Archeologové popsali starověké město, kde bohatství nevedlo k nerovnosti

Indické starověké město Mohendžodaro darovalo lidstvu nejen chov slepic, ale podle nové studie také rovnost. Archeologové popsali, že se už před tisícovkami let vyvíjelo směrem k větší sociální spravedlnosti a nevznikaly v něm žádné skupinky samozvaných elit, které by přebíraly moc.

Mezi chudými lidmi je obecně větší rovnost. Ale když společnost bohatne, tak v ní vždy nerovnost stoupá. Zní to logicky, je to potvrzené lidskou zkušeností a také historici a archeologové to považovali za jednu ze zákonitostí lidských dějin. Po celá desetiletí se tak experti shodovali na tom, že rozvoj malých vesnic, které se postupně proměňovaly v města, byl vykoupen rostoucí nerovností. Malá skupina vůdců, králů a kněží si nevyhnutelně přivlastňovala kontrolu nad bohatstvím. Nemusí to tak ale být vždy.

Archeologové teď našli přesvědčivé důkazy o tom, že přinejmenším jedno město v lidských dějinách se vydalo jinou cestou. Jmenovalo se Mohendžodaro neboli Pahorek mrtvých a lidé v něm žili už v době před asi pěti tisíci lety. Byla to největší metropole v údolí řeky Indus, žilo tam v době největšího rozkvětu asi třicet tisíc až sto tisíc obyvatel. Část jeho odkazu žije dodnes – právě zde se lidem zřejmě poprvé podařilo domestikovat slepice, ostatně jeden z možných výkladů jména města může znamenat i Město kohouta.

Pro archeology bylo vždy nesmírně zajímavé hlavně tím, co v něm chybělo: nestály tam majestátní královské paláce, nenašly se tam hrobky plné zlata ani impozantní sochy vládců.

Do minulosti největšího města starověké indické civilizace se podívala nová studie vědců z Univerzity v Yorku. Když archeologové porovnali velikost domů v Mohendžodaru, zjistili, že bylo nejen více rovnostářské než jeho sousedé v Mezopotámii a Řecku, ale dokonce se v průběhu času stalo ještě rovnostářštějším.

Mohendžodaro
Zdroj: ČTK

Hlavní autor studie, Adam Green z katedry archeologie a katedry životního prostředí a geografie Univerzity v Yorku, výsledky okomentoval: „Dřívější data z tohoto starověkého města ukazují, že s tím, jak město dozrávalo, se propast mezi největšími a nejmenšími domy zmenšovala. Ve skutečnosti se v pozdějších letech propast v bohatství v tomto obrovském městském centru snížila na úroveň typickou pro první zemědělské vesnice.“

Kde se pokrok vydal jinou cestou

Zatímco staří Egypťané stavěli pyramidy pro božské krále a Řekové budovali obrovské paláce v Knóssu, lid, který žil v údolí řeky Indu, investoval do něčeho úplně jiného.

„Místo hrobek plných zlata a obrovských chrámů se Mohendžodaro soustředilo na sofistikované, cihlami vyložené kanalizace a promyšlenou síť ulic. Místo toho, aby se výhody společnosti hromadily v rukou úzké elity, byla městská infrastruktura široce rozdělena mezi běžné domácnosti,“ doplňuje Green.

Mohendžodaro
Zdroj: ČTK/robertharding

Z výzkumu jasně vyplývá, že místo toho, aby jeden vládce hromadil všechny zdroje u sebe, obyvatelé města spolupracovali, aby zajistili spravedlivý přístup k dobré životní úrovni pro většinu obyvatel. Investice do velmi praktických věcí, jako byly kanalizace nebo údržba ulic, byly také známkou společné práce pro veřejné blaho. Používání standardizovaného systému vah a měr v celém regionu zase zajišťovalo, že výměna zdrojů byla výhodná a spravedlivá pro všechny občany celé oblasti.

Nerovnost není podmínkou růstu

Archeologové popsali tyto výsledky v odborném časopisu Antiquity. Zpochybňují podle nich obecné předpoklady, že rostoucí nerovnost je nevyhnutelným vedlejším účinkem ekonomického růstu. Indické město je podle nich důkazem, že je možné sladit vysokou technologickou a společenskou úroveň s produktivitou a sociální spravedlností – tedy stavem, kdy z bohatství města stejně těží všichni obyvatelé, ne jen úzká elita.

Výsledky této analýzy podle Greena zpochybňují představu, že prosperita vyžaduje, aby se veškerá moc soustředila do rukou hrstky lidí. „Je to pro moderní společnosti velmi zajímavé ponaučení, protože civilizace v údolí Indu jasně dokazuje, že městská společnost může být vysoce produktivní a vynalézavá ve velkém měřítku a zároveň může zajistit spravedlivé rozdělení zdrojů a moci. Ve skutečnosti to mohlo být dokonce nezbytné pro udržení prosperity po staletí,“ dodává archeolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 3 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 10 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...