Z redakce až do premiérského křesla. Kdo je zarputilý bojovník za brexit Boris Johnson?

Nahrávám video

Ačkoli ho dříve média někdy titulovala „klaunem“, Boris Johnson se chce do historie zapsat jinak. Do Downing Street přišel s jasnou misí: splnit to, co jeho předchůdkyně nedokázala, vyvést Británii z Evropské unie. A to i za cenu tvrdého brexitu. Někdejší londýnský starosta a ministr zahraničí v parlamentu sice hned zpočátku narazil. Slibu, že Britové odejdou do 31. října, chce ale dostát. A jak říkají jeho spolupracovníci, i za cenu případné rezignace.

Boris Johnson, celým jménem Alexander Boris de Pfeffel Johnson, se narodil 19. června 1964 v New Yorku v bohaté a vážené rodině. Sám říká, že v jeho žilách koluje kromě anglické také francouzská, turecká a německá krev. Jeho otec byl poslancem za konzervativce a pracoval v Evropské komisi či Světové bance. Vzdělání získal Johnson, o kterém média píší často jen jako o „Borisovi“, již v Británii. Vystudoval prestižní soukromé školy Eton a Oxford. 

Svou profesní dráhu zahájil jako novinář a hned při svém prvním angažmá v The Times se dopustil prohřešku, když si zcela vymyslel citaci pro svůj článek. Následně už ale úspěšně působil v deníku Daily Telegraph a postupně se vypracoval až na šéfredaktora konzervativního magazínu The Spectator.

Jako novinář získal několik ocenění a proslul kontroverzními komentáři, euroskeptickými postoji a například podporou války v Iráku. V roce 2001 byl zvolen do parlamentu, ale jeho politická kariéra nepokračovala úplně hladce. V roce 2004 se stal poprvé členem stínového kabinetu, o místo však přišel kvůli tomu, že tajil románek s kolegyní ze Spectatoru.

Brexit a 350 milionů liber

Do stínové vlády se vrátil v prosinci 2005, toho času už ji vedl David Cameron, vydržel v ní dva roky. V květnu 2008 Johnson úspěšně kandidoval na londýnského starostu a metropoli řídil až do roku 2016. V čele hlavního města dohlížel i na letní olympijské hry, které Londýn hostil v roce 2012.

O třetí mandát se už ale rozhodl neusilovat. Zaměřil se raději na práci v parlamentu a své další funkce ve straně. 

V kampani k referendu o vystoupení Británie z Evropské unie patřil „klaun“ Johnson, jak politika často ostrovní média titulují, k nejhlasitějším a nejviditelnějším tvářím zastánců odchodu. Neblaze proslul zejména spojením s červeným autobusem, který objížděl britská města a hlásal, že brexitem Británie ušetří 350 milionů liber týdně, které by lépe využila Národní zdravotní služba (NHS). Částka ale byla vymyšlená, jak se ukázalo záhy po vyhlášení výsledků referenda.

Nahrávám video

Kvůli nepravdivým výrokům Johnson dokonce stanul před soudem. Ten ale letos v červnu žalobu zamítl a nepřipustil stíhání konzervativního politika.

Mezi favority na post šéfa toryů patřil Johnson právě už v roce 2016, kdy po referendu rezignoval David Cameron. Tehdy ale bývalý starosta překvapil a o premiérské křeslo se neucházel. Ve volbě uspěla Theresa Mayová a Johnson zasedl v jejím kabinetu na postu ministra zahraničí. Kvůli neshodám ohledně podoby brexitu z vlády ale před rokem odešel. Od července vede boj o brexit už z premiérského křesla.

Britská vláda desítky let rozporovala tu či onu evropskou direktivu, ať už kvůli její drakoničnosti nebo nedomyšlenosti. Nyní jsme ve směšné pozici, kdy přijímáme přesně takové evropské právo, protože je to nutné pro zdraví naší ekonomiky, ale kdy nemáme žádnou možnost ovlivnit, jak takové zákony vznikají. V tom smyslu skutečně míříme k postavení kolonie.
z Johnsonova rezignačního dopisu na funkci ministra zahraničí

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 41 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...