Voliči musí počítat s vlivem AI, říká k volbám v USA expert

Harrisová nebyla v momentě, kdy na kandidátce vystřídala stávajícího prezidenta Joea Bidena, veřejnosti podle Hornáta příliš známá. „Domnívám se, že když se stala kandidátkou, tak mezi demokraty přetrvával určitý wow efekt,“ řekl Hornát s tím, že političtí komentátoři byli s entuziasmem opatrnější.

Podle amerikanisty totiž předpokládali, že podpora kandidátky začne po srpnovém setkání demokratické strany stagnovat. Důvodem podle něj mělo být, že „voliči se budou chtít dozvědět víc nejen o ní jako o osobnosti, ale i o její politice – co vlastně plánuje a jakým způsobem bude jiná než Joe Biden. Nebo jestli naopak bude pokračovat v jeho šlépějích,“ nastínil expert.

Náskok Harrisové nad republikánským kandidátem Trumpem byl podle Hornáta v prvních týdnech vyšší. Poslední průzkumy jsou však velmi těsné. Expert upozornil, že američtí komentátoři, kteří v minulosti výsledky hlasování předpověděli a před volbami oznámili, koho podle predikcí občané zvolí, se nyní spíše odkazují na svoji intuici než na „extrémně těsné“ průzkumy.

Podle Hornáta bude možné odhalit a analyzovat míru, do jaké byli voliči ovlivňováni umělou inteligencí (AI), až zpětně. „Umělá inteligence ještě není v tuto chvíli tak zdatná, aby dokonale napodobovala Kamalu Harrisovou nebo Donalda Trumpa,“ věří amerikanista, podle nějž jde spíše o to, jak moc jednotlivé kampaně AI používaly. Připomněl, že kandidáti se vzájemně obviňovali z doplňování diváků v publiku na fotografie z předvolebních mítinků – mělo se tak dít právě za pomoci umělé inteligence. AI je tak podle Hornáta něco, s čím musí současný i budoucí volič počítat.

Průzkumy shodně predikují vyrovnané výsledky

Americké předvolební průzkumy podle socioložky Paulíny Tabery ukazují, že situace není lehce predikovatelná a oba kandidáti mají relativně vysokou šanci být zvoleni. „Když se podíváme na ta poslední čísla, tak se u obou kandidátů dostáváme na 48 až 49 procent, ať už pro jednoho, nebo pro druhého, případně ty rozdíly jsou o jeden procentní bod,“ vysvětlila v úterý socioložka s tím, že o dvou kandidátech mluví proto, že ostatní kandidující mají zisky kolem jednoho procenta a nejsou tedy tak podstatní.

Odhady ohledně vítěze letošních prezidentských voleb leží podle Tabery v pásmu statistické chyby. A to je podle ní hlavní důvod, proč statistici nejsou schopni říct, který kandidát má větší pravděpodobnost volby vyhrát. Práci na průzkumech navíc podle ní komplikuje i tamní volební systém. „Americké volby nejsou jenom o procentech, jako je to v Česku, ale lidé volí volitele. A v každém státě je to trochu jinak. Některé mají poměrný počet volitelů, jiné fungují tak, že pokud vyhrajete, tak berete celý stát,“ vysvětlila socioložka.

To, co je na letošních amerických volbách podle Tabery zajímavé, je počet výzkumů, které se shodují v tom, že šance obou kandidátů jsou vyrovnané. Další zajímavost Tabery vidí v konzistentnosti průzkumů. „My sice od začátku září vidíme lehké posilování Donalda Trumpa, ale jinak to není příliš dynamické. Když si tu křivku proložíme nějakými událostmi, jako je třeba viceprezidentská debata a podobně, tak to do toho zase tolik nezasahuje. Takže se ze sociologického hlediska dá říci, že elektorát – nikoliv celá společnost – skutečně tenduje k nějakému rozdělení,“ popsala socioložka.

Obecně lze podle Tabery říci, že demokratická strana disponuje rasově různorodějším elektorátem, zatímco republikáni se snaží „udržovat tradici“. To, jaký bude elektorát u letošních voleb, se podle ní uvidí až po nich. „Momentálně se podle průzkumů mluví o tom, že roli bude hrát i pohlaví, což je ženská otázka – protože vidíme, že interrupce jsou tématem,“ řekla s tím, že mezi hlavní témata patří také ekonomika, inflace a kultura.