V Teplicích vystavují zlatý poklad. Archeologové ho našli už před pěti lety, v obavách před lovci pokladů ale tento mimořádný objev tajili.
„V letech 2019 a 2020 jsme na předpolí Dolů Nástup – Tušimice prozkoumali na nevelkém pohřebišti bylanské kultury pět komorových hrobů,“ popisuje archeoložka Jana Doležalová. Toto místo leží na jižním svahu vrchu Farářka, z něhož je přímý výhled na Krušné hory.
V hrobech ze starší doby železné vědci našli početnou keramickou výbavu, osobní šperky zemřelých, ale také zbraně, zvířecí obětiny a také součásti koňských postrojů a čtyřkolých vozů. A to už archeologům naznačilo, že by se zde mohlo najít i něco dalšího. Vozy jsou totiž v této době spojované hlavně s elitami tehdejší společnosti. „Lidé, kteří zde byli pohřbeni, tak zřejmě minimálně v lokálním měřítku patřili mezi ty nejbohatší a nejmocnější,“ potvrzuje Doležalová.
Další průzkum prokázal, že tato úvaha byla správná. Dva z hrobů se od ostatních zřetelně lišily nezvyklým počtem předmětů vyrobených ze zlata. Jejich množství je netypické nejen pro tuto lokalitu, ale pro celý kontext tehdejší kultury.
V hrobě označeném jako 5/20219 se našlo deset spirálek vyhotovených ze zlatého drátu, jeden kroužek z tordovaného (neboli šroubovitě stáčeného) zlatého drátku a navíc dva duté kulovité předměty ze zlatého plechu. „Bohužel místní prostředí nebylo příznivé k zachování antropologického materiálu,“ lituje Doležalová.
I přesto se dá z toho, co se dochovalo a z polohy předmětů v rámci hrobu odvodit, jaká byla jejich funkce. Archeologové předpokládají, že původně se nosily na hlavě. „Konkrétně spirálky mohly být vpleteny přímo do vlasů, zatímco plechové ozdoby byly navlečeny na organické čelence nebo vlasových jehlicích,“ popisuje archeoložka z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. A vědci mají další informace.
„Podle přítomnosti souboru takzvaného kruhového šperku (bronzový nákrčník, dva náramky a dva nánožníky) soudíme, že se jedná o pohřeb ženy,“ vysvětluje Jana Doležalová. Ze zubu, který se zachoval při nákrčníku, se dá zase určit, že patřil osobě ve věku 16–20 let. A konečně nálezy železných součástí čtyřkolého vozu naznačují, že tato dívka nebo žena byla původně uložena na skutečném dřevěném voze. Dřevo se už ale buď nezachovalo, anebo z vozu byly do hrobu uložené jenom jeho kovové části.
A podobný nález pak ležel i v druhém hrobě, označeném jako 1/2020, který byl ale bohužel poničen výkopem pro meliorační rouru. V něm se nacházelo dalších sedm zlatých spirálek. „Oba hroby lze na základě předmětů datovat mezi roky 650–600 před naším letopočtem,“ doplňuje archeoložka. To je řadí do takzvané bylanské kultury.
V čem je poklad jedinečný
V ní se sice už podobné výše popsané spirálky našly, ale nikdy ne tolik. Archeologové jich teď našli na vrchu Farářka víc, než měli až doposud celkem: do roku 2019 totiž bylo známo pouhých osm kusů. „Zlatý soubor z Farářky svým počtem a celkovou vahou 33 gramů představuje zásadní navýšení této kategorie nálezů,“ raduje se Doležalová.
Nejzajímavější jsou v pokladu podle ní ale dvě ozdoby ze zlatého plechu. „Pro ně na našem území zcela postrádáme analogie a v okolních zemích jsou podobné předměty datovány spíše až do vyznívající doby halštatské a i jejich technologické a umělecké provedení je jiné. Kde se výrobce ozdob inspiroval, nebo zda se jedná o dar z dalekých krajin, bude ještě předmětem dalšího výzkumu,“ dodává vědkyně.
Kde se dá poklad vidět
Zlatý poklad si teď lidé mohou vůbec poprvé prohlédnout na výstavě „Uhlí“, která je až do 30. března k vidění v jízdárně teplického zámku. „S jeho zveřejněním jsme čekali jednak proto, abychom neohrozili případné další hroby, které by se mohly na lokalitě objevit a zároveň bylo nutné, aby prošly laboratorním ošetřením a základním vyhodnocením,“ dodává Jana Doležalová.
