Archeologové v Egyptě odkryli chybějící část sochy faraona Ramsese II. Fragment měří skoro čtyři metry

Země faraonů stále ještě nevydala všechna svoje tajemství. Tamní vědci teď představili nedávno nalezenou velkou sochu, která zobrazuje jednoho z nejslavnějších vládců této říše.

Společný tým egyptských a amerických archeologů odkryl v lokalitě poblíž města Mínjá horní část rozměrné sochy faraona Ramsese II. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo egyptské ministerstvo turismu a památek. Spodní část této skulptury byla přitom objevena už před téměř sto lety.

Horní část sochy z vápence měří 3,8 metru a zobrazuje sedícího faraona s dvojitou korunou, faraonskou čelenkou a symbolem královské kobry na hlavě.

Podle egyptských úřadů zkoumání odborníků potvrdilo, že nově odkrytá socha je chybějícím kusem ke dříve nalezené spodní části. Tu objevil v roce 1930 německý archeolog Gunter Roeder. Dohromady socha měří sedm metrů. Archeologové podle Reuters novou část sochy očistili a chystají se vymodelovat, jak by oba díly mohly být sesazeny dohromady.

Největší vládce

Ramses II., celým jménem Userma'atre' setepenre, je označován za jednoho z nejmocnějších egyptských panovníků. Nastoupil na trůn v roce 1279 před Kristem ve věku 25 let po svém otci Setim I. a Egyptu vládl zhruba 66 let, což je nejdelší doba panování v egyptské historii.

Dokázal reformovat armádu i správu své země tak, že je rozdělil na menší správní oblasti, aby se dala moc efektivně vykonávat a jednotlivá centra nebyla závislá na pomalých rozhodnutích z centra. Těchto oblastí bylo 22 a nazývaly se nomy.

Díky reformě armády, kterou více zaměřil na využívání koňské síly v podobě bitevních dvoukolek, se mu podařilo vojensky vystupovat v Asii. Jeho největším úspěchem v tomto směru byla porážka Chetitů v bitvě u Kádeše, kterou ale nevyužil ke zničení protivníka – naopak s prosperující říší navázal obchodní a politické vztahy, z nichž prosperovaly oba národy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...