Alzheimer možná vzniká už v děloze, spekulují vědci po novém výzkumu

Alzheimerova choroba možná poškozuje už embryo, ale dopady se projeví teprve o desítky let později, zněla jedna z hypotéz o původu nemoci. Tým vědců z Pařížského mozkového institutu pro ni teď našel první náznaky důkazů.

Výsledky výzkumu ukazují, že protein APP, který souvisí s Alzheimerovou nemocí, má důležitou roli při vývoji člověka. Zpožďuje totiž nástup neurogeneze – procesu, při kterém se kmenové buňky dělí do různých linií buněk nervových. 

Jemné narušení tohoto mechanismu může u některých lidí způsobit zranitelnost, která se projeví až v dospělosti, po celých desetiletích biologického stresu. Alzheimerova choroba by se pak v těchto případech dala považovat za nervovou poruchu s výjimečně pozdním nástupem. Studie vyšla v časopise Science Advances.

V mozkové kůře začíná tvorba nervových buněk z kmenových buněk u plodu od pátého týdne těhotenství a do konce 28. týdne už je v podstatě dokončená. Jedná se o složitý proces s přesně vyladěnými mechanismy. „U člověka trvá neurogeneze ve srovnání s jinými živočišnými druhy obzvlášť dlouho,“ vysvětluje Khadijeh Shabaniová, která výzkum vedla. Nervové buňky přitom zůstávají delší dobu nerozlišené, až později se mění v různé druhy, které pak tvoří náš mozek.

Až doposud vědci o celém tomto nesmírně složitém procesu věděli jen velice málo. A současně jim chyběly informace o tom, jestli se ve výjimečně dlouhé době, kdy probíhá, nemohou objevit nějaké drobné chyby, jež se při procesu utváření mozku „usadí“ a na světlo vyjdou teprve mnohem později.

Porovnávání buněk

„Zajímal nás amyloidní prekurzorový protein neboli APP, který se silně projevuje v průběhu vývoje nervového systému,“ popisují autoři. „Vznikají známé peptidy, jež jsou spojené s umíráním neuronů, které pozorujeme u Alzheimerovy choroby. Předpokládáme proto, že APP může hrát ústřední roli v raných stádiích nemoci.“

U mnoha živočišných druhů se APP podílí na různých biologických procesech, například na opravě mozkových poruch nebo na řízení buněčné odpovědi po nedostatku kyslíku. To se vědělo už dlouho, ale v této práci se vědci podívali na to, jak je tomu u lidí.

Ke sledování APP během vývoje lidského mozku použili vědci data získaná z plodu v deseti týdnech a poté v osmnácti týdnech těhotenství. Zjistili, že protein se nejprve projevoval v šesti typech buněk, o několik týdnů později pak už nejméně v šestnácti.

Poté badatelé využili techniku genetických nůžek CRISPR-Cas9 k vytvoření nervových kmenových buněk, v nichž APP nepůsobil. Tyto geneticky modifikované buňky pak porovnali s buňkami získanými od živých embryí.

„Tohle srovnání nám poskytlo cenné údaje,“ vysvětluje Shabaniová. „Pozorovali jsme, že když chybí APP, produkují nervové kmenové buňky mnohem více neuronů a rychleji.“ Konkrétně tým ukázal, že APP se podílí na dvou jemně vyladěných genetických mechanismech. Působením na tyto dvě páky je APP schopen řídit načasování vývoje mozkových buněk.

Rané náznaky choroby

Zatímco u lidí ztráta APP silně urychluje neurogenezi mozku, u hlodavců tomu tak není. „Role tohoto proteinu je u myší zanedbatelná, zatímco u našeho druhu je pro vývoj mozku zásadní: aby náš mozek získal konečnou podobu, musí se v něm po velmi dlouhou dobu a podle určitého plánu vytvářet obrovské množství neuronů. Abnormality související s APP by mohly způsobit předčasnou neurogenezi a značný buněčný stres, jehož důsledky by byly pozorovatelné později,“ naznačují vědci.

Tento tým má ještě jednu silnou indicii, která naznačuje, že by mezi problémem s APP během vzniku mozku a pozdější Alzheimerovou nemocí mohla existovat souvislost. Oblasti mozku, ve kterých se objevují rané příznaky Alzheimerovy choroby, totiž také nejdéle dozrávají v dětství a dospívání.

Vědci se domnívají, že klinické příznaky této choroby se objevují až několik desetiletí od doby, kdy začínají mizet některá nervová propojení. Už to by mohlo být důkazem, že jde o dopady velmi raného vývoje.

K potvrzení toho, že APP hraje ústřední roli v neurovývojových poruchách, které připravují půdu pro Alzheimerovu chorobu, budou ale ještě zapotřebí další studie. Pokud by to tak ale bylo, pak by to podle autorů znamenalo, že tyto poruchy vedou ke vzniku mozku, který sice po narození funguje normálně, ale je velmi zranitelný některými vlivy – záněty, toxiny nebo mutacemi, nedostatkem spánku, případně i nevhodnou potravou. Tyto různé stresy mohou potom časem vést k neurodegeneraci. A tak končí Alzheimerem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 15 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...