Vysokoškoláci z EU po brexitu přijdou o výhody, plánuje britský ministr školství

Britský ministr školství Damian Hinds navrhuje po odchodu své země z Evropské unie vyjmout unijní vysokoškoláky ze zvýhodněného režimu pro placení školného. Cizinci včetně Čechů by v takovém případě podle britských médií za studium platili výrazně vyšší poplatky, jaké se aktuálně vztahují na studenty ze třetích zemí. České ministerstvo školství reagovalo, že v současnosti nemá informace o dlouhodobé koncepci britské vlády po brexitu.

O plánu již o víkendu informoval server BuzzFeed News, podle kterého chce ministr Hinds odebrat studentům z EU státní podporu a „status domácího školného“. Ten znamená, že v současné době více než sto tisíc cizinců z členských zemí Unie platí za studium za Lamanšským průlivem stejně jako Britové.

Nová pravidla by mohla začít platit v akademickém roce 2021/2022, kdy už by Británie neměla být členem EU. Vládní činitelé se domnívají, že dotovat školné cizinců už by po brexitu nebylo opodstatněné, píše BuzzFeed News. Plán ale ještě není zcela hotový a, jak podotýká deník Financial Times (FT), nedostal zelenou od celého kabinetu.

Britské ministerstvo školství zprávu o chystaném opatření nepopřelo, v reakci pouze připomnělo, že pro příští akademický rok se pravidla nezmění. „Vláda poskytne potenciálním unijním studentům informace o poplatcích pro akademický rok 2020/2021 a ty další s dostatečným předstihem,“ uvedlo ministerstvo.

České ministerstvo bude situaci sledovat

České ministerstvo školství bude situaci sledovat a v případě, že se změny potvrdí, bude o dalším vývoji včas informovat. Podle něj jsou změny budoucího nastavení studia ve Spojeném království plně v kompetenci britské vlády.

„Vzhledem k tomu, že britská vláda v dané věci zatím nevydala oficiální stanovisko ohledně jejího dalšího postupu či případné výši školného, není v současnosti možné dopady tohoto případného kroku na české studeny objektivně zhodnotit,“ dodal úřad.

Na britských vysokých školách v minulém akademickém roce studovalo téměř 140 tisíc lidí z ostatních zemí EU, z toho bezmála 2500 byli Češi. Podle české národní agentury pro administraci unijního programu Erasmus+, je Británie u českých studentů dlouhodobě čtvrtou nejoblíbenější zemí při výběru zahraničních pobytů. Každý rok se jich tam na studijní pobyt vydá několik stovek.

O kolik více by případně museli v budoucnu za studium platit, není ze zpráv britských médií jasné. BuzzFeed News uvádí, že poplatky se u zahraničních studentů na bakalářském studiu pohybují v rozmezí od 10 tisíc do 38 tisíc liber (přes 1,1 milionu korun) ročně.

Studium zkomplikuje i nedostupnost půjček

Podle Nicka Hillmana z výzkumného ústavu Higher Education Policy Institute ale není důležitá jen výše školného. „Studenti z EU si dnes mohou na školné půjčovat skrze vládní organizaci pro studentské půjčky a dluhy mohou splácet až později. Ztráta přístupu k půjčkám je stejně významná jako samotný poplatek, protože najednou budou muset peníze shromáždit předem,“ řekl Hillman deníku The Guardian.

Podle FT by zavedení navrhovaných opatření kritici vlády vnímali jako zásadní mezeru ve strategii premiérky Theresy Mayové, která hovoří o „globální Británii“ po odchodu z EU. BuzzFeed News zase napsal, že odebrání výhod pro studenty z EU by mohlo znamenat odvetná opatření pro Brity studující v zemích Unie, kterých je aktuálně kolem 15 tisíc.

„Jestliže se snažíme světu říct, že po brexitu může existovat globální Británie, tohle vysílá úplně nesprávné signály. Tenhle krok také připraví britské studenty o dostupné vzdělání v zahraničí. Příliš často zapomínáme, že ta záležitost má i druhou stranu,“ kritizovala vládní plán poslankyně opozičních labouristů Jo Stevensová.

Podle stínové ministryně školství Angely Raynerové by odebrání „statusu domácího školného“ znamenalo pro studenty z EU prudký nárůst poplatků.

  • V Británii dlouhodobě pobývají tři miliony lidí z ostatních unijních států. Nejpočetnější jsou Poláci, kterých tam žije přes 800 tisíc, hned za nimi jsou Litevci se 170 tisíci, Čechů je téměř 50 tisíc, tedy méně než Lotyšů, Slováků či Maďarů.
  • Třetina ze zaměstnaných českých přistěhovalců podle statistik pracuje ve finančním sektoru.
  • Více než milion Britů pak pobývá naopak v jiných státech osmadvacítky.
  • Britská vláda dala opakovaně na vědomí, že během vyjednávání, tedy dokud je země členem EU, se pro občany z EU v Británii nic nemění. Nejde přitom jen o pobyt, ale také o práci či účast na sociálním a zdravotním systému. Současná unijní regulace o svobodném pohybu pracovníků v EU řeší „přístup na trh práce, vykonávání činnosti, sociální a daňové výhody, školení, bydlení či kolektivní práva“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo noční údery na Kyjev

Ruská armáda zahájila útok balistickými střelami na Kyjev. Na telegramu to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Po úderu vzplála dvacetipatrová obytná budova v Oboloňské čtvrti, kde byla zasažena i kancelářská budova. Požáry jsou podle starosty hlášeny i z dalších částí města.
před 41 mminutami

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 5 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 9 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 9 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 10 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 10 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.