Zemřel Robert Mugabe. Autokrat, který dovedl Zimbabwe k úpadku

Nahrávám video

Bývalý dlouholetý autoritářský prezident Zimbabwe Robert Mugabe zemřel. Bylo mu 95 let. Několik posledních měsíců strávil v nemocnici v Singapuru. O jeho smrti informovala Mugabeho rodina. Marxistický politik a někdejší učitel vládl Zimbabwe pevnou rukou přes 37 let. Zemi po sobě zanechal s rozvrácenou ekonomikou, sužovanou vysokou nezaměstnaností, hyperinflací i nedostatkem potravin.

Bývalý diktátor v nemocnici zůstal poté, co byl na rutinní zdravotní prohlídce. V minulosti uváděl, že Singapur navštěvuje kvůli operaci oka. Léčit se tam jezdil více než deset let.

Zprávu o jeho smrti potvrdil na Twitteru také současný prezident Emmerson Mnangagwa, který jej označil za ikonu osvobození. Mnangagwa následně sdělil, že vládnoucí Vlastenecká fronta (ZANU-PF) Mugabeho v pátek prohlásila za národního hrdinu, a zároveň vyhlásila státní smutek, který bude země držet po dobu několika dní do státníkova pohřbu.

Zpočátku uznávaný prezident nakonec přivedl zemi k bídě

Mugabe vládl Zimbabwe „železnou rukou“ více než 37 let. Po získání nezávislosti země v roce 1980, kdy hlásal marxismus, byl považován za architekta mezinárodně vychvalované politiky smíření mezi černými a bílými obyvateli země. Od února 2000, kdy prohrál referendum o posílení pravomocí prezidenta, podporoval zábory bělošských farem v zemi.

Právě konfiskace tisíců farem patřících bělošským Zimbabwanům na přelomu tisíciletí přivedla zemi do velké bídy. Vyvlastněné majetky prezident předával svým stoupencům, většinou veteránům z války za nezávislost, kteří o zemědělství neměli ani ponětí. Mugabe a jeho žena Grace byli navíc známí svým okázalým způsobem života. Dopad na hospodářství mělo i to, že zemi přestaly finančně podporovat západní státy.

Západ exprezidenta roky obviňoval z porušování lidských práv, opozice mu zase vyčítala, že zruinoval ekonomiku země dříve přezdívané obilnice Afriky. Někteří příznivci v něm ale dlouhodobě viděli hrdinu boje za nezávislost, který se staví za práva obyčejných lidí.

Ani v západních zemích nepatřil vždy k nejkritizovanějším. Bývalá koloniální velmoc Británie jej například zpočátku považovala za jednoho z nejlepších afrických vůdců a v USA byl v roce 1981 dokonce poctěn cenou lidských práv. Zimbabwe bylo tehdy vnímáno jako oáza demokracie, stability a hospodářského růstu na válkami zmítaném černém kontinentě.

„Ze začátku byl velice populární, protože z londýnského exilu přešel do vedení partyzánské války a převaha černého obyvatelstva Zimbabwe uvítala ty dohody, podle nichž vznikla republika – původně Rhodesie, později Zimbabwe,“ uvedl afrikanista Vladimír Klíma s tím, že později však začal dělat v podstatě diktátorskou politiku.

Nahrávám video

Pozdější kritiku Západu, který na zemi uvalil sankce, i mnohých afrických států Mugabe vytrvale ignoroval. Za příčinu všeho zla v zemi označoval bývalou mocnost Británii. Opozice, bělošští farmáři, odboráři, obchodníci i novináři byli podle něj „prodejní zrádci“. 

Jihoafrický biskup a nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu o něm jednou řekl, že se stal „vzorovým typem afrického diktátora“.

Rusko i Čína vyzdvihly Mugabeho přínos

Na zprávu o Mugabeho smrti reagovala řada státníků. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa uvedl, že bitva Zimbabwe za nezávislost byla inspirací pro boj sousední JAR proti politice apartheidu. Nigerijský prezident Muhammadu Buhari na Twitteru sdělil, že oběti, které Mugabe přinesl při úsilí o politickou a ekonomickou emancipaci jeho lidu, nebudou nikdy zapomenuty. Keňský prezident Uhuru Kenyatta přikázal, aby vlajky v zemi od sobotního úsvitu do nedělního západu slunce vlály na půl žerdi.

„Mnoho důležitých mezníků v moderní historii Zimbabwe je spojeno se jménem Roberta Mugabeho. V boji za nezávislost vaší země a za vybudování institucí zimbabwského státu učinil obrovský osobní přínos,“ uvedl ve vyjádření ruský prezident Vladimir Putin. Vyzdvihl rovněž „přátelské vztahy“, které Mugabe budoval s Ruskem. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang uvedl, že byl Mugabe výborný státník, který bránil nezávislost svojí země, oponoval vnějšímu vměšování a podporoval spolupráci s Čínou.

Na Mugabeho působení v čele Zimbabwe se však objevily i kritické názory. „Nejdříve je potřeba říci, že o mrtvých jen v dobrém. To ale neplatí, pokud zabili tolik lidí jako Mugabe,“ řekl rádiu BBC George Walden, který se v roce 1979 účastnil vyjednávání, jež vedla k nezávislosti tehdejší britské kolonie. Walden zmínil, že tehdy zažil Mugabeho „lepší dny“, nicméně postupem času se z něj stalo „opravdové monstrum“.

„Samozřejmě vyjadřujeme naši soustrast těm, kteří truchlí, nicméně pro mnohé byl překážkou lepší budoucnosti,“ uvedla mluvčí britského premiéra v zatím jediné západní reakci na Mugabeho úmrtí. „Pod jeho vládou Zimbabwané velice trpěli, jelikož jejich zemi uvedl do chudoby a schvaloval násilnosti namířené proti nim,“ dodala s tím, že jeho rezignace v roce 2017 byla pro zemi bodem obratu k lepší budoucnosti.

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International v prohlášení uznala Mugabeho „významné úspěchy“ na poli zdravotní péče a vzdělávání, kterých dosáhl po příchodu k moci, zároveň však odsoudila jeho pozdější vládu a její dopad na lidská práva v zemi. „I když se stavěl do role zachránce Zimbabwe, Robert Mugabe způsobil trvalé škody obyvatelům země i její reputaci,“ uvedla zástupkyně organizace pro jižní Afriku.

Nahrávám video

Vystudovaný právník i africký učitel

Robert Gabriel Mugabe se narodil 21. února 1924 ve městě Kutama severovýchodně od Harare (dříve se nazývalo Salisbury) v tehdejší britské kolonii Rhodesie. Pochází z kmene Zezuru a vychovali ho jezuité. Dálkově studoval filozofii a ekonomii v Jihoafrické republice a práva v Británii. Později působil jako učitel v tehdejší Jižní Rhodesii (nyní Zimbabwe) či v Ghaně.

V roce 1960 vstoupil do politiky, kdy se podílel na založení Afrického lidového svazu Zimbabwe (ZAPU), později stál také u vzniku Afrického národního svazu Zimbabwe – Vlastenecké fronty (ZANU-PF).

V 60. letech byl za svoji politickou činnost vězněn, do roku 1980 pobýval v emigraci v Mosambiku. V letech 1980 až 1987 a 1989 až 1990 byl ministrem obrany. V prosinci 1979 se zúčastnil ústavní konference v Londýně, která rozhodla o budoucnosti země. Předsedou vládnoucí ZANU-PF byl od roku 1980 až do listopadu 2017.

Mugabe chtěl do čela země dostat svou ženu

Mugabeho pád vyvolal armádní převrat z 15. listopadu 2017, po kterém vojáci drželi autoritářského prezidenta i jeho manželku v domácím vězení. Armádě se nelíbilo, že Mugabe odvolal viceprezidenta Emmersona Mnangagwu podporovaného generály. Jeho odvolání mělo uvolnit cestu k nástupnictví pro první dámu Grace Mugabeovou. Ta si prý cestu k moci pojišťovala pořádáním mládežnických demonstrací.

„Nemají problém se svým velitelem, kterým je prezident. Mají problém s lidmi v jeho okolí, kteří prováděli čistky a kradli. První dáma je v Zimbabwe. Objevily se nepravdivé zprávy o tom, že opustila zemi. Urychlila ona sama chod událostí? Ano – hodně k tomu přispěla,“ uvedl tehdy Mnangagwa, který později sám stanul v čele země, když vyhrál prezidentské volby.

Mugabe vystupoval ostře proti homosexuálům – přirovnal je k „nestvůrám horším než psi a prasata“ a řekl, že si nezaslouží žádná práva. V roce 1996 zase prohlásil, že většina bělochů v zemi (asi 100 tisíc lidí) by se měla zastřelit a jako „zdechliny předhodit supům a psům“.

Mugabe byl od srpna 1996 podruhé ženatý, za manželku měl Grace Marufuovou, svou bývalou sekretářku. Mají spolu tři děti. První dáma, známá svou vznětlivostí a láskou k nakupování, měla v Zimbabwe značný vliv. Mugabeho první manželka Sarah „Sally“ Hayfronová (pocházela z Ghany, vzali se v roce 1961) zemřela v roce 1992. Měli jednoho syna Nhamodzenyika, který zemřel v roce 1966 ve třech letech v Tanzanii na cerebrální malárii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil. Během dne Rusové zasáhli výškovou obytnou budovu v Kramatorsku, na místě zůstalo nejméně 22 zraněných civilistů.
09:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pěšky z Kyjeva až do Kramatorsku. Dlouhým pochodem chce medička podpořit ukrajinské vojáky

Počet dobrovolníků, kteří slouží v ukrajinských ozbrojených silách, se podle armádních zdrojů pohybuje kolem dvaceti tisíc. Další desítky tisíc se zapojily do nebojové a humanitární činnosti. Mezi nimi je i Kanaďanka sloužící v řadách ukrajinské armády, která se odhodlala k téměř 700 kilometrů dlouhé cestě z Kyjeva do Kramatorsku. Cestuje přitom sama a pěšky. Na cestu se sedmatřicetiletá April Huggettová vydala kvůli ukrajinským vojákům, na které se podle ní začíná zapomínat.
před 2 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 6 hhodinami

Ministři EU chválili Španělsko za rychlou odezvu na migrační krizi v Ceutě

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.
před 6 hhodinami

Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí. Aliance je zastaralá, uvedl generál Zalužnyj

Ukrajina, která od února 2022 bojuje proti ruské invazi a už řadu let usiluje o členství v NATO, se k této alianci nikdy nepřipojí. Podle agentury AFP to v Kyjevě prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj. Zdůvodnil to tím, že Aliance lpí na postupech z druhé světové války a není připravená na konflikty 21. století, což je v kontrastu s ukrajinskou armádou získávající zkušenosti ze současného konfliktu.
před 7 hhodinami

Požáry u amerického Spokane zničily stovky budov. Policie zadržela podezřelého ze žhářství

Lesní požáry na okraji amerického města Spokane ve státě Washington zničily nejméně 700 budov a k evakuaci donutily kolem 64 tisíc obyvatel. Policie v souvislosti s jedním ze tří požárů zadržela muže, kterého podezírá z úmyslného založení ohně. Příčiny zbývajících dvou požárů vyšetřuje. Oheň od soboty zachvátil více než 4 tisíce hektarů a hasiči zatím žádné z ohnisek nemají pod kontrolou. Přestože úřady dosud nehlásí mrtvé ani zraněné, několik lidí se pohřešuje a záchranáři upozorňují, že bilance se může změnit, až se dostanou do nejvíce zasažených oblastí. Požáry u Spokane patří k nejvážnějším v letošní mimořádně silné požární sezoně na severozápadě Spojených států.
před 7 hhodinami

Začaly primárky v Michiganu. Poznamenal je střet mezi demokraty

V Michiganu v úterý začaly ostře sledované demokratické primárky před volbami do Senátu. Voliči vybírají mezi umírněnou kongresmankou Haley Stevensovou a progresivním Abdulem El-Sayedem. Vítěz se utká s bývalým republikánským kongresmanem Mikem Rogersem v listopadovém klání, které je klíčové pro snahu Demokratické strany opět získat většinu v horní komoře Kongresu. S Rogersem mezi republikány o nominaci nikdo nesoupeří, uvádějí agentura AP a stanice ABC News.
před 7 hhodinami

Lesní požáry mají dlouhodobý dopad na ekosystémy a lidské zdraví, varuje řecký odborník

Závažné důsledky lesních požárů jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví zdůraznil v rozhovoru pro ERTNews Demosthenes Sarigiannis, profesor environmentálního inženýrství na Aristotelově univerzitě v Soluni.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.