Začala evakuace cizinců z neklidné Nové Kaledonie. Policie zadržela stovky výtržníků

Austrálie a Nový Zéland evakuují své občany z Nové Kaledonie. Na francouzském zámořském území propukly nepokoje minulé pondělí kvůli plánované reformě volebního práva. Od té doby zemřelo nejméně šest lidí a stovky dalších utrpěly zranění. Policie zadržela na 270 výtržníků, na ostrově dál platí noční zákaz vycházení. Na Novou Kaledonii přiletí v úterý večer francouzský prezident Emmanuel Macron.

Australská diplomacie uvedla, že má na ostrově asi tři sta svých občanů a od francouzských úřadů dostala povolení pro dva repatriační lety. Australská ministryně zahraničí Penny Wongová na síti X vyzvala své spoluobčany k registraci v případě zájmu o let. Na palubu letadla by se podle Wongové mohli z ostrova přepravit i turisté ze třetích zemí.

Šéf novozélandské diplomacie Winston Peters v úterý oznámil, že jejich repatriační let pro asi padesát lidí již vyrazil směrem k Nové Kaledonii. Na organizaci úterního letu a přípravě dalších Nový Zéland spolupracuje s Austrálií a Francií, uvedl podle agentury AP Peters.

Volební právo pro více přistěhovalců

Nejhorší nepokoje od bouřlivých 80. let na ostrově vypukly minulé pondělí a vyplývají z protestů proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Změna by umožnila většímu počtu přistěhovalců z Francie hlasovat v místních volbách, což podle stoupenců osamostatnění oslabí vliv domorodých Kanaků. Dosud měli volební právo jen Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998.

Paříž tvrdí, že současný zákon neodpovídá demokratickým principům. Celá pětina voličů totiž nemůže ovlivnit složení zastupitelstev provincií. Volební právo mají nově mít všichni, kdo v Nové Kaledonii žijí více než deset let. Konečné schválení změny ústavy si vyžaduje hlasování obou komor francouzského parlamentu na společném zasedání, jinak by bylo nutné uspořádat referendum. 

Noci v minulém týdnu poznamenaly na ostrově násilné protesty, žhářské útoky a rabování. Francouzská vláda zavedla na ostrově výjimečný stav a vyslala tam tisícovku policistů a četníků. Tím se počet příslušníků pořádkových sil na ostrově zvýšil na 2700. V Nové Kaledonii dál platí zákaz nočního vycházení.

Posílení vlivu Paříže v oblasti

Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Na ostrově žijí kromě Kanaků, kteří tvoří čtyřicet procent obyvatelstva, také lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a tichomořských území. Celkem ostrov obývá zhruba 270 tisíc lidí.

Podle agentury Reuters je Nová Kaledonie „ústředním bodem plánu“ francouzského prezidenta Macrona na zvýšení vlivu Paříže v Tichomoří. Na ostrově se v uplynulých letech konala tři referenda o zachování vazeb na Paříž, s nimiž tamní obyvatelé souhlasili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 7 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...