Zaznamenal jsem obavy Francouzů, řekl Macron. Navrhuje proto nižší daň z příjmu a důchodovou reformu

Nahrávám video

Výrazné snížení daně z příjmu, navázání nejnižších důchodů na vývoj inflace či zastavení rušení nemocnic a škol až do roku 2022. Taková opatření ve čtvrtek navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron při mimořádném vystoupení, které reagovalo na protestní hnutí žlutých vest a následnou „velkou národní debatu“. Šéf Elysejského paláce také řekl, že při setkáních s občany zaznamenal jejich nespokojenost a obavy, kurz nastolený svou reformní politikou ale považuje za správný. Opozice a aktivisté prezidentův projev zkritizovali. Plány hlavy státu jsou podle nich nedostatečné a nekonkrétní.

Před 320 akreditovanými novináři hovořil francouzský prezident ve čtvrtek bezmála hodinu, ačkoli se původně očekával jen asi dvacetiminutový projev. Až poté došlo na dotazy, a tedy i na první samostatnou Macronovu tiskovou konferenci od nástupu do prezidentského úřadu. 

Své plány rozdělil jednačtyřicetiletý  Macron do čtyř poměrně širokých okruhů. Nejdříve hovořil o návrzích týkajících se politického uspořádání ve Francii, dále o sociálních nerovnostech, ekologické transformaci a záležitostech souvisejících s kulturou a občanskou společností.

Co se týče konkrétních opatření, Macron potvrdil předpovědi francouzských médií, když navrhl „výrazné snížení daně z příjmu“. Vzniklou díru ve státním rozpočtu podle něj nezaplní jiné daně, ale důslednější výběr těch stávajících a také omezení veřejných výdajů. Macron zároveň avizoval, že Francouzi budou muset déle pracovat, protože se dožívají vyššího věku.

„Do roku 2022 už nechci další zavírání škol ani nemocnic,“ pokračoval prezident v líčení svých plánů. Dalším očekávaným krokem byl slib opětovného navázání důchodů nižších než dva tisíce eur (přibližně 51 tisíc korun) na vývoj inflace. Důchodová reforma bude údajně předložena vládě v létě. 

Vyvození závěrů z „velké národní debaty“

Macron chtěl národu sdělit své návrhy již minulé pondělí, projev však na poslední chvíli odvolal kvůli požáru chrámu Notre-Dame. Svou řeč prezident prezentoval jako vyvození závěrů z „velké národní debaty“, při níž se ve Francii od ledna do března konal nespočet diskusí občanů s jejich volenými zástupci včetně samotné hlavy státu.

Tento projekt vláda spustila v reakci na několikaměsíční protesty takzvaných žlutých vest, které začaly jako projev odporu proti ekologickým opatřením, postupně se však proměnily v mnohdy násilné projevy obecnější nespokojenosti se směřováním země.

Tématy celonárodní debaty o směřování Francie, která trvala více než dva měsíce, byly vedle daní i ekologie, státní správa či demokracie. Občané se však podle vlády zajímali především o daně. Výjimkou byly požadavky na zavedení institutu celostátního referenda o zásadních otázkách vzešlé z hnutí žlutých vest.

Během celonárodní debaty se podle Macrona ukázalo, že Francouzi vidí aktuální daňový systém jako nespravedlivý, nedůvěřují elitám a mají obavy z velkých změn, ať už je přinášejí ekologické problémy, přechod na digitální ekonomiku či imigrace.

„Položil jsem si otázku: Měli bychom skoncovat se vším, co bylo dosaženo v posledních dvou letech? Vydali jsme se špatným směrem? Jsem přesvědčen o opaku,“ dodal francouzský prezident. Započatá transformace Francie by podle něj měla pokračovat. Jako hlavní cíl pro „nové dějství naší republiky“ si Macron stanovil navrátit lidem víru v pokrok. 

Opozice projev zkritizovala

Opoziční politici, představitelé hnutí žlutých vest nebo ekologické sdružení Greenpeace ve čtvrtek večer prezidentův projev zkritizovali. Jeho plány přitom označili za nedostatečné nebo nekonkrétní.

„Nenaslouchal tomu, co říkáme posledních pět měsíců v ulicích,“ řekl agentuře AFP Maxime Nicolle, který je aktuálně jednou z hlavních tváří žlutých vest. Ekonomická opatření jako avizované navázání výše důchodů na inflaci označil za „vážení drobků“.

Jako neuspokojivé označila v rozhovoru s agenturou AP Macronovy plány i dříve prominentní aktivistka Ingrid Levavasseurová, která se však nyní při roztříštění hnutí na různé proudy v aktivitách „žlutých vest“ angažuje méně. Přiznala, že „očekávání jsou tak velká, že to nutně muselo být neuspokojivé“.  

Kritikou nešetřili ani opoziční politici. Šéf levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon se na Twitteru ptal, zda si je Macron vědom, že jeho projev měl ukončit současnou „krizi“. Prezidentovo počínání ji prý jen prohloubí.

A například lídr nacionalistické strany Debout La France (Vzhůru Francie) Nicolas Dupont Aignan má zase za to, že Macron představil „mikroopatření“, která neodpovídají závažnosti „tísně“ Francouzů. Předseda Republikánů Laurent Wauquiez považuje dnešní návrhy za „drobné korekce“, u nichž navíc není jisté, jak budou financovány.

Na začátku bylo zdražování benzinu

Hnutí žlutých vest začalo jako protest proti plánovanému zvýšení spotřební daně na ropné produkty, které by způsobilo nárůst cen pohonných hmot. Ten by nejvíc bolel lidi žijící v malých obcích, kteří musejí autem dojíždět za prací, protože jim vláda v rámci šetření zrušila autobusová spojení.

Aktivity hnutí pojmenovaného po typických neonově žlutých reflexních vestách, které jsou povinnou výbavou každého motoristy, předznamenala loni v květnu petice „Za snížení ceny pohonných hmot u pumpy“, kterou na webové stránce change.org založila Priscilla Ludoskyová, poté jedna z mluvčích hnutí.

Poprvé stoupenci hnutí o víkendu 17. a 18. listopadu blokovali nájezdy na dálnice či kruhové objezdy na více než dvou tisících místech země. Policie použila slzný plyn při rozhánění blokád u vjezdu do tunelu pod alpským masivem Mont Blanc. Protesty se od té doby opakují každou sobotu.

První demonstrace se účastnilo na tři sta tisíc lidí, následující sobotu 24. listopadu to bylo přes sto tisíc lidí. Třetí sobotu se protestů zúčastnilo asi 136 tisíc lidí, v sobotu 15. prosince už to bylo jen 33 a půl tisíce žlutých vest. Intenzita protestů dlouhodobě klesá a dosahuje maximálně několika desítek tisíc lidí. Například minulou sobotu vyšlo do ulic necelých osmadvacet tisíc Francouzů.

Vláda se delší čas stavěla vůči požadavkům demonstrantů negativně, po třetím víkendu však od plánovaného zvyšování daní na pohoné hmoty upustila. Hnutí poté začalo kritizovat mnoho různých aspektů reformní politiky současného kabinetu a požadovalo další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.

Kvůli blokádám zahynulo jedenáct lidí

Hnutí si zpočátku získalo velkou podporu veřejnosti, v listopadu ho schvalovalo 77 procent Francouzů. Až do února považovala demonstrace za opodstatněné většina Francouzů, v průzkumu zveřejněném v půlce února ale poprvé víc než polovina respondentů (56 procent) uvedla, že žluté vesty by měly s protesty skončit.

Podle březnového průzkumu podporuje hnutí žlutých vest 53 procent Francouzů a osmdesát čtyři procent dotázaných odmítá násilí na demonstracích. Protesty podle policie infiltrovali radikálové, kteří poškozovali majetek a vyvolávali potyčky.

Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na Twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie. 

Do půlky února zemřelo při demonstracích hnutí žlutých vest 11 lidí při dopravních nehodách během blokád silnic. Ministerstvo vnitra uvádí, že za první čtyři měsíce protivládních demonstrací utrpělo zranění přes šestnáct set policistů a četníků, na začátku března registrovala vláda 2200 zranění na straně demonstrantů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 5 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 9 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 12 hhodinami
Načítání...