Amerika možná poprvé hubne. Léky proti obezitě už bere jedenáct procent lidí

Moderní léky proti obezitě se během pěti let, co jsou schválené, rozšířily do velké části společnosti. Dnes je užívají už desítky milionů lidí a podle nového průzkumu z USA se objevují i první pozitivní dopady.

Ještě před pěti lety o lécích, které by bránily účinně vzniku obezity, lidé jen snili. Jenže pak se na trhu objevily léky na bázi GLP-1 a změnily situaci. Nový výzkum amerického Gallupova institutu ukázal, jak moc se tyto prostředky rozšířily a jak podle jejich uživatelů fungují.

Už patnáct procent Američanů tyto léky někdy vyzkoušelo, jedenáct procent je užívá v současnosti za účelem hubnutí. Výzkum ukázal, jak obrovský růst to je – ještě před dvěma lety to totiž byla jen tři procenta obyvatel USA.

Vědci vycházeli z průzkumu mezi více než pěti tisíci dospělých Američanů v USA. Prvním lékem na principu GLP-1 schváleným ve Spojených státech bylo roku 2021 Wegovy od dánské společnosti Novo Nordisk, dnes ale o existenci těchto látek ví drtivá většina Američanů – celých 91 procent.

Dopady jsou už vidět

Nemusí to být jediný vliv, ale ta časová souhra je až příliš nápadná. USA se totiž roky označovaly jako země obézních, s tím, že tento trend rok za rokem nezadržitelně roste. To platilo až do roku 2022, kdy definici obezity splňovalo 39,9 procenta Američanů. A pak se křivka zlomila.

Začala, ve stejném roce, kdy se začaly víc šířit výše popsané léky, pomalu ale viditelně klesat. Letos v půlce roku bylo obézních v USA už jen 36,4 procenta. „Jedná se o statisticky významný pokles,“ tvrdí Gallup. A není to jediný pozorovaný dopad, který je zřejmě spojený s těmito látkami. Protože od roku 2023 se zastavil růst počtu Američanů s cukrovkou, která je s obezitou zásadně spojená. Přitom do té doby procento Američanů s ní patnáct let rostlo. Podle Gallupova institute se zatím nedá očekávat, že by množství lidí s touto civilizační chorobou začal nějak zásadně klesat, na to je zapotřebí delší čas.

Značkové léky se používají mnohem častěji

Značkové léky s GLP-1, jako jsou Ozempic nebo Wegovy, tvoří podle reprezentativního průzkumu 68 procent současné americké spotřeby, zatímco v devatenácti procentech lidé užívají složené nebo individuálně namíchané verze těchto léků. A dvanáct procent si není jistých, jestli užívají značkový lék, nebo něco jiného.

Za zmínku také stojí, že uživatelé značkových léků s GLP-1 uváděli ve výzkumu mírně nižší účinnost než lidé, kteří užívali léky připravené na míru nebo namíchané na zakázku. Obě skupiny pacientů ale považují tyto léky za účinné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 9 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 12 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 15 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.