Ze Severního Irska zní volání po referendu o odtržení. Johnson přijel bránit rozpadu monarchie

Britský premiér Boris Johnson poprvé od nástupu do funkce navštívil Severní Irsko a jednal se zástupci tamních politických stran. Předsedkyně republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová před schůzkou s ním řekla, že pokud dojde k brexitu bez dohody, mělo by se v Severním Irsku konat referendum o jeho případném sjednocení s Irskou republikou. Odpoledne hovořil Johnson se zástupci Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje menšinovou vládu jeho konzervativců. Šéfka DUP Arlene Fosterová míní, že v otázce brexitu lze dosáhnout kompromisu.

„Nechápu, jak by mohla Británie vytáhnout tuto část Irska z Evropské unie (…) a s klidnou tváří říci komukoli z nás, kdo žijí na tomto ostrově, že bychom neměli dostat demokratickou příležitost (…) rozhodnout o své budoucnosti,“ uvedla podle agentury Reuters McDonaldová. Kdyby obyvatelé Severního Irska nedostali po brexitu možnost rozhodnout se v referendu, zda setrvají ve svazku s Anglií, Skotskem a Walesem, nebo zda se spojí s Irskou republikou, a zůstanou tak součástí Evropské unie, bylo by to podle šéfky republikánské strany Sinn Féin „naprosto skandální“.

Johnson při příjezdu na sérii jednání řekl, že očekává, že „brexit asi přijde na pořad dne“. Za klíčový bod rozhovorů ale označil situaci kolem nefunkční severoirské vlády. Koaliční kabinet unionistů a zastánců sjednoceného Irska se rozpadl už v lednu 2017. K jeho obnovení nepomohly ani předčasné volby, ani další jednání. Sinn Féinn a DUP nedokázaly překonat rozpory mimo jiné právě kolem plánovaného odchodu Británie z EU.

Nahrávám video

V Severním Irsku žijí katoličtí republikáni usilující o odtržení od britské koruny a spojení s Irskem a protestantští unionisté toužící po zachování co nejtěsnějšího svazku s Londýnem. Spor byl příčinou desítky let trvajícího násilí a terorismu. Vyřešit se ho podařilo v roce 1998 Velkopáteční dohodou, v níž se republikáni smířili se setrváním ve Spojeném království s podmínkou zajištění velmi těsných vztahů s Irskem. Ty jsou nyní kvůli brexitu ohroženy.

Johnson přijel na horkou půdu

Po odpoledním jednání s představiteli DUP Johnson z místa odjel, aniž poskytl komentář médiím. Šéfka strany Fosterová v rozhovoru s novináři hovořila o možném brexitovém kompromisu, přičemž „rozumnou cestu vpřed“ by podle ní mohla otevřít větší vstřícnost Dublinu. „Existují způsoby, jak se s tímto problémem vypořádat, bude-li ochota na obou stranách,“ řekla.

DUP a Johnson na straně jedné a Dublin, potažmo celý zbytek EU na straně druhé, se rozchází především v pohledu na takzvanou irskou pojistku, která je součástí brexitové dohody dojednané s Bruselem bývalou premiérkou Theresou Mayovou. Opatření má zajistit, aby se po brexitu neobnovily klasické hraniční kontroly mezi Irskem a Severním Irskem, avšak mimo jiné by vytvořilo jisté regulační rozdíly mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.

„Pojistka je trvající a zásadní závadou dohody o odchodu (Británie z EU) a je velmi důležité, aby zmizela,“ řekla Fosterová. Sporný mechanismus, který by udržel Británii v bezcelní zóně EU i po brexitu a Severní Irsko by donutil dodržovat část pravidel jednotného unijního trhu, by podle Fosterové „v podstatě rozbil“ Spojené království. Scénář možného odchodu Británie z evropského bloku bez dohody je podle šéfky DUP na stole jen proto, že Brusel je agresivní a chce Spojené království rozbít.

Fosterová a další představitelé DUP se s britským premiérem setkali už v úterý večer. Nejmenovaný „vlivný zákonodárce“ severoirské strany řekl Reuters, že při pracovní večeři se hovořilo mimo jiné o možnosti doplnit pojistku o časový limit na její platnost.

Johnson však tuto variantu jasně odmítl minulý týden při projevu v dolní komoře britského parlamentu, nehledě na to, že pro Brusel je nepřípustná stejně jako jakékoli jiné změny „rozvodové“ dohody. Britský ministerský předseda řekl, že přijatelná je pro něj pouze brexitová dohoda, v níž irská pojistka nebude. Británie podle něj 31. října EU opustí bez dohody, pokud druhá strana na jeho požadavek nepřistoupí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...