týdnech projevily zájem o licence k rozšíření výroby nebo exportu ropy z Venezuely, která je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Rozšíření produkce v jihoamerické zemi by však vyžadovalo další americká povolení, poznamenal Reuters.
Právník newyorské právnické firmy Hughes Hubbard & Reed a bývalý vyšetřovatel Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) amerického ministerstva financí Jeremy Paner podle Reuters řekl, že nynější rozsah povolení je široký ve smyslu, že umožňuje mnoho činností včetně rafinace, transportu a vyzvednutí venezuelské ropy. Úzký je však podle něj rozsah v tom smyslu, že se vztahuje jen na americké společnosti.
Kooperace s USA
Prakticky ve stejné době, kdy došlo k podpisu zákona, začalo ministerstvo financí USA oficiálně uvolňovat sankce vůči venezuelskému ropnému průmyslu a rozšířilo možnosti působení amerických energetických firem v této zemi. Jde o první krok v plánech, které už ve středu nastínil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Trumpova administrativa v zemi hodlá rozšířit těžbu.
Americké ministerstvo financí oznámilo, že povolilo transakce s venezuelskou vládou a státní ropnou společností PDVSA, které jsou „běžné a nezbytné pro těžbu, export, reexport, prodej, přeprodej, dodávky, skladování, marketing, nákup, dodání nebo přepravu ropy venezuelského původu, včetně rafinace této ropy prováděné zavedeným subjektem se sídlem v USA“.
Licence vylučuje jakékoli transakce zahrnující osoby nebo subjekty se sídlem nebo řízením v Rusku, Íránu, Severní Koreji a na Kubě.
Nejmenovaný zdroj z Bílého domu dle Reuters řekl, že opatření „pomůže toku stávajícího produktu“ z Venezuely a že brzy budou oznámena uvolnění dalších sankcí.
Trump po zatčení Madura prohlásil, že USA chtějí mít na neurčito kontrolu nad prodejem venezuelské ropy a nad příjmy z ní. Řekl také, že americké společnosti budou do produkce ropy ve Venezuele investovat sto miliard dolarů (přes dva biliony korun) a posunou ji „na historické vrcholy po létech nedostatečného investování a špatného řízení“.
Washington a Caracas se už mezitím dohodly na prodeji padesáti milionů barelů venezuelské ropy prostřednictvím evropských společností Vitol a Trafigura.
Rozhodnutí administrativy USA vydat takto širokou a všeobecnou licenci představuje výrazný odklon od předchozí strategie udělování individuálních výjimek ze sankcí pro firmy, které chtěly ve Venezuele podnikat, zdůraznil Reuters. Po prvním Madurově znovuzvolení prezidentem v roce 2019, které tehdy Washington za prvního Trumpova mandátu neuznal, označilo americké ministerstvo financí celý venezuelský energetický průmysl za „předmět sankcí USA“.
Rodríguezová je v kontaktu s Trumpem
Aktuální kroky vlád obou zemí tak připravují půdu pro další radikální politickou a ekonomickou změnu ve Venezuele, napsala AP. Podle AFP Rodríguezová prohlásila, že telefonovala s Trumpem a že společně „dělají významné kroky“.
Zákon má rovněž upravit daně z těžby, stanovit maximální sazbu licenčních poplatků na 30 procent a umožnit výkonné moci stanovit procentní sazby pro každý projekt na základě potřeb kapitálových investic, konkurenceschopnosti a dalších faktorů. Návrh také ruší povinnost řešit spory výhradně u venezuelských soudů, které jsou pod kontrolou vládní socialistické strany (PSUV).
Kabinet Rodríguezové očekává, že tyto změny poslouží jako záruka pro velké americké ropné společnosti, které dosud váhaly s návratem do nestabilní Venezuely. Některé z těchto firem přišly o investice, když PSUV před dvěma desítkami let přijala dosavadní zákon ve prospěch státní ropné společnosti PDVSA. Zahraniční investoři také již dlouho považují zapojení nezávislých soudů za klíčové pro ochranu před možným vyvlastněním.
Vládní poslanec a předseda ropného výboru venezuelské sněmovny Orlando Camacho podotknul, že reforma změní ekonomiku země. Opoziční poslanec Antonio Ecarri pak zákonodárce naopak vyzval, aby do návrhu přidali ustanovení o transparentnosti a odpovědnosti – včetně vytvoření webových stránek, na nichž se budou zveřejňovat mimo jiné informace o financování. Argumentoval tím, že současná nedostatečná kontrola vedla k systémové korupci.
Zákon naposledy doznal změn před dvěma dekádami, když Madurův předchůdce Hugo Chávez udělal z rozsáhlé státní kontroly ropného průmyslu pilíř své socialistické politiky. Jeho změny zákona o uhlovodících z roku 2006 vyžadovaly, aby společnost PDVSA byla hlavním podílníkem ve všech významných ropných projektech.
Chávez také zrušil smlouvy, které zahraniční společnosti podepsaly v 90. letech, a znárodnil obrovský majetek amerických a dalších zahraničních firem, jež odmítly vyhovět. Tyto společnosti stále čekají na vyplacení miliard dolarů z rozhodčích nálezů.
