Aljašské neštovice mají první oběť. Vzácným virem se zatím nakazilo jen sedm lidí

Aljašští zdravotníci v polovině února oznámili, že v lednu zemřel muž, který se nakazil virem známým jako alaskapox neboli aljašské neštovice. Jde o nově objevený virus, který se mezi lidi dostal až v jednadvacátém století.

Poprvé se svět dozvěděl o existenci aljašských neštovic roku 2015. V červenci toho roku navštívila nemocnici ve Fairbanksu na Aljašce žena s výraznými lézemi, které vypadaly, jako by je způsobil nějaký zástupce ortopoxvirů. Ale vzorky neodpovídaly žádnému známému zástupci rodu. Následná genetická analýza prokázala, že žena, která se bez větších problémů uzdravila, byla nakažena novým a neznámým virem. Dostal jméno alaskapox.

Doposud se nákaza tímto virem prokázala u pouhých sedmi lidí, tento nový případ je prvním, který skončil úmrtím. Lékaři oznámili, že zesnulý byl starší muž, který trpěl chronickým nádorovým onemocněním a užíval léky potlačující imunitní odpověď. Jak se nakazil, sice není stoprocentně jasné, ale podle zpráv žil osaměle a na své zahradě krmil toulavé kočky, které lovily v lese hlodavce a občas ho poškrábaly.

Právě takoví lidé s oslabenou imunitou jsou zřejmě novým virem nejvíce zranitelní, jinak je onemocnění nejčastěji lehké a projevuje se hlavně zvětšenými uzlinami a výše popsanými lézemi. Objevují se také bolesti kloubů nebo svalů.

Přesto je na tomto případu několik mírně znepokojivých detailů. Jde o první případ, kdy se tento virus objevil mimo aljašské vnitrozemí, konkrétně v lesnaté oblasti poloostrova Kenai. Úřady už proto vyzvaly obyvatele, aby si dávali pozor na příznaky onemocnění.

Vědci také zatím nevědí, jestli se nemoc může přenášet z člověka na člověka. Podle aljašského ministerstva zdravotnictví nebyl dosud zaznamenán žádný takový případ. Nicméně některé ortopoxviry se mohou přenášet kontaktem s kožními lézemi.

Přenašečem může být například norník tajgový
Zdroj: health.alaska.gov

Co se ví o aljašských neštovicích

Tyto nové nemoci, jimž se odborně říká emergentní, nejčastěji přicházejí, když se lidská civilizace začne intenzivněji promíchávat s přírodou, kam do té doby nevstupovala. Kvůli častějším kontaktům tak více hrozí, že se nějaký virus nebo bakterie mohou ze zvířecí populace přenést na lidskou – jak se podle všeho stalo také například u covidu-19.

Alaskapox je typ ortopoxviru, který infikuje savce včetně lidí. Mezi další ortopoxviry patří dnes již vymýcený virus pravých neštovic a také virus mpox, který byl dříve známý jako opičí neštovice a v roce 2022 zaznamenal celosvětovou epidemii tisíců případů.

„Ortopoxviry jsou zoonotické viry, což znamená, že cirkulují především v rámci zvířecích populací s občasným přesahem na člověka,“ uvedla pro Alaska Public Media epidemioložka Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Julia Rogersová.

V případě alaskapoxu jsou přenašeči drobní hlodavci, kteří žijí v oblasti Fairbanks, hlavně rejsci a norníci. Aljašští zdravotní experti se domnívají, že se u lidí už vyskytlo více případů aljašských neštovic, ale protože má nemoc tak nevýrazný průběh, nebyly systémem lékařské péče vůbec zachyceny.

Epidemioložka Rogersová dodala, že očekává, že infekce alaskapoxem budou i nadále vzácné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 43 mminutami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 20 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026
Načítání...