Alzheimer možná vzniká už v děloze, spekulují vědci po novém výzkumu

Alzheimerova choroba možná poškozuje už embryo, ale dopady se projeví teprve o desítky let později, zněla jedna z hypotéz o původu nemoci. Tým vědců z Pařížského mozkového institutu pro ni teď našel první náznaky důkazů.

Výsledky výzkumu ukazují, že protein APP, který souvisí s Alzheimerovou nemocí, má důležitou roli při vývoji člověka. Zpožďuje totiž nástup neurogeneze – procesu, při kterém se kmenové buňky dělí do různých linií buněk nervových. 

Jemné narušení tohoto mechanismu může u některých lidí způsobit zranitelnost, která se projeví až v dospělosti, po celých desetiletích biologického stresu. Alzheimerova choroba by se pak v těchto případech dala považovat za nervovou poruchu s výjimečně pozdním nástupem. Studie vyšla v časopise Science Advances.

V mozkové kůře začíná tvorba nervových buněk z kmenových buněk u plodu od pátého týdne těhotenství a do konce 28. týdne už je v podstatě dokončená. Jedná se o složitý proces s přesně vyladěnými mechanismy. „U člověka trvá neurogeneze ve srovnání s jinými živočišnými druhy obzvlášť dlouho,“ vysvětluje Khadijeh Shabaniová, která výzkum vedla. Nervové buňky přitom zůstávají delší dobu nerozlišené, až později se mění v různé druhy, které pak tvoří náš mozek.

Až doposud vědci o celém tomto nesmírně složitém procesu věděli jen velice málo. A současně jim chyběly informace o tom, jestli se ve výjimečně dlouhé době, kdy probíhá, nemohou objevit nějaké drobné chyby, jež se při procesu utváření mozku „usadí“ a na světlo vyjdou teprve mnohem později.

Porovnávání buněk

„Zajímal nás amyloidní prekurzorový protein neboli APP, který se silně projevuje v průběhu vývoje nervového systému,“ popisují autoři. „Vznikají známé peptidy, jež jsou spojené s umíráním neuronů, které pozorujeme u Alzheimerovy choroby. Předpokládáme proto, že APP může hrát ústřední roli v raných stádiích nemoci.“

U mnoha živočišných druhů se APP podílí na různých biologických procesech, například na opravě mozkových poruch nebo na řízení buněčné odpovědi po nedostatku kyslíku. To se vědělo už dlouho, ale v této práci se vědci podívali na to, jak je tomu u lidí.

Ke sledování APP během vývoje lidského mozku použili vědci data získaná z plodu v deseti týdnech a poté v osmnácti týdnech těhotenství. Zjistili, že protein se nejprve projevoval v šesti typech buněk, o několik týdnů později pak už nejméně v šestnácti.

Poté badatelé využili techniku genetických nůžek CRISPR-Cas9 k vytvoření nervových kmenových buněk, v nichž APP nepůsobil. Tyto geneticky modifikované buňky pak porovnali s buňkami získanými od živých embryí.

„Tohle srovnání nám poskytlo cenné údaje,“ vysvětluje Shabaniová. „Pozorovali jsme, že když chybí APP, produkují nervové kmenové buňky mnohem více neuronů a rychleji.“ Konkrétně tým ukázal, že APP se podílí na dvou jemně vyladěných genetických mechanismech. Působením na tyto dvě páky je APP schopen řídit načasování vývoje mozkových buněk.

Rané náznaky choroby

Zatímco u lidí ztráta APP silně urychluje neurogenezi mozku, u hlodavců tomu tak není. „Role tohoto proteinu je u myší zanedbatelná, zatímco u našeho druhu je pro vývoj mozku zásadní: aby náš mozek získal konečnou podobu, musí se v něm po velmi dlouhou dobu a podle určitého plánu vytvářet obrovské množství neuronů. Abnormality související s APP by mohly způsobit předčasnou neurogenezi a značný buněčný stres, jehož důsledky by byly pozorovatelné později,“ naznačují vědci.

Tento tým má ještě jednu silnou indicii, která naznačuje, že by mezi problémem s APP během vzniku mozku a pozdější Alzheimerovou nemocí mohla existovat souvislost. Oblasti mozku, ve kterých se objevují rané příznaky Alzheimerovy choroby, totiž také nejdéle dozrávají v dětství a dospívání.

Vědci se domnívají, že klinické příznaky této choroby se objevují až několik desetiletí od doby, kdy začínají mizet některá nervová propojení. Už to by mohlo být důkazem, že jde o dopady velmi raného vývoje.

K potvrzení toho, že APP hraje ústřední roli v neurovývojových poruchách, které připravují půdu pro Alzheimerovu chorobu, budou ale ještě zapotřebí další studie. Pokud by to tak ale bylo, pak by to podle autorů znamenalo, že tyto poruchy vedou ke vzniku mozku, který sice po narození funguje normálně, ale je velmi zranitelný některými vlivy – záněty, toxiny nebo mutacemi, nedostatkem spánku, případně i nevhodnou potravou. Tyto různé stresy mohou potom časem vést k neurodegeneraci. A tak končí Alzheimerem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 12 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 20 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.