Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.

Úřad sdělil Moderně, že její žádost neobsahovala „adekvátní a dobře kontrolovanou“ studii. Kontrolní skupina podle něj neodrážela „nejlepší dostupný standard péče ve Spojených státech v době studie“. Moderna upozornila, že FDA nevyjádřila obavy ohledně bezpečnosti nebo účinnosti samotného přípravku.

Deník The Washington Post informoval o tom, že Moderna až doposud měla od FDA pozitivní zpětnou vazbu a zamítnutí ji překvapilo. „Šokující je, že v žádném okamžiku nikdo neřekl, že není adekvátní provést klinickou studii tak, jak to bylo projednáno s agenturou,“ řekl CNN prezident Moderny Stephen Hoge.

Nahrávám video

Americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb konstatovalo, že „FDA se obecně nevyjadřuje k regulačním sdělením“. Podle CNN je tato situace výjimečná – ze dvou a půl tisíce žádostí jich takhle dopadla pouhá čtyři procenta.

O vakcíně a testu

Moderna srovnala novou vakcínu založenou na principu mRNA se standardní vakcínou proti sezonní chřipce Fluarix. Do studie zahrnula 40 700 osob. Cílem bylo prokázat bezpečnost a účinnost experimentální mRNA vakcíny. FDA s tímto plánem souhlasila už v dubnu 2024, ale navrhla doplnění – přála si, aby se mRNA přípravek srovnával navíc se schválenou vysokodávkovou chřipkovou vakcínou pro osoby starší 65 let. To Moderna udělala.

Testy ukázaly, že mRNA vakcína proti chřipce vykazovala u dospělých starších padesáti let účinnost o přibližně 27 procent vyšší než vakcína Fluarix a je účinná i bezpečná i ve srovnání s druhou vyžadovanou látkou.

Během prázdnin FDA vzkázala Moderně, že by mohlo dojít k významnému problému s údaji. Teď agentura studii zcela odmítla podpisem Vinaye Prasada, ředitele Centra pro hodnocení a výzkum biologických látek FDA, které dohlíží na regulaci vakcín.

Prasad byl otevřeným kritikem reakce vlády na pandemii covidu-19, do FDA byl jmenován po druhém nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu, kdy ho tam přivedl ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Na konci loňského roku Prasad bez podrobností veřejně prohlásil, že vakcíny proti covidu-19 způsobily smrt deseti dětí, a uvedl, že agentura změní proces schvalování vakcín.

Poprvé úspěch, podruhé omezování

Rychlý vývoj vakcín na principu mRNA proti covidu-19, které vznikly už během pandemie v rámci Operace Warp Speed, označila tehdejší administrativa Donalda Trumpa za obrovský úspěch. Prezident doslova řekl, že „vakcína ukončí pandemii“.

Trumpova druhá vláda ale naopak podporu technologie mRNA výrazně omezila. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb v srpnu zrušilo dvaadvacet projektů v hodnotě půl miliardy dolarů zaměřených na vývoj vakcín na bázi mRNA s tvrzením, které je v rozporu s důkazy, že „tyto vakcíny neposkytují účinnou ochranu proti infekcím horních cest dýchacích, jako jsou covid a chřipka“.

Hlavní výhodou nové vakcíny měla být její rychlost. V současnosti se musí látky pro chřipkové vakcíny vybírat už skoro rok předem. Vakcíny mRNA se dají vyrábět mnohem rychleji, takže lze vyčkat až na poslední chvíli, kdy se bude vědět, jaký druh chřipky se nejvíc šíří, a začít s výrobou až několik měsíců před chřipkovou sezonou. A to by logicky vedlo k lepší ochraně.

Co bude dál

Aktuální zamítnutí ještě nemusí znamenat úplný konec vakcíny. Přezkoumání ze strany FDA je pozastaveno, Moderna čeká na schůzku a další pokyny od agentury. Mezitím se ale tato vakcína možná prosadí v dalších zemích. „Očekáváme, že první schválení přijde pravděpodobně v Evropě, a to ještě letos,“ předeslal Hoge. „Bude to tedy významný milník,“ věří.

Agentura AP označila toto pozastavení schvalování za další krok Trumpovy administrativy směřující k omezování očkování. Spojené státy v lednu snížily počet doporučených vakcín pro americké děti a rodičům už neposkytují žádné jasné pokyny například u očkování proti chřipce či rotavirům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 15 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 17 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.