Získáme území zpět, reagovala Sýrie na Trumpův výrok o Golanech. Popudil také Rusko, Írán či Turecko

Nahrávám video

Syrská vláda oznámila, že Syřané jsou odhodláni získat Golanské výšiny zpět všemi dostupnými prostředky. Země tak reagovala na čtvrteční výrok Donalda Trumpa. Americký prezident uvedl, že by USA měly uznat izraelskou svrchovanost nad tímto územím. Vůči Trumpovým slovům se v pátek ohradila také řada dalších států i některé mezinárodní organizace. Izrael obsadil Golany v roce 1967 a později je anektoval, avšak svět tento krok neuznává. Podle Reuters USA zřejmě oficiálně uznají svrchovanost Izraele nad Golany už v pondělí.

Američtí představitelé podle Reuters chystají dokument o oficiálním uznání. Trump by jej prý měl podepsat začátkem týdne během návštěvy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Spojených státech. 

Izraelský premiér Trumpovi poděkoval už ve čtvrtek, Sýrie reagovala až nyní. Její státní agentura SANA uvedla, že Golanské výšiny zůstanou syrské a arabské bez ohledu na prohlášení amerického prezidenta.

Jeho čtvrteční výrok o Golanech agentura označila za nezodpovědný a za hrubé porušení rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Syrská vláda také ve svém prohlášení tvrdí, že syrský národ je odhodlán získat Golanské výšiny zpět jakýmikoli dostupnými prostředky.

Americký prezident Donald Trump se domnívá, že je načase po 52 letech plně uznat izraelskou svrchovanost nad Golanami, které mají zásadní strategický význam pro Izrael a pro bezpečnost celého regionu. Napsal to na svém Twitteru.

Výrok amerického prezidenta označilo za porušení dosavadních rezolucí také několik dalších států. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že prozatím je Trumpův názor pouze výzvou a Moskva doufá, že u toho zůstane. Podle Peskova může ale podobné prohlášení „významným způsobem destabilizovat napjatou situaci na Blízkém východě“.

„Trumpův nápad neulehčuje plnění cílů a úkolů v blízkovýchodním mírovém procesu, ale spíše naopak. Doufáme, že zůstane pouze výzvou,“ dodal Peskov.

Vůči Trumpovým slovům se ohradila také mluvčí německé vlády Ulrike Demmerová. Ta v pátek uvedla, že Golanské výšiny jsou syrským územím, jež Izrael okupuje. „Mají-li se změnit národní hranice, musí se to učinit mírovými prostředky, na nichž se dohodnou strany, jichž se věc týká,“ sdělila Demmerová. Dodala, že německá vláda jednostranné kroky odmítá. 

Také mluvčí Evropské unie řekla, že EU izraelskou suverenitu na Golanských výšinách neuzná. „EU svou pozici nezměnila. V souladu s mezinárodním právem neuznává izraelskou suverenitu na územích, jež Izrael okupuje od roku 1967, a to včetně Golanských výšin. Nepovažuje je za součást izraelského území,“ sdělila mluvčí.

Francouzské ministerstvo zahraničí oznámilo, že Francie izraelskou anexi Golan neuznává a Trumpova výzva k ní je v rozporu s mezinárodním právem. „Golany jsou Izraelem okupované území od roku 1967. Francie izraelskou anexi z roku 1981 neuznává. Bylo by to v rozporu s mezinárodním právem,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí označil Trumpovo prohlášení za nepřijatelné. „Toto nelegální a nepřijatelné uznání nezmění nic na faktu, že (Golany) patří Sýrii,“ řekl. Ministr Mohammad Džavád Zaríf je Trumpovým výrokem „šokován“. „Všichni jsme v šoku nad Donaldem Trumpem, který se stále snaží dávat to, co mu nepatří, rasistickému státu Izraeli: Nejprve Al-Kuds (Jeruzalém), teď Golany,“ napsal Zaríf na Twitteru a připomenul Trumpovo uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se domnívá, že Trump svým výrokem přivedl celý region na pokraj nové krize. „Nemůžeme dovolit legitimizování okupace Golanských výšin,“ prohlásil.

Ke kritikům Trumpa se připojil také generální tajemník Ligy arabských států Ahmad Abúl Ghajt. Řekl, že americký názor je v rozporu s mezinárodním právem a „žádné zemi, bez ohledu na to, jak je významná, nepřísluší činit podobné rozhodnutí“.

Také šestičlenná Rada pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) lituje Trumpova výroku. „Nic to nezmění na skutečnosti, že arabské Golanské výšiny jsou syrským územím, které v roce 1967 obsadila izraelská armáda. Prohlášení amerického prezidenta škodí naději k dosažení spravedlivého míru,“ sdělil generální tajemník GCC Abdal Latíf Zajání.

Izrael území obsadil během šestidenní války

Izrael obsadil Golanské výšiny za války v roce 1967 a v roce 1981 území anektoval. Minulé americké administrativy se držely mezinárodních rezolucí a izraelskou anexi neuznávaly.

Jedna z rezolucí RB OSN označuje rozhodnutí Izraele o anexi z hlediska mezinárodního práva za neplatné. Před třemi lety za administrativy minulého prezidenta Baracka Obamy USA v Radě bezpečnosti OSN hlasovaly pro prohlášení, které odmítlo Netanjahuovo ujištění, že se Izrael Golan nikdy nevzdá.

Na Golanech je v současnosti 30 židovských osad

Sýrie v minulosti trvala na tom, že případnou mírovou dohodu s Izraelem podepíše jedině tehdy, vrátí-li Izrael Golany. Jednání zprostředkovávaná USA se naposledy konala v roce 2000, o osm let později Turecko neúspěšně fungovalo jako prostředník v nepřímých rozhovorech.

Richard Haass, který v minulosti působil na americkém ministerstvu zahraničí, s Trumpovým názorem „zásadně nesouhlasí“. Podle něj je uznání izraelské svrchovanosti porušením rezoluce RB OSN, která „vylučuje získat území válečnými prostředky“.

Na Golanech je v současnosti 30 židovských osad s 20 tisíci obyvateli. Kromě nich tam žije zhruba stejný počet původních obyvatel, kteří neodešli po izraelském záboru. 

  • Původně syrské území o rozloze 1800 kilometrů čtverečních obsadil Izrael na samém konci Šestidenní války v červnu 1967. Dobytí Golan původně nebylo v plánu, generální štáb se pro ně rozhodl po nečekaně rychlé porážce arabských armád.
  • O šest let později se Sýrie Golanské výšiny neúspěšně pokusila získat zpět při Jomkipurské válce. Strategické území Izrael zákonem z roku 1981 anektoval, byť tento krok až dosud žádný stát neuznal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...