Zpoza Berlínské zdi utekl přes Československo. Pomohl mu lékař, chartisté i policista

Nahrávám video

V Německu v sobotu vrcholí oslavy třicátého výročí pádu Berlínské zdi. Pokusy o překonání provázely bariéru po celou dobu její víc než osmadvacetileté existence. Nejméně 140 z nich skončilo tragicky. O to neuvěřitelněji dnes znějí příběhy těch, kteří to dokázali. Je mezi nimi i muž, kterému se zdařil útěk přes Československo.

Zpoza zdi se prchalo po moři na surfu, vzduchem v balonu, v reprobedně, a dokonce i v předělané nádrži auta. Legendárním se stal let bratří Bethkeů. Dva z nich na rogalu přeletěli ze Západního do východního Berlína, vyzvedli tam svého nejmladšího bratra a odletěli zpátky na Západ.

Největší pozornost však na sebe poutaly tunely pod Berlínskou zdí, kterých vzniklo celkem 39. Jedním z nich byl takzvaný tunel 71, který však pro uprchlíky skončil katastrofou. Stasi dostala informátora přímo mezi jeho stavitele a ve vězení skončilo na čtyřicet lidí.

Český lékař operoval uprchlíka na kuchyňském stole

Do vězení dostal informátor i Joachima Matze, dnes úspěšného malíře a sochaře. V pouhých šestnácti letech dostal za pokus o útěk dva roky na samotce. Už ve vězení ale začal plánovat další útěk. Chtěl uletět rogalem z Československa.

„Skončilo to špatně, měl jsem nehodu. Pomohl mi tajně český lékař,“ vzpomíná Matz na doktora, který ho musel improvizovaně operovat na kuchyňském stole.

V Praze ho pak skrývali lidé z okruhu Charty 77, a pomohl mu dokonce i jeden policista. „Řekl mi: Musíš pryč a potřebuješ jídlo. Dal mi stravenky do policejní kantýny v Praze a řekl: Pod svícnem bývá tma, tam tě nebudou hledat,“ dodává Matz. 

Matze jeho přátelé nakonec propašovali v kamionu do Řecka. Říká, že unikl jen díky Čechům a že ve špicly prošpikované NDR by se dokázal skrývat nanejvýš týden.

Poslední oběť zdi zahynula půl roku před jejím pádem

Úspěšné útěky však lemují katastrofy. Poslední smrtící výstřely padly u Berlínské zdi ještě v únoru 1989. Úplně poslední oběť, muž, který se zeď pokusil přeletět v balonu, zahynul při nehodě pouhých šest měsíců před jejím pádem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 7 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 37 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 57 mminutami

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 1 hhodinou

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 3 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 3 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.