Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.

Ležela v bahně na břehu Temže. Její tělo bylo obložené kůrou, spočívala na podložce z rákosu a pánev, tvář a kolena měla přikrytá mechem. V tomto stavu objevili roku 1991 archeologové kosterní pozůstatky, k jejichž dalšímu rozboru jim chyběl čas i prostředky. Čas uzrál až o dvě desítky let později.

Vědci hned od začátku věděli, že tělo je zvláštní. Naznačoval to už jen fakt, že žena nebyla pohřbená do jámy, ale ležela jen tak na břehu – její tělo vystaveno pohledům celé komunity.

Proč by někdo něco takového dělal? Archeologové pod vedením Madeline Mantové se na to pokusili najít odpověď.

Detektivní práce

Příběh připomíná detektivní román, kde se vyšetřovatelé pokoušejí z drobných náznaků dopátrat širších souvislostí. Relativně jednoduché bylo zjistit, kdy se to celé odehrálo. Vědci analyzovali pomocí klasické radiokarbonové metody kůru, což jim ukázalo, že žena žila v době raného středověku, tedy někdy mezi lety 680 až 810.

Když zemřela, bylo jí mezi 28 a 40 lety, což se dá poznat především z kostí. Na další analýzy už ale bylo zapotřebí složitějších nástrojů. „Archeodetektivové“ na to využili rozbor takzvaných stabilních izotopů, což prokázalo, že pohřbená se narodila v této oblasti a pravděpodobně také v Londýně nebo jeho okolí vyrůstala.

Stejná metoda zafungovala i na popis toho, jak žila a čím se živila. Většinu její potravy tvořily zdroje získané na pevnině. Když jí bylo pět let, něco se ale v jejím životě změnilo: vědci zjistili, že v té době se u ní začalo zvyšovat množství stabilního dusíku. Bohužel se to dá interpretovat dvěma způsoby: jednak mohla dostávat více masa, ale současně je možné, že hladověla a odbourávala přitom své zásoby tuku a bílkovin.

Jak vypadal její život dál, se zjistit nepodařilo, více informací mají archeologové až z doby krátce před smrtí.

Smrt v bolestech

Žena zřejmě podstoupila sérii brutálního bití, než ji popravili. Výraz „brutální“ není bulvarizací, ale velmi přesným popisem toho, co prožila. Asi dva týdny před smrtí ji někdo dvakrát zbil. Způsobil jí tím víc než padesát zranění po celém těle. První bití vypadalo, jako by ji srazila dodávka, a způsobilo zlomeniny obou lopatek a poškození páteře.

Podle archeologů šlo o bití nějakým těžkým předmětem takovou silou, že ženě doslova praskaly kosti. Zranění z druhého bití pokrývají její trup a lebku. Způsobené mohly být kopáním nebo mlácením. Archeologie podobná poškození zná například od mučených nebo silou vyslýchaných lidí.

Jeden z těchto úderů ukončil trápení i život této středověké Londýňanky. Šlo o přesný, a tedy zřejmě cílený úder do levé části hlavy. A podle všeho to všechno mohlo být zcela legální.

Historici totiž potvrdili, že právě v čase, kdy žena podle všeho zemřela, došlo ve středověké Anglii ke změně právních zákoníků: takzvaný Æthelberhtův zákoník ještě tělesné tresty neuznával, zákoník Wihtreda z Kentu už ale obsahoval ustanovení, která bití uznávala. Například pro dlužníky, kteří nebyli schopní své závazky splatit.

Od vlády krále Alfréda v druhé polovině devátého století pak začalo přibývat činů, za něž mohla světská spravedlnost udělit trest nejvyšší: kromě těch „klasických“, jako je vražda nebo zrada panovníka, se daly uplatnit také za krádež, nebo dokonce čarodějnictví.

Výstraha pro obec

Archeology zaujalo nejen samotné tělo, ale také kontext, v němž se našlo. Je patrné, že mrtvola bylo uložená tak, aby byla ostatním členům komunity dlouhou dobu na očích, což naznačuje, že sloužila jako varování pro ostatní.

Co přesně mohla udělat, si ale vědci netroufají říct. Muselo ale jít o něco výjimečného. I popravení se totiž ukládali k věčnému spánku nejčastěji přímo u popravišť. Pokud bylo zvolené nějaké místo, pak muselo mít specifický kontext k tomu, co daná osoba způsobila.

Pozoruhodný je i pouhý fakt, že šlo o ženu – ty tvoří v době středověku jen asi pětinu popravených. Je možné, že u břehů Temže někoho zabila? Nebo tam provozovala nějakou formu černé magie? O tom všem se dá spekulovat, ale dokud se nenajdou nějaké další důkazy, pak to bude konec příběhu této popravené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 18 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
včera v 06:40

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.