Zemřel bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Martti Ahtisaari

Ve věku 86 let v pondělí zemřel bývalý finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír Martti Ahtisaari. V prohlášení o tom informovala kancelář exprezidenta, který stál v čele Finska v letech 1994 až 2000. Nobelovu cenu Ahtisaari dostal za zásluhy při vyjednávání míru například v Indonésii, Namibii, Severním Irsku a Kosovu.

Podle agentury Reuters byl Ahtissari jako vyjednávač známý tím, že byl připraven jednat se všemi stranami konfliktu a byl schopen trpělivě čekat na vhodný okamžik pro kompromis. Zároveň odmítal připustit, že války jsou nevyhnutelné. 

V roce 2008 dostal Nobelovu cenu za mír, přičemž Nobelův výbor vyzdvihl jeho „úsilí o řešení mezinárodních konfliktů na několika kontinentech v období více než 30 let“.

„Mír je otázka vůle. Všechny konflikty mohou být urovnány, neexistují žádné omluvy pro to, aby trvaly věčně,“ řekl Ahtissaari, když Nobelovu cenu přebíral.

Podle agentury AP Ahtissari trpěl pokročilou Alzheimerovou chorobou. „S velkým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí (bývalého) prezidenta Marttiho Ahtisaariho. Byl prezidentem v době změn, který vedl cestu Finska do globální éry EU,“ napsal v prohlášení stávající finský prezident Sauli Niinistö.

Podporoval vstup Finska do EU i NATO

Reuters poznamenává, že Ahtisaariho celosvětový věhlas posílil image Finska po rozpadu Sovětského svazu. I ve své zemi byl velmi oblíben, a to i přesto, že velkou část života strávil mimo území Finska.

Zpočátku byl politickým outsiderem, nedostatek politických vazeb mu ale pomohl vyhrát první přímé prezidentské volby v roce 1994 v čele opozičních sociálních demokratů. V čele země pak podporoval vstup Finska do Evropské unie a v roce 1994 nabádal voliče, aby podpořili referendum o přistoupení. Pro vstup do EU bylo nakonec 57 procent lidí.

Odpůrci však tehdy kritizovali jeho časté cestování – přezdívali jej „Travelling Mara“ – a tvrdili, že by se měl více zaměřit na domácí problémy. Finsko se v té době zmítalo v recesi vyvolané rozpadem Sovětského svazu, jenž byl tehdy hlavním obchodním partnerem.

V pozdějších letech se odklonil od proudu své strany také tím, že se hlasitě zasazoval o vstup Finska do NATO. Země se stala členem Aliance až letos v dubnu po začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 39 mminutami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 8 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 12 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...