Archeologové popsali starověké město, kde bohatství nevedlo k nerovnosti

Indické starověké město Mohendžodaro darovalo lidstvu nejen chov slepic, ale podle nové studie také rovnost. Archeologové popsali, že se už před tisícovkami let vyvíjelo směrem k větší sociální spravedlnosti a nevznikaly v něm žádné skupinky samozvaných elit, které by přebíraly moc.

Mezi chudými lidmi je obecně větší rovnost. Ale když společnost bohatne, tak v ní vždy nerovnost stoupá. Zní to logicky, je to potvrzené lidskou zkušeností a také historici a archeologové to považovali za jednu ze zákonitostí lidských dějin. Po celá desetiletí se tak experti shodovali na tom, že rozvoj malých vesnic, které se postupně proměňovaly v města, byl vykoupen rostoucí nerovností. Malá skupina vůdců, králů a kněží si nevyhnutelně přivlastňovala kontrolu nad bohatstvím. Nemusí to tak ale být vždy.

Archeologové teď našli přesvědčivé důkazy o tom, že přinejmenším jedno město v lidských dějinách se vydalo jinou cestou. Jmenovalo se Mohendžodaro neboli Pahorek mrtvých a lidé v něm žili už v době před asi pěti tisíci lety. Byla to největší metropole v údolí řeky Indus, žilo tam v době největšího rozkvětu asi třicet tisíc až sto tisíc obyvatel. Část jeho odkazu žije dodnes – právě zde se lidem zřejmě poprvé podařilo domestikovat slepice, ostatně jeden z možných výkladů jména města může znamenat i Město kohouta.

Pro archeology bylo vždy nesmírně zajímavé hlavně tím, co v něm chybělo: nestály tam majestátní královské paláce, nenašly se tam hrobky plné zlata ani impozantní sochy vládců.

Do minulosti největšího města starověké indické civilizace se podívala nová studie vědců z Univerzity v Yorku. Když archeologové porovnali velikost domů v Mohendžodaru, zjistili, že bylo nejen více rovnostářské než jeho sousedé v Mezopotámii a Řecku, ale dokonce se v průběhu času stalo ještě rovnostářštějším.

Mohendžodaro
Zdroj: ČTK

Hlavní autor studie, Adam Green z katedry archeologie a katedry životního prostředí a geografie Univerzity v Yorku, výsledky okomentoval: „Dřívější data z tohoto starověkého města ukazují, že s tím, jak město dozrávalo, se propast mezi největšími a nejmenšími domy zmenšovala. Ve skutečnosti se v pozdějších letech propast v bohatství v tomto obrovském městském centru snížila na úroveň typickou pro první zemědělské vesnice.“

Kde se pokrok vydal jinou cestou

Zatímco staří Egypťané stavěli pyramidy pro božské krále a Řekové budovali obrovské paláce v Knóssu, lid, který žil v údolí řeky Indu, investoval do něčeho úplně jiného.

„Místo hrobek plných zlata a obrovských chrámů se Mohendžodaro soustředilo na sofistikované, cihlami vyložené kanalizace a promyšlenou síť ulic. Místo toho, aby se výhody společnosti hromadily v rukou úzké elity, byla městská infrastruktura široce rozdělena mezi běžné domácnosti,“ doplňuje Green.

Mohendžodaro
Zdroj: ČTK/robertharding

Z výzkumu jasně vyplývá, že místo toho, aby jeden vládce hromadil všechny zdroje u sebe, obyvatelé města spolupracovali, aby zajistili spravedlivý přístup k dobré životní úrovni pro většinu obyvatel. Investice do velmi praktických věcí, jako byly kanalizace nebo údržba ulic, byly také známkou společné práce pro veřejné blaho. Používání standardizovaného systému vah a měr v celém regionu zase zajišťovalo, že výměna zdrojů byla výhodná a spravedlivá pro všechny občany celé oblasti.

Nerovnost není podmínkou růstu

Archeologové popsali tyto výsledky v odborném časopisu Antiquity. Zpochybňují podle nich obecné předpoklady, že rostoucí nerovnost je nevyhnutelným vedlejším účinkem ekonomického růstu. Indické město je podle nich důkazem, že je možné sladit vysokou technologickou a společenskou úroveň s produktivitou a sociální spravedlností – tedy stavem, kdy z bohatství města stejně těží všichni obyvatelé, ne jen úzká elita.

Výsledky této analýzy podle Greena zpochybňují představu, že prosperita vyžaduje, aby se veškerá moc soustředila do rukou hrstky lidí. „Je to pro moderní společnosti velmi zajímavé ponaučení, protože civilizace v údolí Indu jasně dokazuje, že městská společnost může být vysoce produktivní a vynalézavá ve velkém měřítku a zároveň může zajistit spravedlivé rozdělení zdrojů a moci. Ve skutečnosti to mohlo být dokonce nezbytné pro udržení prosperity po staletí,“ dodává archeolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15AktualizovánoPrávě teď

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 9 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 23 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.