Americká firma chce vrátit na planetu mamuty. Už na to sehnala 15 milionů dolarů

Americký start-up Colossal v pondělí oznámil, že chce využít těch nejmodernějších biotechnologií pro to, aby vzkřísil vyhynulé mamuty a vrátil je do přírody. Společnosti se už podařilo shromáždit i základní zdroje financí.

Plánů na oživení mamutů už bylo několik, ale zatím vždy selhaly hned v zárodku. Společnost Colossal teď ale vytvořila plán, který je strukturovaný a racionální. Navíc se start-up může opřít o stabilní zdroj financí a spolupráci se známým harvardským expertem na genetiku.

Mamuti představují pro autory projektu zvířata, která by mohla vytvořit model pro obnovu poškozených nebo dokonce úplně ztracených ekosystémů, a tím pomoci zpomalit nebo dokonce zastavit účinky změn klimatu.

„Nikdy předtím nebylo lidstvo schopno využít sílu této technologie k obnově ekosystémů, uzdravení Země a zachování její budoucnosti prostřednictvím opětovného osídlení vyhynulými živočichy,“ uvedl v prohlášení šéf a spoluzakladatel společnosti Colossal podnikatel Ben Lamm.

„Kromě navrácení dávných vyhynulých druhů, jako jsou právě mamuti, budeme moci využít naše technologie k tomu, abychom pomohli zachovat kriticky ohrožené druhy, které jsou na pokraji vyhynutí, a obnovili tak přírodní společenství, která už lidstvo zničilo,“ popsal cíle Lamm.

Cesta do pravěku

Mamuti obývali velkou část Arktidy, ale běžně žili i na rozsáhlém území střední Evropy. Žili vedle prvních lidí, kteří tyto býložravce odolné vůči chladu lovili jako potravu a používali jejich kly a kosti jako nástroje.

Vyhnuli asi před čtyřmi tisíci lety, nejdéle přežívali na sibiřských ostrovech a poloostrovech, kde byli izolovaní od zbytku rychle se měnícího světa. Vědci už několik desetiletí získávají kusy mamutích klů, kostí, zubů a srsti, aby z nich izolovali a pokusili se sekvenovat mamutí DNA.

Společnost Colossal tvrdí, že jejím cílem je vložit sekvence DNA z mamutů získané z dobře zachovalých pozůstatků v permafrostu a zmrzlých stepích do genomu slonů indických a vytvořit tak „sloního a mamutího hybrida“. Autoři projektu věří, že by to mělo být úspěšné –⁠ slon indický a mamut mají totiž DNA shodnou z 99,6 procenta.

Za to, že je tento plán realizovatelný, ručí spoluzakladatel společnosti George Church, renomovaný genetik a profesor genetiky na Harvard Medical School. Ten se snaží využívat při záchraně druhů pokročilé biotechnologické postupy, jako jsou například genetické nůžky CRISPR. „Technologie využité při naplňování naší vize by mohly vytvořit významné příležitosti pro ochranu přírody,“ uvedl Church.

Pokud by se podařilo populace mamutů opravdu obnovit, mohlo by to podle autorů projektu stabilizovat rozsáhlé oblasti Arktidy. Na tento cíl se podařilo už od investorů vybrat částku 15 milionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...