Zloději drážďanské šperky možná zničí. Unikátní klenoty z megaloupeže jsou neprodejné

Ukradené šperky z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) sice mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu, pro zloděje jsou však prakticky bezcenné. Rozprodej kořisti není možný, protože každý znalec ukradené šperky pozná, řekl německé rozhlasové stanici SWR ředitel klenotnice Dirk Syndram. Hrozí tak jejich zničení, pokud se zloději rozhodnou drahokamy vytrhat a udat je samostatně.

Němečtí vyšetřovatelé zatím nevědí, kdo jsou pachatelé drážďanské krádeže, a nemají ani žádnou žhavou stopu. Policie se snaží zajistit stopy DNA, což je ale v muzeu s mnoha návštěvníky značně složité. Musí také zjistit, jak se krádež navzdory dosavadním bezpečnostním opatřením vůbec mohla podařit.

Zatím se ví, že do přísně střežené klenotnice v pondělí před 05:00 pronikla dvojice neznámých pachatelů. Dostali se tam oknem s mříží, v sále klenotnice pak sekyrou rozbili jednu z vitrín se šperky z 18. století a část jich ukradli.

Vyšetřovatelům, kteří prověřují i desítky tipů z řad veřejnosti, se podařilo potvrdit, že shořelé Audi A6, které našli v podzemní garáži v drážďanské čtvrti Pieschen, skutečně posloužilo pachatelům k útěku. Objevili v něm totiž nástroje použité při loupeži. Mají také za to, že s krádeží souvisí i požár elektrického rozvaděče pod Augustovým mostem. Kvůli němu v době činu nefungovalo u Rezidenčního zámku veřejné osvětlení.

Nahrávám video

Seznam ukradených šperků

Známý není ani přesný rozsah škod. Podle policie z muzea zmizely tři sady šperků z 18. století – především diamanty, rubíny a smaragdy. Rozsah škod však podle médií zřejmě není tak velký, jak se původně předpokládalo. Staré malby a cenné vázy lupiče nezajímaly.

„Zjistili jsme, že tam zůstalo více předmětů, než jsme si původně mysleli,“ cituje agentura DPA šéfku saských státních sbírek Marion Ackermannovou. Možná je podle ní dobře, že v době krádeže byla v klenotnici naprostá tma. „Tak se povedlo, že (zloději) celou řadu děl neodnesli,“ dodala.

„Všechno jsou to výbrusy z 18. století, takovéto kameny není jednoduché zpeněžit,“ vysvětlil německému rozhlasu Syndram s tím, že hodnotu šperkům dává právě jejich stáří a fakt, že tyto 300 let staré kusy jsou velmi zachovalé.

Pokud by se zloději rozhodli diamanty a další drahé kameny ze šperků vytrhat, ztratily by drahokamy hodnotu. „Udělat to by byla hloupost,“ míní Syndram.

Podívejte se na záběry z bezpečnostních kamer, které zachytily zloděje vykrádající drážďanskou klenotnici:

Nizozemský detektiv Arthur Brand, který se proslavil úspěchy při pátrání po řadě uměleckých děl, v rozhovoru s portálem Spiegel Online řekl, že existují v podstatě dva typy zlodějů.

Prvním jsou ti, kdo si myslí, že budou mít kupce. „Ti ale nejsou. Kdo by koupil něco, co nemůže ukázat přátelům a co nejde dědit?“ uvedl Brand. Tito zloději pak hledají alternativní možnosti, jak přijít k penězům, snaží se například vydíráním získat vyplacenou pojistku.

Mnohem horší je podle Branda případ, kdy za krádeží stojí skuteční profesionálové, kteří drahé kovy přetaví a diamanty vytrhají a přebrousí.

„Tito zločinci vědí, že většina uměleckých předmětů je jako celek neprodejná,“ upozornil s tím, že jakmile se do úprav a tavby pustí, jsou šperky navždy ztracené. „Proto lze jen doufat, že v případě Grünes Gewölbe jde o zloděje, kteří se to pokusí prodat, čímž uváznou v síti policie,“ uvedl.

Pokud v Drážďanech udeřili profesionálové s cílem lup rozebrat a přetavit, musí podle Branda jednat policie rychle, jinak exponáty už nikdy nikdo neuvidí.

Pořád prý ale existuje šance, že se časem objeví. Jako příklad zmínil detektiv zlatý prsten Oscara Wildea, který byl v roce 2002 ukraden z Oxfordu a o kterém se předpokládalo, že byl ještě téhož roku roztaven. „Já tomu ale nevěřil a prsten jsem našel,“ řekl Brand o svém letošním úspěchu.

Zloději ve Švédsku neudali ani královské klenoty

Neprodejnost historických šperků ukázal i nedávný případ ve Švédsku. Loni v létě zmizely královské klenoty z katedrály ve městě Strängnäs na jihu Švédska. Odhadovaná cena klenotů je v přepočtu 160 milionů korun.

Klenoty byly nalezeny letos 5. února severně od Stockholmu v popelnici s nápisem „bomba“, která byla umístěna na střeše zaparkovaného automobilu. Podle expertů byly tak snadno rozpoznatelné, že lupiči neměli šanci je udat.

V souvislosti s případem byl odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení dvaadvacetiletý Švéd. Zadrženy byly ještě další dvě osoby, které jsou v současné době vyšetřovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...