Macron chce jmenovat nového premiéra do 48 hodin, oznámil Elysejský palác

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron do 48 hodin jmenuje nového premiéra, který nahradí končícího ministerského předsedu Sébastiena Lecornua, oznámil ve středu večer Elysejský palác. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.

Po premiérově demisi se Macron dostal pod politický tlak, aby vypsal nové parlamentní volby, případně aby rezignoval na funkci hlavy státu. Podle Lecornua je však většina poslanců proti rozpuštění parlamentu.

„Řekl jsem prezidentovi, že vyhlídky na rozpuštění se vzdalují, a věřím, že situace mu umožní jmenovat premiéra v příštích 48 hodinách,“ uvedl Lecornu.

Zároveň vyloučil, že by Macron mohl znovu pověřit sestavením vlády jeho. „Moje mise skončila,“ prohlásil Lecornu.

Reagoval také na výzvy, aby prezident odstoupil. Například Macronův první premiér Édouard Philippe, který vedl kabinet v letech 2017 až 2020, v úterý vzkázal, že je čas, aby zemi z patové situace vyvedla nová hlava státu. „Teď není čas na výměnu prezidenta republiky,“ odmítl tento názor Lecornu s tím, že Francie potřebuje na mezinárodním poli stabilní postavu.

Vůle schválit rozpočet

Končící premiér už dříve během středy prohlásil, že mezi politickými stranami je vůle schválit do konce prosince státní rozpočet na příští rok. Vedle rozpočtových škrtů je velkým třecím bodem v parlamentu i sporná důchodová reforma. „Musíme najít cestu, jak o ní vést debatu,“ zdůraznil Lecornu. Poznamenal, že pozastavení reformy, jejíž součástí je zvýšení věku pro odchod do penze o dva roky na 64 let, by rozpočet v roce 2027 stálo tři miliardy eur (asi 73 miliard korun).

Francouzská politická krize pokračuje po Macronově druhém zvolení do funkce v roce 2022 a po loňských předčasných parlamentních volbách, které vedly k ještě větší roztříštěnosti parlamentu. Lecornu byl pátým Macronovým premiérem za poslední dva roky poté, co ministerský předseda François Bayrou neustál na začátku září hlasování o důvěře kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...