Západ štěpí diplomatický bojkot olympiády. Francie účast přislíbila, Británie nebo USA budou chybět

Nahrávám video

Zda odletět na olympiádu do Pekingu, nebo raději zůstat doma, trápí lídry západních států. Zatímco se Británie, Kanada, Spojené státy i Austrálie rozhodly k diplomatickému bojkotu zimních olympijských her v Číně, Evropská unie stále hledá jednotnou odpověď. Francie už teď ale hlásí, že se ceremoniálu zúčastní. Stejně se rozhodl i generální tajemník OSN António Guterres. A to přesto, že Čína čelí vážným obviněním z porušování lidských práv.

Podle anglosaských států jde o nutný diplomatický krok, podle Elysejského paláce ale o bezvýznamné gesto. Bojkot zimních olympijských her v Pekingu začíná rozdělovat Západ. Francie delegaci do Číny pošle. „Neměli bychom tuto otázku politizovat, zvláště když víme, že se jedná o velice slabé symbolické opatření,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron.

Diplomatický bojkot se sportovců nedotkne. Týkal by se jen státních představitelů, kteří se nezúčastní slavnostního zahájení. Slova z Elysejského paláce znějí v době, kdy evropská sedmadvacítka hledá společný postoj.

K jednotě vyzývají lídři napříč Unií včetně nového německého kancléře Olafa Scholze, který odjel na svoji první zahraniční cestu právě do Francie. „Vývoj ohledně olympijských her je znepokojující. Je to opravdu případ, ve kterém usilujeme o dialog s ostatními, protože chceme jednat koordinovaně,“ řekl Scholz.

Macron odkázal na zmizení čínské tenistky

Podle Macrona je diplomatický bojkot ale jen polovičatým řešením. Místo úplné neúčasti sportovců chce podle svých slov raději najít jiný způsob, jak zatlačit na Peking. Jednat hodlá s mezinárodním olympijským výborem. „Pojďme dodržovat určité standardy, aby byli sportovci na celém světě chráněni a byla zachována jejich nezávislost,“ řekl Macron.

Jasně se tak odkázal na osud čínské elitní tenistky Pcheng Šuaj. Ta na čas zmizela z veřejného prostoru jen krátce poté, co obvinila někdejšího komunistického funkcionáře ze sexuálního napadení. Kauza jen debatu o bojkotu sportovní události zesílila. „Pokud žena učiní v mezinárodním kontextu taková obvinění, měli bychom naslouchat, případ objasnit a najít společné řešení,“ okomentovala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Státům, které se odmítají zúčastnit ceremoniálu, Čína vyhrožuje odplatou

Jako hlavní důvod ale čtveřice západních států, které nevyšlou na olympijské hry své zástupce, uvádí hlavně potlačování svobod Tibetu, Hongkongu nebo porušování práv Ujgurů v provincii Sin-Ťiang. Přes milion příslušníků muslimské menšiny Čína uzavřela do detenčních center. Ujgury podle mnohých svědectví vystavuje v táborech mučení, znásilňování, sterilizaci i nuceným potratům. Peking obvinění odmítá.

„Jednotliví atleti se mohou rozhodnout sami. Doufám, že se podívají na to, co se děje v Číně,a zeptají se sami sebe na jednoduchou otázku: Stojí to za to?“ uvedl britský poslanec a bývalý lídr konzervativní strany Iain Duncan Smith.

Čína mezitím vyhrožuje, že státy, které se slavnostního ceremoniálu nezúčastní, draze zaplatí. I diplomatický bojkot je gesto, které jasné míří na prestiž Pekingu.

Žantovský: Macronovo rozhodnutí mohly ovlivnit brexitem pošramocené vztahy

Olympiáda je výkladní skříň národní hrdosti a prestiže. Pro státy nedemokratické, jako je Čína, je ještě důležitější, okomentoval události bývalý velvyslanec ve Velké Británii a Spojených státech a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Nesoulad západních států je podle něj vážný. „Obávám se, že francouzský prezident Macron se dopustil velké chyby,“ řekl s tím, že jeho rozhodnutí nejspíš ovlivnilo dění okolo brexitu. Důležité podle něj bylo i načasování. Oznámením účasti na ceremoniálu den po jmenování nové německé vlády podle Žantovského Macron předešel možnosti zaujetí společného postupu na úrovni Evropské unie.

„Nevěští to do budoucna nic dobrého vzhledem k postupu vůči Číně, ani vzhledem k postupu vůči Rusku na Ukrajině či jiných závažných mezinárodních otázkách,“ uvedl Žantovský. Právě to jsou otázky výrazně důležitější než to, kdo bude v Pekingu přihlížet zahajovacímu ceremoniálu, poznamenal.

Během Her lze očekávat utužení poměrů, říká sinoložka

Země, ve kterých se Hry konají, by podle sinoložky Olgy Lomové měly dodržovat olympijskou chartu. „Ctí hodnoty lidských práv, které jsou tam zakotvené, včetně práva na individuální rozvoj. To Čínská lidová republika jasně nedělá,“ uvedla sinoložka. Podmínky se podle ní v zemi v posledních letech navíc zhoršují. „Není důvod, aby politici z celého světa v podstatě legitimizovali poměry, které v Číně jsou,“ řekla.

Smysl má bojkot čínských olympijských her jak podle Lomové, tak podle bývalého skokana na lyžích a současného poslance Davida Jandy (ODS). Podle něj by ale měl sport také zůstat nepolitický a sportovci samotní by do sporu neměli být zatahováni. „Sportovci nemůžou za to, který z kandidátů nominaci na pořádání olympiády vyhrál,“ poznamenal.

Nahrávám video

Na pořadatele nadcházejících Her kandidovalo původně šest zemí, nakonec ale zbyl jen Peking a kazašské Almaty. Čínské hlavní město nakonec vyhrálo po bouřlivé diskuzi o jeden hlas. Podle Jandy se v posledních letech ukázalo, že pořadatelská země musí být ekonomicky silná. „Kdysi chtěla kandidovat také Praha, ale byla by to ekonomická sebevražda,“ poznamenal.

Debata se vedla také před konáním letních Her v Číně v roce 2008. Tehdy převládl názor, že právě olympiáda přiblíží Čínu otevřené a demokratické společnosti. „Ale ukázal se pravý opak,“ objasnila Lomová. Utužování poměrů jako záminku k zajištění bezpečnosti očekává Lomová i nadcházející rok. „Nejde jen o menšiny, ale o všechny lidi v Číně, kteří žijí v podmínkách pro nás těžko představitelných a přijatelných,“ popsala.

Bojkot olympiády podle Lomové vedení Číny velmi vadí, i když tak nemusí vždy vystupovat. „Pokud bude na tribuně při zahajování olympijských her Si Ťin-pching jako kůl v plotě, tak mu to radost neudělá,“ uzavřela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...