Zabití Arúrího zvýšilo napětí na Blízkém východě. Další vývoj záleží na odpovědi islamistů

Nahrávám video

Izrael v úterý zabil zástupce šéfa politického křídla teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího. Pokud Hamás a teroristické hnutí Hizballáh odpoví stejnou mírou, může to znamenat otevření nové fronty v konfliktu na Blízkém východě, upozorňuje zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Arúrí byl vedoucím představitelem palestinské islamistické skupiny v Libanonu, kterého bude pro hnutí obtížné nahradit. Vůdce spojeneckého Hizballáhu Hasan Nasralláh ve středu prohlásil, že zabití Arúrího bylo očividnou agresí Izraele a vážným, nebezpečným zločinem, k němuž nelze mlčet.

Celý region Blízkého východu nyní napjatě čeká, zda se válka z Pásma Gazy rozšíří i do Libanonu. Potenciál eskalace je vysoký, řekl Borek.

Hnutí Hizballáh a Hamás, který působí po jeho boku v jižním Libanonu, v posledních třech měsících aplikovala model, kdy neustále zaměstnávala izraelskou armádu, nutila obyvatelstvo na severu Izraele, aby nepobývalo ve svých domovech, zdůraznil Borek. „Byla to válka nižší intenzity, ale válka, která už nebyla sporadická a která spočívala v tom, že každý den byly odpalovány rakety nebo protitankové střely,“ dodal. 

Izrael zabitím Arúrího posunul boj do Bejrútu. Byl to vzkaz Hizballáhu a Hamásu, že nejsou v bezpečí ani v hlubokém vnitrozemí Libanonu. „Nyní je otázkou, jaký vzkaz vyšle zpět Hizballáh a Hamás z Libanonu,“ dodává zpravodaj ČT. Podle něj existuje několik možností a všechny z nich mají potenciál, že se sporadická válka stane válkou, která bude eskalovat.

Nabízí se možnost, že Hizballáh nebo Hamás odpoví z jižního Libanonu raketami delšího doletu, které budou směřovat hlouběji do Galileje, k Haifě, k Nazaretu a podobně, nastínil David Borek. „To by se jednalo o vzkaz, že jsou Hamás a Hizballáh připraveni na eskalaci, že jsou obě organizace připravené na otevření další fronty konfliktu,“ dodal zpravodaj. „Tato odpověď není vyloučená. Příští hodiny a dny ukážou,“ nastínil.

Nahrávám video

Dočasný libanonský premiér Nadžíb Mikátí už označil zabití Arúrího za válečný zločin, jehož cílem je vtáhnout Libanon do nové fáze konfliktu. Hizballáh vidí úder jako „vážný útok na Libanon, jeho lid, jeho bezpečnost a suverenitu“ a varuje, že „tento zločin nikdy neprojde bez odezvy a trestu“. 

Vůdce Hizballáhu Nasralláh podle agentury Reuters varoval, že pokud se Izrael rozhodne rozpoutat proti Libanonu válku, nebude Hizballáh znát v bojích „žádné meze“ a „žádná pravidla“. „Kdokoli pomýšlí na válku s námi, bude toho litovat,“ prohlásil Nasralláh.

Izraelská armáda se k úternímu útoku na předměstí Bejrútu odmítla vyjádřit, připomněl server The Times of Israel (ToI).

Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj se přiklání k tomu, že za útokem na Arúrího je Izrael. „Vyjde to až po nějaké době, kdy to přiznají, ale zase ne oficiální zdroje. Podobné akce Izrael tradičně již celá desetiletí nekomentuje,“ řekl v Událostech, komentářích. Za úspěchem akce vidí kvalitní zpravodajství. Považuje to také za informaci, že část svých zpravodajských kapacit může už Izrael soustředit nejen na Gazu, ale i do jiných míst.

Od Libanonu kromě politického prohlášení žádnou odvetnou akci neočekává. Naopak Hizballáh podle něj bude muset reagovat, například zintenzivněním ostřelování izraelského území či pozemní infiltrací izraelského území. Kutěj nevyloučil ani možné útoky v zahraničí na izraelské cíle.

Diplomatická situace na Blízkém východě

V reakci na smrt Arúrího již došlo k zastavení jednání mezi Izraelem a Hamásem o další možné dohodě o izraelských rukojmích. Na svých internetových stránkách to napsal izraelský list Ha'arec s odvoláním na arabské diplomatické zdroje.

Ty uvedly, že podle lidí zapojených do jednání zprostředkovaných Egyptem a Katarem „atentát změnil situaci a pokrok teď není možný“. Nyní jde o to, aby jakákoliv reakce, zejména z Libanonu, byla umírněná a umožnila případné pokračování rozhovorů, napsal izraelský list.

Zabití Arúrího se vymyká dosavadním zprávám o zabití vůdců Hamásu v Gaze, řekl Borek. „Bavíme se o tom, že zatím Izrael po tři měsíce své akce proti Hamásu dokázal likvidovat druhou až třetí ligu této organizace,“ dodal.

„Sálih Arúrí patří do první ligy organizace Hamás,“ zdůraznil zpravodaj ČT. Připomněl, že Izrael bezprostředně po útoku ze 7. října deklaroval, že špičky teroristického hnutí budou cílem izraelských vojenských operací. „Izraelci zdůrazňovali, že v bezpečí nejsou ani předáci Hamásu, kteří se nacházejí mimo Pásmo Gazy,“ dodal. 

Kdo byl Sálih Arúrí?

Sálíh Arúrí byl zástupcem lídra politického křídla Hamásu a patřil ke generaci lídrů, kteří v poslední dekádě ve vedení nahradili zakladatelskou skupinu. Stejně jako další lidé z vedení Hamásu to byl původně studentský aktivista. Byl hlavním styčným důstojníkem mezi Hamásem a Hizballáhem nebo íránskými revolučními gardami, řekl reportér zahraniční redakce ČT Jakub Szántó.

Zároveň byl velitelem všech teroristických operací na Západním břehu Jordánu a hlavním finančníkem Hamásu v dané oblasti. „Jeho ztrátou Hamás přichází o velice vysoce postaveného a velice schopného člověka,“ zdůraznil Szántó.

Novinář také připomněl, že teroristická organizace Hamás je do určité míry decentralizovaná. Arúrí podle něj velice často podnikal kroky, které nebyly vždy konzultovány s vedením v Gaze nebo v Kataru. „Pro dalšího zástupce Hamásu bude velice těžké, aby si vybudoval stejnou pozici tváří v tvář Íránu a dalším organizacím jako je Palestinský islámský džihád nebo Hizballáh. To trvá dekády a dekády,“ řekl novinář. 

V rámci Hamásu byl Arúrí označován za předního zastánce usmíření mezi soupeřícími palestinskými frakcemi, měl i dobré vztahy s Fatahem, stranou prezidenta palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse.

Když však došlo na konflikt s Izraelem, byl Arúrí považován za zastánce tvrdého přístupu. Pomáhal založit vojenské křídlo teroristické skupiny, brigády Kasám, a Izrael ho v průběhu let obviňoval z organizování smrtících útoků.

Nahrávám video

Izraelské vězení a výměna Galida Šalita

Arúrí se narodil v roce 1966 nedaleko Ramalláhu na Západním břehu Jordánu a k Hamásu se připojil hned po jeho vzniku v roce 1987, kdy Palestinci zahájili první intifádu proti Izraeli.

V roce 1992 byl uvězněn. Došlo k tomu rok předtím, než vedení Fatahu přistoupilo na dohody z Osla, čímž akceptovalo existenci Izraele a upustilo od ozbrojeného boje ve snaze vytvoření palestinského státu – což Hamás odmítal.

V izraelských věznicích si Arúrí odseděl několik trestů a v březnu 2010 byl propuštěn v rámci jedné z výměn palestinských vězňů za Gilada Šalita, desátníka izraelské armády uneseného Hamásem v roce 2006. Arúrí se dále podílel na přípravě dohody, která v roce 2011 výměnou za Šalita zajistila propuštění více než tisíce palestinských vězňů, což je dohoda, kterou Hamás doufá zopakovat po současné válce s využitím izraelských rukojmí zajatých 7. října, míní list The Times of Isreal.

Arúrí strávil tři roky v Sýrii a poté se přestěhoval do Turecka, dokud Izrael v roce 2015 nevyvinul na Ankaru nátlak, aby ho přiměla odejít. Od té doby pobýval v Kataru a Libanonu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 6 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...