Vojenská letadla Pekingu překročila linii, která odděluje Tchaj-wan od Číny

Čína si tak nadále zachovává zvýšenou vojenskou přítomnost v okolí ostrova, který si nárokuje. V sobotu u Tchaj-wanu armáda 1,4miliardové země zahájila třídenní cvičení, při němž trénovala „úplné obklíčení“ ostrova.

Peking manévry odstartoval poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen minulý týden v USA sešla se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. I po jejich skončení se kolem Tchaj-wanu dál pohybují čínské válečné lodě a letadla.

Ve středu ráno tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že za uplynulých 24 hodin zjistilo v okolí ostrova osm čínských vojenských lodí a pětatřicet letadel, z nichž čtrnáct překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině.

Cchaj Jing-wen dostala Tchaj-wan do „bouřlivých vod“, uvedl Peking

Tchajwanská prezidentka ve středu uvedla, že návštěvou ve Spojených státech znovu vyslala signál, že její země je odhodlána chránit svobodu a demokracii.

Mluvčí kanceláře čínské vlády pro záležitosti Tchaj-wanu Ču Feng-lien to ale vidí jinak. Cchaj Jing-wen dostala Tchaj-wan do „bouřlivých vod“, uvedl ve středu. Poznamenal také, že vojenské cvičení bylo vážným varováním před provokacemi tchajwanských sil prosazujících nezávislost.

Peking manévry reaguje na styky představitelů Tchaj-wanu se zahraničím

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.

Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně; loni v srpnu zahájil Peking rozsáhlé cvičení poté, co ostrov navštívila tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Tchajwanská úžina je široká kolem 180 kilometrů, v nejužším bodě 130 kilometrů.