Ve věku 101 let zemřela Katherine Johnsonová, americká matematička, jejíž výpočty pomohly Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) vysílat astronauty na oběžnou dráhu i k Měsíci. Byla u všech důležitých letů, od programu Mercury až po raketoplány. Jako první žena se prosadila v do té doby mužském prostředí. Pro astronauty byla zárukou, že dráha jejich letu je spočítaná správně.
Katherine Johnsonová vynikala v matematice už jako dítě, místo u předchůdkyně NASA získala v roce 1953. Její život změnil start Sputniku a americké obavy ze sovětské dominance ve vesmíru. Johnsonová se stala jednou z nenápadných hrdinek nově zřízené NASA.
V prostředí, kde dominovali bílí muži, byla první ženou, navrch Afroameričankou, jejíž jméno se dostalo na titulku oficiální zprávy. Díky jejím výpočtům se také dostal do vesmíru první Američan – Alan Shepard i první Američan, který obletěl Zemi – John Glenn.
Johnsonová, jejíž příbeh zachytil snímek Skrytá čísla, se podílela i na programech Mercury, Gemini a Apollo nebo plánech mise na Mars.
Její spolehlivost a pečlivost ji přivedla i k tomu, že ověřovala výpočty stanovené počítači. A i John Glenn se před svým letem přišel ujistit, že čísla sedí.
V NASA byla 35 let, v oboru ještě déle. Na segregaci si nikdy nestěžovala. Za své služby dostala od prezidenta Baracka Obamy Medaili Svobody – nejvyšší civilní vyznamenání, které může americký prezident udělit.
Podobné pocty se jí dostalo i od NASA. Pojmenovala po ní nové centrum pro ověřování a potvrzování výpočtů.
