Aljašce hrozí obří tsunami. Před půl stoletím ji zasáhla vlna vysoká půl kilometru

Na Aljašce v důsledku klimatických změn stoupá hrozba masivního sesuvu půdy do moře. Energie takové události by byla tak velká, že by podle geologů zvedla ničivou vlnu tsunami. Vědci varují, že není otázka, jestli se to může stát, ale kdy.

Městečko Whittier vypadá nenápadně – většinou ho tvoří staré domy, které zde zbyly po vojenské základně, jinak působí jako jiné přístavy na Aljašce. Ale na rozdíl od nich mu hrozí zkáza, kterou mu může kdykoliv přinést extrémně silná vlna tsunami.

Pro místní představují tyto vlny hrozbu už desítky let. První známá ho zasáhla roku 1964: její příčinou bylo zemětřesení, které zvedlo hladinu o osm metrů. Tsunami tehdy připravila o život 13 lidí a způsobila materiální škody ve výši desítek milionů dolarů.

Podle expertů ale nyní hrozí městu i dalším podobným místům na Aljašce mnohem hrozivější vlna. V polovině května letošního roku před vznikem silnějších tsunami varoval aljašské úřady otevřený dopis 14 předních vědců: jejich hlavní příčinou by mohly být sesuvy půdy způsobené změnami klimatu. Svahy hor totiž byly až doposud zpevňované ledovci a stabilizované mrazem – jenže klimatické změny tato pouta uvolňují.

Půl kilometru ničící vlna

Aljaška už několik takových událostí zažila, a to v letech 1958, 1967 a 2015, tsunami hrozila i při silných zemětřeseních roku 2018. Ta z roku 1958 se zapsala do učebnic – vznikla při ní totiž vůbec nejvyšší přílivová vlna ve známé historii. V zátoce Lituya tehdy uvolnilo zemětřesení asi 90 milionů tun horniny, která se z výšky několika set metrů zřítila do vod zátoky. Tato vlna zničila v zátoce vegetaci ve výšce až 525 metrů nad hladinou – tak vysoko tedy musela vlna dosáhnout.

Ale nyní je hrozba podle geologů ještě větší – hrozí totiž utržení obrovské masy hmoty v zálivu Prince Williama. A energie, která by se přitom uvolnila, by byla až desetkrát větší než při podobných událostech v minulosti.

Riziko uvolnění hmoty se v této oblasti zvyšuje od roku 1957, kdy se začal zmenšovat Barryho ledovec, jenž ji předtím stabilizoval a zadržoval. S tím, jak ledovec ustupoval, zrácel svah oporu a začal se pomalu naklánět směrem k moři. Od roku 2006 do současnosti tento ledovec ustoupil o více než tři kilometry, a je tedy prakticky jisté, že se svah utrhne do dvaceti let – může k tomu ale dojít už letos.

Co se s tím dá dělat

Příčinou ústupu ledovce je klimatická změna – podobné hrozby se tedy mohou objevovat na více místech planety, kde je situace podobná. „Tyto události v nás vyvolávají obavy vždy, bez ohledu na klimatické změny,“ uvedl geolog Brentwood Higman pro časopis Wired. „Ale je mnoho důvodů domnívat se, že změna klimatu je učiní mnohem pravděpodobnějšími,“ dodal.

Vědci proto vybízejí v dlouhodobějším horizontu k omezení spalování fosilních paliv, což je jediný známý způsob, jak oteplování planety zpomalit. V krátkodobém horizontu pak k tomu, aby se identifikovala místa, kde hrozí podobné destruktivní procesy nejvíc a nejakutněji. Na nich by se pak měly instalovat přístroje, které by ledovce a svahy pod nimi monitorovaly 24 hodin denně, a včas tak varovaly místní občany před hrozbami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 32 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 2 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 20 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...