Washington připisuje čínské armádě rozsáhlý program špionáže s balony

Spojené státy podezírají čínskou armádu z řízení rozsáhlé špionážní operace využívající balony, jako byl ten, který Američané o víkendu sestřelili po přeletu nad USA. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek médiím sdělilo, že špehovací balony operovaly po celém světě. Podle japonské agentury Kjódó předtím nejmenovaní čínští představitelé potvrdili, že čínské jednotky zodpovědné za vesmír a kybernetickou válku byly zapojené do operace s balonem nad USA.

Peking oficiálně tvrzení o špionáži za pomoci takovýchto zařízení odmítá. Sestřelený přístroj podle čínské vlády sloužil k čistě civilním účelům, konkrétně k meteorologickému výzkumu. Souběžně se vzniklou diplomatickou roztržkou se množí informace o dalších takovýchto přeletech pozorovaných v uplynulých letech nad americkým územím i jinde nebo minulý týden nad Kostarikou a Kolumbií.

Čína přiznala, že balon nad Latinskou Amerikou je její, a Kostarice se za přelet objektu omluvila. Jevy tohoto druhu zaznamenalo také Japonsko, které nyní potvrdilo, že nad svým územím objevilo podobný objekt také loni. Dosud uvádělo pouze informace o balonech z let 2020 a 2021.

„Japonsko spolupracuje s Washingtonem, aby zjistilo, zda balon pozorovaný v lednu 2022 byl čínský a zda se podobal tomu, který u svého pobřeží v sobotu sestřelily USA,“ doplnil ve čtvrtek státní tajemník japonské vlády Hirokazu Macuno.

Washington mluví o rozsáhlé špionáži

Americká vláda záhy přišla s tvrzením, že Peking disponuje rozsáhlým programem vzdušné špionáže, který je napojen na čínskou armádu. Terčem této operace se podle Washingtonu stalo už více než čtyřicet zemí na pěti kontinentech. Podle informací deníku The Washington Post Peking s pomocí rozsáhlého sledovacího programu už léta sbírá informace o vojenských zařízeních v zahraničí, obzvlášť v Japonsku, Indii, Vietnamu a na Filipínách a Tchaj-wanu.

Poprask kolem údajné čínské špionáže začal minulý týden, když se objevily snímky neznámého bílého objektu nad americkým státem Montana. Washington jej označil za špionážní balon a v sobotu jej sestřelil, když se dostal nad Atlantský oceán. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v důsledku incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu.

Americká diplomacie nově informovala, že sestřelené zařízení bylo vybaveno technikou pro zaznamenávání komunikačních signálů a že jeho výbava neodpovídala meteorologickému balonu. USA jsou nyní „přesvědčeny“, že firma, která jej vyrobila, měla přímé obchodní vztahy s čínskou armádou.

Čína aktuální tvrzení Washingtonu o několikaletém sledovacím programu označila za „informační válku proti Číně“. Tisková mluvčí čínské vlády Mao Ning zároveň zopakovala, že balon nad USA byl čistě civilní objekt.

Náměstkyně na ministerstvu zahraničí USA Wendy Shermanová při čtvrtečním slyšení v americkém Senátu prezentovala incident z minulého týdne jako příklad snahy Pekingu „přetvořit mezinárodní řád“, informovala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...