Washington vede s Pekingem válku o čipy. Biden zakázal vývoz technologií do Číny

Nahrávám video

Zatímco Moskva pokračuje ve válečném tažení způsobem, který ve 21. století očekával jen málokdo, Washington s Pekingem vedou souboj daleko současnější. Administrativa prezidenta Joea Bidena zakázala vývoz čipů a souvisejících technologií do Číny a tento trend dopadá i na evropské transakce. Důvod je prostý – obavy o národní bezpečnost.

Ani ne před dvěma týdny se mohlo zdát, že dlouhodobé napětí v americko-čínských vztazích možná na chvilku poleví. Americký prezident tehdy prohlásil, že svět podle jeho názoru očekává, že Čína a USA budou hrát klíčovou roli při řešení globálních výzev; od klimatických změn po nedostatek potravin. „A že budeme schopni spolupracovat, k čemuž jsou Spojené státy připravené,“ podotkl Biden.

Na poli technologií ale Washington čínským komunistům nevěří. Bidenova administrativa zakázala dodávat Pekingu nejpokročilejší čipy i nástroje k jejich výrobě. V produkci nejmodernějších polovodičových součástek, které mají uplatnění například i ve zbrojních systémech, Čína za Spojenými státy nebo i Tchaj-wanem výrazně zaostává.

Americkému tlaku se nevyhnula ani Evropa. Berlín zablokoval prodej továrny na čipy do automobilových součástek společnosti s vazbami na Čínu. Londýn zase čínským investorům nařídil odprodat podíl v největším britském podniku na výrobu polovodičů. Čínská strana argumenty o národní bezpečnosti neuznává.

„Britská strana zneužila státní moc a přímo zasáhla do běžných investic a spolupráce čínských společností ve Spojeném království, čímž poškodila jejich legitimní zájmy a práva,“ zněl komentář mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ningové.

Obavy západních zpravodajců a čím dál tím častěji i politiků vzbuzuje také dovoz technologií z nedemokratických zemí. Brusel vyzval státy sedmadvacítky k zavedení legislativy, která by omezila zapojení rizikových dodavatelů do páté generace komunikačních sítí. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před několika dny varoval spojence, aby nedovolili Pekingu ovládnout klíčovou infrastrukturu a průmysl.

Čína je na importu čipů vysoce závislá, říká sinolog

Podle sinologa a spolupracovníka think-tanku Synopsis Davida Gardáše je brzy k vyhodnocení konkrétních dopadů, nicméně je skutečností, že v krátkodobém horizontu mohou tato opatření čínský průmysl ovlivnit.

„Čína pro svůj průmysl spotřebuje zhruba tři čtvrtiny veškerých čipů z celosvětové spotřeby tohoto artiklu. Nicméně svépomocí vyprodukuje pouze asi 15 procent, tudíž je na importu vysoce závislá. Z dlouhodobého horizontu se tak nabízí otázka, zda to není ze strany Západu rána do vlastní nohy, protože čínská závislost umožňuje pohlídat, jakým způsobem tyto prostředky získává a nakládá s nimi. Zatímco takto bude v podstatě dotlačena k tomu, že bude muset vybudovat vlastní kapacity a stane se soběstačnou,“ předesílá sinolog.

Americká vláda se dostala do situace, kdy musela zatáhnout za záchrannou brzdu bez ohledu na to, jaké důsledky to bude mít. Gardáš ve vysílání Horizontu ČT24 podotkl, že je paradoxní, že konvenční zbraně, jako jsou rakety, tanky nebo stíhačky, stojí často na o něco méně pokročilých čipech, které nejsou tolik ovlivněny tímto embargem.

„Zde může tedy Čína dále využívat čipy, které vyrábí na svém území. A případně i nějaké další, které bude moci importovat. Ty nejpokročilejší čipy, které vyrábí pouze korejský Samsung nebo případně tchaj-wanský TSMC, jsou však stežejní pro umělou inteligenci, superpočítače nebo vyhodnocování nějakých pokročilých dat. Takže budoucnost ekonomiky a potenciál vojenské budoucnosti může být tímto zbržděn,“ nastínil Gardáš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...