Ani v hlubinách se delfíni a velryby nevyhnou věčným chemikáliím

Nový výzkum odhalil, že ani mořští savci, kteří tráví většinu života hluboko pod hladinou oceánu, nejsou imunní vůči toxickým chemikáliím. Vědci odhalili u velryby a delfínů bezprecedentní úroveň kontaminace takzvanými věčnými chemikáliemi, známými pod zkratkou PFAS.

„Není kam se schovat: Ani moře nechrání ozubené kytovce před PFAS.“ To je nejen výstižné shrnutí výsledků nové studie, ale také její název. Hlavní autorkou je mořská ekoložka Katharina Petersová z Laboratoře mořské ekologie obratlovců na Univerzitě ve Wollongongu.

Tento výzkum zpochybnil dlouholetý optimistický předpoklad, že prostředí v mořských hlubinách nabízí ochranu před takzvanými umělými per- a polyfluoralkylovými látkami, známými také jako PFAS. Neboli věčnými chemikáliemi, což je vzhledem k tomu, že se v životním prostředí téměř nerozkládají, velmi výstižná přezdívka.

„Velryby a delfíny považujeme za takzvané indikátorové druhy, protože odrážejí stav svého ekosystému. Očekávali jsme, že druhy, které se živí potravou hlavně v hlubokých vodách, jako jsou vorvani, budou mít nižší kontaminaci PFAS než pobřežní druhy, jako jsou třeba plískavice novozélandské, které jsou blíž zdrojům znečištění,“ nastínila premisu výzkumu Petersová.

Tato očekávání se ale nenaplnila. „Naše analýzy ukazují, že tomu tak není. Zdá se, že před PFAS se opravdu není kam schovat,“ doplňuje vědkyně.

Hlavní autorka studie Katharina Petersová
Zdroj: University of Wollongong

Výsledky studie, která vyšla v odborném časopise Science of the Total Environment, vyvolávají obavy o dlouhodobé zdraví mořských druhů a neviditelné dědictví, které chemikálie s trvalým účinkem zanechávají v životním prostředí.

Věčné, škodlivé, neodstranitelné

PFAS jsou uměle vyrobené chemikálie, které se hromadí v potravním řetězci a mohou narušovat imunitní, endokrinní a reprodukční systémy, což vyvolává obavy o zdraví jednotlivců i populací lidí a zvířat, včetně kytovců. Využívají se na ochranu předmětů, aby více vydržely – a vydrží toho opravdu hodně.

Vědci analyzovali tkáně 127 zvířat z šestnácti druhů ozubených velryb a delfínů v novozélandských vodách, od delfínů skákavých po hluboko se potápějící vorvaňovce. U osmi z šestnácti druhů, včetně plískavice novozélandské a tří druhů vorvaňovců, se jednalo o první globální hodnocení PFAS.

Vědci zkoumali, jak se získávání „věčných chemikálií“ liší podle druhu, pohlaví, věku a prostředí, ve kterém zvířata převážně žijí a živí se. Podle autorů je životní prostředí velmi špatným prediktorem koncentrace PFAS. To zjednodušeně znamená, že tyto látky už jsou takřka všude a neuniknou jim žádné ekosystémy.

„I druhy žijící na moři a hluboko pod vodou jsou vystaveny podobným úrovním PFAS, což zdůrazňuje, jak rozšířené znečištění, umocněné stresovými faktory způsobenými klimatickými změnami, představuje rostoucí hrozbu pro mořskou biodiverzitu,“ dodávají autoři.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 10 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 12 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 13 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 14 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 15 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.